poster

Temná řeka

  • španělský

    Aguas bajan turbias, Las

  • anglický

    River of Blood

Drama

Argentina, 1952, 92 min

  • Tom Hardy
    ***

    Temná řeka vypráví příběh dvou bratrů, kteří se vydávají společně vydělal na jeden z mnoha pracovních ostrovů, kde mají sekat čaj. Tamní boss má ovšem značně drsné pracovní podmínky, platí mnohem míň, než bylo slíbeno, jídlo nabízí za přemrštěné ceny, neštítí se půjčit svým hlídačům kteroukoli ženu z pracujícího kolektivu a pokud náhodou má někdo tendenci opustit pracovní místo, je bez milosti popraven. Tajemná řeka je typickým filmovým produktem období peronismu (1945 - 55) - i přes dobrodružný žánr je zde jasným hlavním motivem reflexe společnosti a politické cítění režiséra. Snímek je o vykořisťování dělníků a nepostrádá několik opravdu silných momentů. Výsledek je i přes očividnou snahu autora ovšem roztříštěný. Režisér Hugo del Carril se snažil a co největší autenticitou, ale vinou neshod s producentem filmu (který ho nesnášel pro to, že byl Carril komunista) byl nucen mnohé scény natáčet v interiérech, namísto plánovaných exteriérů. Autenticita tudíž dostává na mnoha očividně kulisních sekvencích na frak a výsledek je obrazově nekonzistentní. Každopádně stojí Temná řeka za pozornost, ať už pro zdatné vykreslení tehdejší husté atmosféry a nebo pro slušné herecké výkony (sám Carril se zhostil role jednoho z bratrů)(22.12.2005)

  • c.tucker
    ***

    Festival Nad Řekou 2009(5.8.2009)

  • ripo

    Temnou řekou je Horní Paraná, jejíž břehy byly v době, ve které se odehrává děj filmu, místem nekonečného utrpení a smrti tisíců argentinských dělníků, najatých kapitalistickými vykořisťovateli k česání listů stromu maté, z nichž se připravuje oblíbený nápoj. Velké parníky odvážely vzhůru proti proudu zdravé a silné lidi, z nichž většina byla předem odsouzena k smrti. Jejich mrtvá těla, nesená zpět vlnami Temné řeky byla marnou výstrahou dalším a dalším dělníkům, kteří, zlákáni podvodně slibovaným snadným výdělkem, se dali najmouti zprostředkovateli k práci na Horní Paraná. Tito pracovníci museli ihned po příjezdu do pralesa odevzdat všechny zbraně a tím se vydali na milost a nemilost surovým dohlížitelům, v jejichž čele stál sadistický majitel plantáží — patron. Tomu prakticky patřilo vše: nejen plantáže, ale i životy dělníků. Ze svobodných lidí se stali otroci. Za sebemenší přestupek byli do krve bičováni a dohližitelé mohli beztrestně znásilňovat jejich ženy a dcery. Bezbranní dělníci nebyli schopni odporu a únik z pekla pralesa byl takřka nemožný. Přesto však mnozí jednotlivci raději volili rychlou smrt na útěku, než pozvolné umírání v pralese. — Když se česáči dozvěděli, že v jiných částech země se dělníci sjednocují v odborových organisacích, propukla na plantáži vzpoura, která se rychle rozšířila i na ostatní plantáže na Horní Paraná. V krátké době se sjednocení dělníci v celém kraji zbavili otrokářských trýznitelů a dále vedli statečný a spravedlivý boj za lepší, svobodný život na březích Temné řeky. Filmový přehled 36/1954(31.5.2009)

  • d-fens

    ocenenia : MFF Benátky 1952 - súťažný výber(13.1.2017)

  • - Snímek vznikl na motivy spisovatele Alfreda Varely. Režisér musel překonat mnoho překážek a těžkostí, aby ho vůbec realizoval. Byl dokonce nucen požádat o audienci u samotného Perona, aby mu bylo dovoleno tento film natočit. [Zdroj: Festival nad řekou] (hippyman)

  • - V úvodu filmu musel být uveden titulek s oficiálním sdělením, které vysvětlovalo, že k sexuálnímu zneužívání docházelo před tím, než byly založeny peronistické odborové organizace. [Zdroj: Festival nad řekou] (hippyman)