Mezi námi kluky

Naivní, hudební komedie o správných hoších, provádějící samé "lumpárny", ovšem s humorem a jistými pravidly. Učňovský život s energií do učení, do práce i do víkendu. A právě víkend a seznámení s osobními životy hlavních hrdinů, dává filmu dramatický, nicméně stále naivní nádech. Podíváme i do prostředí tehdejších hašišáků. Celkově se jedná o nostalgii školského i výchovného systému ze začátku 80tých let se snahou o muzikálové prvky. (16.04.2012)

Byli to takoví správní kluci, co jen "trochu zlobili" a pak se divili, že jsou na ně dospělí vysazení. Mojmír mi jako bavič nepřišel, se svou obezitou mě tedy spíše odpuzoval. Navíc jeho skutečnému věku neodpovídalo chování podle scénáře, proto mi nesedělo. Jana Šťastného jsem málem nepoznal a Helena Růžičková zůstala zcela nevyužita. Písničky byly dobově hrozné - ovšem nejhůř mi bylo, když začal "zpívat" Franta Ringo o slevě na dvě padesát. Dramatická epizoda se zlými "hašišáky" byla také otřesná. Prostě bídný film z bídné doby. (02.02.2022)

Na (socialistickém) internátu vládne parta hic, která nemá potřebný rozlet, když jim v něm brání přísný vychovatel. Pět spolužáků vyvádí kravinu za kravinou, ale všechno se změní s příchodem mladé vychovatelky, na níž žertíky moc neplatí. A humor má i svoji odvrácenou tvář. Mladí a v té době relativně neznámí herci si zablbli. A jen dva z té pětice mladíků se výrazněji prosadili - Jan Šťastný a Mojmír Maděrič. Režisér Radim Cvrček vycvrkal do režijních kalhot něco, co udělalo "mapu", kterou ani nemá cenu prát. Film se orientuje na socialistickou mládež, která nepije, nekouří, nefetuje a nemluví sprostě. A realizovat se v podstatě může jen na učilišti, respektive v prostorách internátu. Co jiného jí taky zbývá. Zapět si nějaký ten suše optimistický song, sem tam vyvést autority z míry a brát ten učňovský život s humorem. Hlavně se od filmu chce, aby si zachoval optimistický ráz. Jenže měl film vůbec nějaký dramaturgický dohled?! Do filmu je nacpáno mnoho prvků z různých žánrů, aniž by to vytvářelo kompaktní celek. Chvíli se zpívá, chvíli se tropí žertíky, chvíli se hloubá nad životem. Scénář je vůbec "zajímavý" slepenec, který třeba neváhá spojit vzájemně si nepodobné herce jako otce a syna, to je případ Svatopluka Matyáše a Mojmíra Maděriče. Nemáš podle scénáře potřebně dlouhé háro, spraví to paruka. A tak tam jeden z pětice učňů neustále pobíhá v paruce. Slušný bizár zakončuje výchovný řád na internátě, který funguje jen málokdy. Pevná pravidla nemá ani film. Kluci nejsou žádní sígři, Arabela Jana Nagyová je na vychovatelku moc mladá a nevýrazná a zesnulý Jiří Tomek svým autoritativním postojem vytahuje film z bídy. Jeho nevraživé, odměřené střety s učni patří k tomu nejlepšímu, co film nabízí. Herci, co hrají učně, byli ve skutečnosti služebně starší. Scénář Milana Šimka si chce hrát na rozměr humoru, který nemá v české kinematografii moc velké zastoupení, ale kde hledat humor, když ho ve filmu nikdo ani pořádně neobstaral. Film se ani nedá úspěšně žánrově zařadit a režijně i scenáristicky je úplně devastujícím způsobem rozklížený. Zážitek z filmu a jeho kvalita dosahuje sotva 20% . (01.07.2015)

Něco takového jsem dlouho neviděl. Normálně tyhle slátaniny dokoukám a bavím se, co to je za kravinu. Tohle šlo ještě dál. Herci, co hrají učně ze Svitu Gottwaldov, mají věkový průměr kolem třicítky, příběh je o ničem a k tomu všemu příšerně zpívá kapela Bezinky (???) věci jako "víkend je tu hejahej, vyrazíme všichni ven, třeba do kina" a Ringo Čech jako hlídač v galerii, co vyřvává "lístek za dvě padesát, já vám rád slevu dám". Tohle je ještě horší, než opravdovej socialismus! (21.11.2009)

Jedna ze zdařilejších domácích komedií ze začátku 80.let o dospívajících, o kterých šly tehdy v kinech většinou jenom vážnější filmy typu Dneska přišel nový kluk, Vítr v kapse, Malinový koktejl, Kluk za dvě pětky, Poslední mejdan... Komediální žánr pro tuto věkovou kategorii zde byl tehdy zastoupen prakticky pouze prvními Básníky a Sněženkami a machry, takže Cvrčkovy "kluky" lze co do zdařilosti i diváckého ohlasu řadit hned za ně :-) Čerstvě populární princezna Arabela se tu potkává s tehdy začínajícími hereckými elévy Šťastným a Maděričem a k tomu jím párkrát zazpívá u filmu rovněž debutující Michal David. K tomu menší, ale vděčné role Tomka, Karlíka, Růžičkové, F.R.Čecha... No, neberte to! U mě 60 %, ale z nostalgie jednu hvězdu přidávám. ##### Aktualizováno po opětovném shlédnutí, dokonce na plátně z filmové kopie: Ze "základu" celých 20 % a tím i jednu hvězdu ubírám. Film za těch 35 let (od minulého vidění) docela zestárnul a ztrapněl, nicméně ve svém žánru (hudební komedie či skoromuzikál) a ve své době (začátek 80.let) pořád patří na 2. místo - hned za Trhák. Stejně jako u Trháku se některé písničky mohly dočkat jak u obecenstva, tak u zaměstnanců kin kultovní obliby (To vám byl kus, Kůži svou nedáme, úvodní píseň Lenky Filipové nebo dnes již zcela zapomenuté songy Michala Davida). Celý film tak dopadl o poznání lépe než další ze stejného "ranku" Láska na druhý pohled, navzdory tomu, že tu natočil tehdy již zkušený muzikálový matador Ladislav Rychman. Takže upravuji na 60 % včetně nostalgie a tím 3 hvězdy. (24.06.2023)