Faktótum

Nemam rad Matta Dillona - komplet vyhasol, je to zasrany American / jo, jo SK a CZ porovnavacia baza je Europa/. Po kvalitnych filmoch ako The Outsiders a Drave Ryby + Vrazda na Brodwayi komplet vyhasol, a rok 2005 ho zastihol ako obycajneho cloveka /takych su miliardy, fakt nekecam/ a dalej? No dalej hovno. Dillon pise knihy a oddava sa neviazanemu sexu so zenami. Sem tam nanho vyskoci nejaka samica /alebo to ma byt naopak? - to je jedno, proste to je furt hetero, a na tom zalezi/ no a na tom je postaveny film. Nefunguje to ani ako zrkadlo odvratenej strany Hollywoodu - tam dominuje suverenne genialny Sunset Boulevard. Kto ma rad Dillona, moze si napliaskat tomu 6 alebo aj 7 hviezd, ja ho vsak neznasam a rovnako nemam rad ani tento film : 30 % (20.06.2015)

V každém z nás jednou byl, je či bude takový roztomilý, bezstarostný a ignorantský Henry Chinaski a čím dřív si takovou věc uvědomíte, tím více se vám budou líbit filmy jako Faktótum. Filmy o bídákovi jdoucím si svou vlastní cestou, po pěšině poházenou chlastem, cigárama nebo kalhotkama (každému po jeho chuti), cestou největšího odporu ze strany společnosti, ale zároveň cestou nejvyššího opojení z toho, že jdete právě po své vlastní cestě... (30.05.2008)

Tak trochu o ničem a malinko o všem. Matt Dillon hraje jak mu scénář dovoluje, ale v jeho Henry Chinaskim mi něco chybí. Neznám Bukowskiho tvorbu, ale už název Všechny řitě světa i ta má, mi říká, že ten člověk nebyl zrovna optimista, kliďas a trocha drsnějších scén a slov by neuškodila. Myslím, že by přesněji jeho osobě seděla. Celkově je film vlastně o ničem. Sledujeme Henryho život, setkání s pár ženami, které opustí, k některým se zase vrátí, ale stále žije ze dne na den a neřeší co přijde zítra. Jediný smysl života je dobře se opít a zítra se uvidí. Bohužel zbytek není vyplněn zrovna extrémně zajímavou podívanou. (27.06.2006)

Henry, měla jsem chuť dát si sklenku whisky s ledem a poslouchat tě ještě aspoň hoďku. Nemáš to v životě jednoduchý, ženský jsou sice fajn, ale to byl jen pouhý rozptyl, práce sice byla, ale ne taková, aby jsi v ní našel něco smysluplného, co by tě uspokojilo a doma to bylo na draka. Buď rád alespoň za tu suprovou muziku, která ty tvoje životní anabáze doprovázela a já budu doufat, aby jsi ten svůj zápas, který jsi vyjádřil slovy, vyhrál : "I když jsem na tom byl nejbídněji, cítil jsem, jak mnou probublávají slova a já ta slova musel zapsat, jinak by mě přemohlo něco horšího než smrt. Slova né jako skvost, ale jako nezbytnost. Když začnu pochybovat o svý vlastnosti zpracovat slovo, prostě si přečtu jinýho autora a vím, že se nemám čeho bát. Zápasím jenom sám se sebou, abych to napsal správně, aby v tom byla síla a moc, radost a láska". Díky nejen tobě, ale i Bukowskimu a Hamerovi za bezva večer. (15.07.2015)

Opravdu velice slabý a špatný odvar Štamgasta. Oproti vznešenému Mickey Rourkovi tady Matt Dillon působí vyloženě jako amatér (i když to asi není úplně jeho vina) a do této role se prostě nehodí. V jeho podání mi Henry Chinaski ani nebyl sympatický a stejně tak i jeho přítelkyně. Upocené tři hvězdy za to, že je mi toto téma blízké (ač nejsem alkoholik), by bohužel pořád byly moc. (30.03.2009)