Billy the Kid and the Green Baize Vampire
Billy Kid a gulečníkový upír
Billy and the Vampire
Režie:
Alan ClarkeScénář:
Trevor PrestonKamera:
Clive TicknerHudba:
George FentonHrají:
Phil Daniels, Alun Armstrong, Bruce Payne, Ben Cole, Caroline Quentin, Danny Webb, Trevor Cooper, Richard Ridings, Don Henderson, Neil McCaul, Liza SadovyObsahy(1)
Bizarní podívaná propojující horor, rockovou operu a ostentativně kašírovanou mizanscénu ve stylu gothic byla v éře premiérky Thatcherové vnímána jako podobenství se sociálněkritickým akcentem. Billy Kid se svou cockney angličtinou je mladý proletář a démonický kulečníkový šampion Maxwell Randall zase bezohledný kořistník, ale právě tak tu jde o symbolicky pojatý konflikt dvou generací či dobra se zlem. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (13)
Totální zhovadilost! Obskurní kulečníkový muzikál plný bizarních postaviček, které jsem si rychle oblíbil – zejména upír Maxwell je nezapomenutelný. Avšak v tomhle filmu neuvidíte upíra sát lidem krev, nýbrž drtit je ve snookeru. Okrajová záležitost i na poli kultovních šíleností. Postavy jsou ztřeštěné a vyhnané do krajnosti – všichni herci extrémně přehrávají a solí jednu přiblblou hlášku za druhou. Nejvíce fascinujícím aspektem filmu jsou pro mě dialogy a texty písní. Ty jsou tak moc uhozené a místy i smysl postrádající, že vám z toho půjde hlava kolem. Na filmu je znát, že jej točil zkušený režisér, který měl řemeslo v malíku – natočené je to dostatečně poutavě a hravě se spoustou zajímavých kamerových postupů. Proto si myslím, že film je mnohem chytřejší, než se na první pohled může zdát. Pro hledače polozapomenutých braků je Billy Kid a kulečníkový upír něco jako Svatý grál. Vidět to na velkém plátně byl sám o sobě obrovský zážitek – díky moc KVIFF, bez kterého bych na to možná nikdy nenarazil. Někdy příště si to třeba dáme na Festivalu otrlého diváka. ()
Bože, tohle ani v běžné distribuci nebylo !!! To kdysi dávno (milé děti...) byla "takový divný věc" jmenovalo se to FILMOVÝ FESTIVAL PRACUJÍCÍCH a na ten se fasovaly lístky přes ROH. Když jste měli aktivní rodiče v ROH nebo známého referenta, který lístky rozdílel, za vzornou práci při budování socialismu jste byli odměněni vstupenkami na filmy, které se tady promítali třeba jen pár dní a do běžné distribuce ani nešli - viz Billy Kid.... Docela by mne to dnes zajímalo - tenkrát - v pubertálním období - mne to přišlo sice západní, leč blbé - což se těžko přiznávalo! ()
Billy Kid a kulečníkový upír je beze sporu ten nejobskurnější muzikál, jaký jsem zatím viděl. A dost možná i jeden z nejpodivnějších filmů, s jakými jsem měl tu čest se dosud obeznámit. A ano, opravdu je to jen o tom, že Billy Kid a upír spolu hrají snooker. Je to těžko popsatelné - nelze odhadnout, jaký byl záměr tvůrců při natáčení tohoto snímku. V každém případě charaktery, promluvy, chování, ba dokonce i jména postav jsou jako z jiné dimenze a divák se díky tomu opravdu skvěle baví. Přes neotřelé herectví, šílené texty písní a další pochybné složky tohohle bizáru v tom lze zahlédnout i záblesky opravdu dobré režie a zajímavé vedení kamery. Opravdu bizarní vykopávka! [KVIFF 2018] ()
Názorná ukázka toho, jak se od sebe liší teoretické pojmy příběh a vyprávění. Striktně řečeno tento film sestává pouze z jednoho kulečníkového duelu a předchozího představení jeho protagonistů a organizátorů. Jenže právě ztvárnění tohoto dění ve zdejším vyprávění je úchvatně okouzlující – tedy pokud se člověku neštítí moderní muzikály. V minimalisticky strohých kulisách, ale s o to barvitěji stylizovanými figurami film rozehrává fantasmagorickou férii o ultimativní bitvě dvou generací a jejich životních a (pop)kulturních stylů. Film člověku během prvních minut vyloudí na tváři přitroublý úsměv, jenž nezmizí až do závěrečných titulků. Na MFF Karlovy Vary 2018 film uvedli bratři Cabanové jako svou carte blanche s tím, že si film vůbec nepamatují a rádi se na něj kouknou znovu (což je mimochodem super přístup k jinak zarytě navážno branému dramaturgickému konceptu). Překvapivě ale díky loňskému uvedení jejich "Don Gio" na témže festivalu se při sledování rozjařilého a hyper stylového i chudě minimalistického britského muzikálu ukazovaly některé překvapivé paralely s cabanovským debutem - především v minimalistické výpravě a avantgardní teatrálnosti, které vyvažuje hyperexpresivnost postav, ale také ve způsobu bravurních kamerových inscenací. ()
Tenhle klenot, který se zatím neprodral do hitparády propadáků mám jako TOP, s kterým porovnávám všechny ostatní filmy. Muzikál o upírech, kteří hrají kulečník - co víc si přát.. Viděla jsem ho ještě v předrevoluční distribuci, kdy byl každý zápaďácký film vpodstatě trhák a do závěrečných titulků jsme v sále kina U Hradeb vydrželi pouze dva. Může se tímhle pochlubit Kameňák? Plechulka: nejen ROH ale i normální distribuce ()
Reklama