Řeka trávy

Po "Jistých ženách", filmu, které mě mimořádně zaujal, jsem si pustil "tuto ženu", která mě rovněž nezklamala, i když ji chápu jen jako podmnožinu jistých žen. Nikdy jsem si nemyslel, že by o ženách měla vyprávět žena., ale v obou filmech Kelly Reichardtové je něco netušeného, muže zneklidňujcího, že musím "genderovské fantasie" nejen připustit jako možné, ale považovat je za úplně reálné, a to především ve smyslu funkčním. S "životním zlomem", "náhlým přehozením výhybky", "odhozením domnělých břemen" (vyjádřeno např. floskulí: "celý život sis dělal cos chtěl, já ale nemohla, teď ale mohu, a tak si budu dělat co chci"), jsem se u žen setkával často, ale vždycky mi o tom vyprávěli muži (ani opuštění tří předškolních dětí třicetiletou mámou není přitom nic neobvyklého). Reichardtová nehledá důvod, jeden má hned po ruce a o jiný už nestojí: NUDA (častá formulace také je V MLADÍ JSEM SI DOST NEUŽILA). Nejen ve smyslu nečinnosti, ale hlavně ve smyslu závislosti. Co se děle po tomto ZLOMU, už je celkem jedno (nový vztah, turistika, alkohol, podnikání, nebo sešup po šikmé ploše jako zde), vždycky je to jen jeden příběh rozlomený vedví. Zatímco se muž obvykle urputně snaží zachvat si svoji integritu po celý život, ženy Kelly Reichardtové jsou mnohem pružnější a dokáží všechny ZLOMY obalit pryskyřicí a vyhnat nové větve. Pozn.: Musel jsem přijmout hovor a zastavit film. Na obrazovce zůstal trčet verš: "And Lee didn't want me / gettin' in the way of his crime spree." - má to nějaký zvláštní význam? (15.11.2017)

Doteraz všetky Reichardtovej filmy mi prišli medzi 4 a 5*, no a tu sa asi ešte hladala. Alebo je to mnou, tu atmosféru to má, len mi tentokrát jej postavy prišli viac rednekovia, ako smutné a osamelé. Chcel som v komentári použiť slovo žumpa, ale o divácku príťažlivosť tu nejde, viem. (20.08.2021)