The Girl in the Café

Bill Nighy: rocker-podpantoflák ze Still Crazy a rocker-excentrik z Lásky nebeské se v tomhle filmu octl na opačné straně profesního i povahového spektra. Staromládenecký poradce ministra, který se věnuje poctivě a "suše" svojí práci a soukromý život nepěstuje, jednoho dne potká dívku - vypadá plaše, ale argumentuje silou uragánu, což, jak se ukáže, není na jednání o "lepším příštím" pro hladovějící svět, to pravé ořechové. Milá, vtipná a sympaticky inteligentní romantika. (23.03.2006)

Nesmělé a trochu neohrabané seznamování stárnoucího a nepraktického Lawrence (poradce britského ministra financí) s mladou Ginou, která si mě získala už když zdůvodnila proč se rozešla se svým bývalým „Spal ve starém pyžamu a měl zapnutý i poslední knoflík u krku“. Jejich krátké setkání v restauraci po kterém následuje pozvání na summit G8 v Reykjavíku, kde se jedná o pomoci Africe s její extrémní chudobou. Gina se tak ocitá mezi nejvyššími politickými představiteli a její nebojácné názory na liknavou pomoc světa hrozí přerůst v mezinárodní skandál. Krásná hudba, mrazivý Island a vynikající Bill Nighy. (11.12.2005)

Možná malinko naivní, avšak dost působivé. Tento krásný milostný příběh s politickým apelem na pomoc rozvojovému světa se vydařil mimořádně. Dvojice Bill Nighy a Kelly Macdonald je skutečně tou nejsympatičtější možnou. Bill Nighy jako upracovaný, svědomitý, nesmělý, bojácný a osamělý úředník. Kelly Macdonald jako naivní, upřímná a také velmi zvláštně osamělá mladá žena. Mezi nimi se postupně rozvijí vztah, který je zpracován skutečně krásně. Neztrácí se pak ani politická část filmu - Ginino vystoupení na slavnostní večeři je rozhodně velmi silnou scénou. (27.07.2006)

Ne, tak v tomhle případě se nebudu rozepisovat o obsahu, to by šel celý příběh do daleko nižších pater. Já měla oči totiž jen pro ty dva, Lawrence a Ginu, kteří měli v sobě něco, co mě magneticky přitahovalo a co se tak velmi těžko popisuje. Jistě, že šlo o Billyho, který je velký machr na mimiku a tady byl opět úžasný, spolu s Kelly, jemnou něžnou bytůstkou, která chtěla změnit svět. Znáte to, takové to fluidum nebo esprit z nich vyzařoval.........a kvůli tomu to musím zvednout, nedá se nic dělat :-) (25.09.2015)

Z pera majstra Richarda Curtisa, vzišla tentokrát viac než príjemná romanticko-politická a zaujímavo vypointovaná dráma, v ktorej nakoniec ide o viac, ako sa spočiatku zdá. Príjemná civilná réžia Davida Yatesa a výkon dvojice Bill Nighy a Kelly Macdonald (s ktorými si Yates neskôr zopakoval spoluprácu v Harrym Potterovi a Relikviách Smrti) kvalitatívne prerastajú hranice televízneho filmu a nechávajú zabudnúť na zjavne obmedzené finančné prostriedky, ktoré mali tvorcovia k dispozícii. Aj napriek celkovej spokojnosti mi ale nie je celkom jasné, ako sa niečim ako týmto David Yates kvalifikoval na muža čo má ukočírovať adaptácie jednej z najúspešnejších knižných čarodejníckych ság. Nie že by to v konečnom dôsledku bola zlá voľba. (21.07.2011)

„Není to špatný čaj, vzhledem k tomu, že jsme v italské kavárně. Co vaše kafe?“ – „Nic moc...na to, že jsme v italské kavárně.“ Od filmu, který vsadil na ústřední dvojici ve složení Bill Nighy-Kelly MacDonald, a ke kterému napsal scénář Richard Curtis, jsem přece jenom čekal hodně, navzdory tomu, že mělo jít „jen“ o TV film. A moje očekávání snímek předčil! Nesourodý pár byl naprosto skvělý, jejich vztah, který byl nádherně nesmělý a přitom tak přirozený jako plaché oťukávání a trapné chvíle ticha už při prvním rozhovoru v kavárně (a nejen u něj), mě strašně bavil. A často rozesmával, protože film je (po dlouhou dobu) velmi vtipný. Pak sice pod tíhou dění zvážní, ale postupně nastupující posmutnělý romantický nádech mě dokázal strhnout i bez úsměvných momentů. K tomu ten opravdu nádherný soundtrack (nejvíc se mi líbil hlavní proměňující se ústřední Hooperův motiv, ale samozřejmě jsem spokojeně vrněl i u mé milované Barcarolly). Jediný prvek, který ve filmu chvílemi trochu skřípe, je ten velmi silný, ovšem také dost naivní humánně-morální apel (stejný přívlastek lze použít i ohledně rozhodnutí politiků směrem ke konci), který asi nesedne každému. Samotný závěr je pak myslím vkusně otevřený. Film asi nemá na 5*, ale já v tomhle případě rád nadhodnotím, protože nebýt toho mnou výše zmiňovaného „prvku“, byla by to takřka bezchybná romance. „Nemůžu uvěřit, že jsem vám už stačil říct dědečkovo jméno. Do konce oběda už neřeknu ani slovo. Od teď je to na vás, jen na vás.“ – „Ne, já jsem si dala práci, aby mi to slušelo. Vy jste stejně neupravený jako minule. Vy se musíte postarat o konverzaci.“ (17.06.2015)

neobvyklá lovestory ze summitu G8.. (24.04.2007)

Romantická rovina je na výbornou, samozřejmě hlavně kvůli neodolatelně stydlivému Nighymu, ale ta politická? To už je příliš velká pohádka, která film dost sráží. /16. 4. 13./ (16.04.2013)

Sic je to spíše pohádka, musím říct, že mi The Girl in the Café vyloženě sedlo, včetně toho emocionálního přesahu (nebo chcete-li poselství), a to jsem jinak cynickej cunt. Samozřejmě za to mohla ústřední dvojice, Bill Nighy je největší frajer-herec a Kelly Macdonald zas nejsladší herečka, včetně (hlavně) jejího, vím, opakuju se, skotského přízvuku. To, že to napsal mistr Ian Curtis, jsem se dozvěděl až u úvodních titulků, což byl další příjemný bonus. Navíc se to skoro celé odehrává na Islandu, a přestože mám k této zemi, z osobních důvodů, ryze negativní postoj, země je to nádherná a dechberoucí. Jop, tyhle good feelin' filmy Pítrs může, kafe po ruce a tvářit se blaženě. (07.10.2019)

Curtisova romantická komedie o kafi a politice s Kelly MacDonald a Billem Nighym. Něco pro mě, huh? No, ne tak rychle ... The Girl in the Café je totiž minidílem s monstrambicema; čili z logiky věci taky snímkem nesmírně rozpačitym. --- Nicméně začnu pozitivy: uznání jistě zaslouží, že čistě (!) romantickou linku doprovází snad nejsložitější, nejhůř čitelnej Curtisův scénář a vskutku zamilováníhodnej charakter svérázný Giny. Tý pokud nepodlehnete v okamžiku, kdy vykládá, co stálo za jejim rozchodem s přítelem, tak jednoduše musíte podlehnout aspoň ve chvíli, kdy tomu ryzímu stydlínovi líčí svuj návod na usnutí. Ťuťuťu! --- Bohužel ta samá Gina zároveň ztělesňuje oslí můstek do politický roviny, kde už film nehezky dře a vrže. V týhle dimenzi se totiž mění ve výsostně naivní kolovrátek se snahou o (i před těmi osmi lety) dávno přežitou naléhavost a kompletní devalvaci umění kompromisu, jakožto atributu pro politickou scénu natolik esenciálního, že ať už se nám nelíbí sebevíc, revolta vůči němu prostě neni na místě. A už vůbec ne taková; vedoucí k takovýmu konci. Sorry, Richarde. --- "Dirty dirty dirty John" (02.12.2013)

Nevím kolik dívek sní o tom, že si k nim v kavárně náhodou přisedne roztěkaný a nesmělý starší pán s hlasem a vizáží Billa Nighyho. Ať už je to jakkoli, jsem jedou z nich. Tady Richard Curtis společně s ostatními tvůrci zasáhli s naprostou přesností mé slabé místo. Vztah mezi Lawrencem a Ginou vznikal velmi pomalu, byl křehký a naprosto okouzlující ... až mám pocit, že je hloupé k tomu cokoli psát, raději jen tiše sledovat. (05.07.2012)

Bill Nighy, David Yates, Richard Curtis a Nicholas Hooper. To mluví myslím za všechno. Čekal jsem romantickou komedii, ale dostalo se mi cosi...jiného. Komediálně-dramaticko-politicko-romanticky-morální britsko-americký film z produkce HBO. Summit G8, umírající děti v Africe, osamělý poradce Lawrence a láska. Filmu samozřejmě vévodí Bill Nighy, který nehraje excentricky, ale umírněně a přirozeně (zasloužená nominace na Zlatý Globus). Jen nevím, jestli mi byla tak úplně sympatická Kelly Macdonaldová... (19.04.2008)

Huh... mezi stopadesátým opakováním Popelky a Pyšné princezny narazím na Štědrý večer na BBC Prime na tuhle malou radost a už nepřepnu... Ano, i přes "opatrný" konec v politické rovině, jistě dost naivní a poplatné očekávané divácké chuti, ale v psychologické studii vývoje romantického vztahu zase trochu jiného druhu místy i překvapivě hluboké a v detailech prokreslené. Bill Nighy exceluje podobně jako ve všem, v čem jsem ho dosud viděl, takže je to jeho doposud nejlepší role, protože zde dostává obrovský prostor. P.S. Na druhé straně nemohu souhlasit s tím, že bych ho nominoval do Lost in translation namísto Billa Murraye, který tam předvedl vůbec jeden z nejlepších hereckých výkonů "ever". (24.12.2006)

Komorní snímek z produkce HBO, který však otevírá velkolepé téma a motá se kolem summitu G8 v Rejkjavíku v roce 2005. Nedá se sice říct, že by scénář byl nějak zvláště rafinovaný, ale příběh i pointa svou úlohu splní. Možná bych Dívku z kavárny přirovnal ke Zlomeným květinám (Murray, Johansson) a to zejména kvůli atmosféře a citovému vztahu staršího muže a mnohem mladší dívky. Zde si své role rozdělili (moje srdeční slabost) Bill Nighy a Kelly Macdonald. Ale větší part si zde bere hlavně Nighy, který táhne celý děj a rozehrává od prvních vteřin filmu úžasný herecký koncert. Nicméně oba herci a i herci ve vedlejších úlohách podávají výborné výkony zejména v oblasti civilního herectví a smyslu pro detail. Na televizní tvorbu nadprůměrný film. (16.02.2011)

Malá politická dráma miestami prerastajúca do jemnej romantickej komédie. Vzťah Lawrenca a Giny bol nesmierne tajomný, a tie ich rozhovory boli síce o všetkom, a zároveň o ničom. Keď sa vychystali na spoločnú cestu na Island, tak som sa potešil, že uvidíme niečo aj z tohto mystického ostrova, no na moje sklamanie sa celý dej odohrával v konferenčných sálach a hoteloch. Škoda teda, že Island v tom vlastne nezohrával napokon žiadnu rolu a miestami sa to zmenilo na riadnu politickú hru. Ešteže ma politika zaujíma, inak by ma tento film asi mierne unudil. Ale aj tak som čakal niečo viac, potenciál bol iste vyšší. (27.05.2014)

Prijemny maly premysleny film s prijemnym skotskym akcentom hlavnej hrdniky. Keby sa takych v EU alebo v US robilo viac. (07.04.2007)

63. Zlatý Glóbus za rok 2005 - nominace (2) - Nejlepší herečka v minisérii / TV filmu - Kelly MacDonald, Nejlepší herec v minisérii / TV filmu - Bill Nighy (18.03.2009)

Bill Nighy v jeho velice neobvyklé, neobvykle citové roli. Abych pravdu řekla, celý ten podmět nesmělého a trošku naivního filmu mně nijak nezaujal. Nevýrazný scénář, bohužel jsem čekala něco úplně jiného, tím ale nechci nijak říct, že to bylo špatné. Po stránce obsahové, film je smysluplný, bych dala 5*. Ale zpracování filmu mně opravdu nijak nenadchlo, ani ta dvojice Nighy a Kelly Macdonald mi k sobě nějak neseděla. (05.01.2014)

Nesmirne pomale tempo nastavene hned od zacatku filmu by me u "normalniho filmu" brzy uspalo. Nastesti toto neni tak uplne "normalni film". Clovek ma pri sledovani spoustu casu premyslet, vytvaret si vlastni nazor na vec a z obrazovky na nej postupne plyne proud jakesi hrejive romantiky. Politicka i milostna rovina jsou zvladnuty skvele, netrpi ani jedna. Rozhodne to neni film pro kazdeho (je potreba mit naladu a nebyt unaveny po celodenni praci). Pokud si ho ale dokazete vychutnat a prozit tak jako ja, budete mile prekvapeni. Takovy smysl pro detail uz jsem ve filmu dlouho nevidel. A malem bych zapomnel...excelentni herci, excelentni soundtrack. A tech par perfektnich vtipku...nadhera. 95% (18.02.2007)

Síce pekný televízny film, ale nejak veľmi ma nenadchol. Začalo ma to baviť až pri konci, kde hrala aj pekná hudba. Bill Nighy predviedol super výkon, ale Kelly Macdonald mi pripadala tak, akoby sa stále tvárila len rovnakým nešťastným výrazom. Oveľa lepšia bola v INTERMISSION. P.S: Scény kde sa párik bozkáva a podobne mi pripadali nechutné. Starec a práve nie najkrajšia ženská, to nie je nič pre mňa :). (21.02.2007)