The Girl from Beskydy Mountains
Režie:
František ČápScénář:
Jan DrdaKamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Jaroslav Vojta, Marie Nademlejnská, Terezie Brzková, Marie Glázrová, Vladimír Salač, Otomar Korbelář, Jiřina Štěpničková, Gustav Nezval, Gustav Hilmar, Jiří Dohnal, František Kreuzmann st. (více)Obsahy(1)
Na samotě v beskydských horách žijí rodiny Vavruše Cagaly a Cyrila Hanulíka. Vavruš a Cyril jsou pracovití dřevaři a formani. Cagalova dcera Terezka má ráda Tomáše Hanulíka, ale kromě něho se líbí také Pavlu Zgabajovi, synu majitele hospodářských podniků v údolí. Cyril Hanulík žárlí na svou Hevu a neprávem ji podezřívá z nevěry. Francek, jehož Heva před sňatkem milovala, se Hanulíkovým pomstí: zapálí jejich včelín, od kterého chytne Cagalův seník. Od té doby stíhá Cagalovu rodinu neštěstí. Přijdou o koně i o dřevo a starý Zgabaj se domáhá peněz, které jim půjčil. Od svých nároků je ochoten ustoupit jen tehdy, když se Terezka provdá za jeho syna. Cagala nechce dovolit, aby se dcera obětovala, a tak se dívka vydá na statek tajně, aby zde pracovala jako pomocnice v hospodářství... (ČSFD)
(více)Recenze (16)
Tento film prinesl alespon zmenu - nejedna se o klasicky sentimentalni pribeh chude holky, ktera ke stesti prisla, ale film se snazi alespon trochu realisticky zachytiti obycejny venkovsky zivot. ()
Morálně i fyzicky zocelení horalé, dřevaři z Paprádné a proti nim odporně pokřivené charaktery proradných měšťáků. Skromnost poctivého živobytí, rodinná čest a čistota svědomí. I přes určitou jednoduchost scénáře se jedná o silné charakterní drámo s hereckou elitou své doby. ()
No kým som sa dokázal vyznať v tých komplikovaných vzťahoch a množstve postáv, chvíľu to trvalo a nechýbalo veľa, aby som to vzdal. Nakoniec sa ale začalo pomaly vyjasňovať a ak by vás náhodou nechytil dej, tak vás určite chytí šťavnatý, resp. suchý humor dvojice postáv, starej mudrlantky a fotríka 12-tich (!!!) detí. Veď keď sa jedno nevydarí, tak má v zálohe ešte 11, no neurobte si ich tiež toľko. Ťažko povedať, čo bolo vtipné už nechcene vzhľadom na vek filmu, ale podstatné bolo, že sa veľakrát smialo celé kino. Takže ono je to skôr dráma komediálna, aspoň do určitej miery. Dobové konotácie by sa síce tiež zišlo poriešiť, ale pre dostatočné vychutnanie filmu to nie je nevyhnutné. ()
V posledním roce války, který byl poznamenán červnovým vyloděním spojeneckých vojsk v Normandii a vzrůstajícími leteckými útoky na Německo, emigroval režisér František Čáp do válkou nepoznamenané krajiny beskydských velehor natáčet svůj poslední protektorátní film podle románu místního rodáka, národopisce a pedagoga Miroslava J. Sousedíka Paprádná nenaříká. Sousedík patří k nejvýznamnějším lokálním patriotům a svůj předlouhý život (zemřel v dvaadevadesáti letech v únoru 2003) zasvětil právě Valašsku. V době, kdy Čáp natáčel svůj film, působil jako redaktor zlínského časopisu Náš kraj. Do scénáristické podoby román převedl jiný významný spisovatel, mladý Jan Drda, který obsáhlý text (původní předloha je komponována jako volná trilogie) zredukoval na ústřední konflikt nešťastné lásky dřevařské dcerky a sedlákova syna. Film nabízel velkou šanci mnoha renomovaným hereckým osobnostem (Glázrová, Štěpničková, Nezval, Korbelář, Vejražka, Vojta a další), kteří v relativním bezpečí beskydského pohoří našli potřebný klid na svou práci. Výborně rozpředené vlákno dramatických konfliktů je dokresleno znamenitou kamerou Ferdinanda Pečenky a hudebním podkresem Jiřího Srnky. Malebnost a zároveň zrádnost beskydských lokalit jakoby symbolizovala líbeznost i krutost milostných vztahů a tím vytvářela důmyslnou paralelu k válečné skutečnosti. A obligátně se jedná o fatálně nedoceněnou Čápovu práci, která tvoří v rámci protektorátní kinematografie zcela jednoznačně jeden z jeho uměleckých vrcholů. ()
Mladá děvčica z hor zachrání majetek i čest své rodiny. Patří mezi nejkrásnější dívky z Beskyd a ucházejí se o ni rovnou dva nápadníci. Jeden hodný, ale chudý, druhý bohatý, ale zlý. Do všeho se zapletou peníze, směnky a kradené dřevo. A navíc je v okolí žhář. ()
Pokud bych nevěnovala pozornost tomu, že se příběh odehrává v převážně zasněžených Beskydech a že scénář má na svědomí Jan Drda, tak bych ho klidně připsala Karlu Klostermannovi na mou milovanou Šumavu. Taková zasněžená Kvilda, Srní, Rejštejn má taky něco do sebe. Mezi jeho romány by se tohle dílo mohlo směle zařadit a rozhodně by se tam neztratilo. Psal na chlup podobné příběhy. Sedláci, dřevaři a chalupníci to neměli jednoduché nikde. Růžena Šlemrová mě dost překvapila. To byl tedy přerod. Mám ji zapsanou jako herečku, která hrála bohaté paničky a tady dala život zlé selce. To ale jenom dokazuje jak dobrá herečka to byla. Od Otomara Korbeláře jsem ani nic jiného nečekala. Jemu takoví poctiví chlapi sedli jako ulití. Líbilo se mi to, protože mám takové příběhy moc ráda. ()
Hezká rustikální pohádka pro dospělé z napůl odlesněných Beskyd (alespoň tak mi to přišlo), o tom jak zlá lest a vůle byla přechytračena dobrou lstí a vůlí. Kromě řežiséra a herců je třeba vyzvednout i Jana Drdu, který zinscenoval jednu z četných knih vestínského folkloristy Miloslava Josefa Sousedíka (Paprádná nenaříká). ()
Jednoduchy a ve sve dobe ani nijak originalni namet. Presto dokaze zaujmout temer kazdeho divaka, ktery ma rad stare ceske filmy a to predevsim charakteristikou jednotlivych postav, hereckym obsazenim a pro nektere i zvolenou destinaci. ()
Podle vyprávění Jiřího Štěpničky se jeho maminka zamilovala pří natáčení tohoto filmu do muže který dubloval pana Vojtu v lyžařských scénách. Za čas se ze vztahu narodil Jiří. Ten zdatný sportovec, tedy pozdější otec Jiřího, se jmenoval Jan Samec, malíř, grafik, pedagog a scénograf. (*14.5. 1917 + 9.8. 1988) ()
Toto sú normálne Beskydy à la Alfréd Hyčkok. Obraz, aký mohol stvoriť len František Čáp. Ale úplne najviac ma fascinuje nezlomnosť ľudkov z príbehu. Čo si budeme rozprávať - horali. My Slováci o tom niečo vieme. No ták, nestůj u dveří, Vavrušu. ()
Glázrová po nádherné "tanečnici" jako chudé vesnické děvče (tomu se tedy říká přerod), ovšem herečka je to výborná. Další zajímavostí je fakt, že zde můžeme vidět ojediněle herečku Růženu Šlemrovou v roli zlé a nepřející selky (teda asi poprvé mimo svou klasickou roli bohatých a urozených hraběnek, či jiných paniček). Nádherné jsou krásné zasněžené Beskydy a jelikož já sám jsem z Beskyd, mám pro film slabost. Ale čtyři hvězdičky dát nemůžu, nijak zvlášt totiž kromě zmíněného nezaujal. ()
V titulcích filmu uvedeno: název Děvčica z Bezkyd (nejedná se o chybu, původní psaná podoba byla skutečně Bezkydy). ()
Zajímavý film, asi největší životní role Marie Nademlejnské (spolu s Kladivem na čarodějnice), v nezvyklých vesnických rolích Růžena Šlemrová (Kreuzmann si jich přece jen zahrál víc). Příběh z beskydské samoty, která žije vlastním životem, ale které mnozí vesničané pod kopcem závidí jejich majetek - lesy. Vidět v zimě další spousty sněhu není nijak příjemné, nevím, zda horalé jezdili po horách jako nejlepší světoví sjezdaři, tak si zahráli aspoň dubléři. Lepší tři hvězdičky. ()
Velká přehlídka hereckých osobností, dobré podání venkovského života, dobrá předloha. Škoda jen té horší kvality snímku, opět po delší dobře kvalitní filmová podívaná. ()
Jak tam jezdí na lyžích, nebo jak sváží dřevo na saních, tak to je slušnej sportovní výkon. ()
Hudba jak u Čelistí a nic se neděje. Tedy jen v některých pasážích. Jinak je to však hezký film s krásnými horami, a ovšem trošku slabšími výkony herců. Dějově také nic moc. Takové dětské, nedomyšlené a primitivní. Ale rozhodně mohu doporučit. ()