Švedski aranžman
Režie:
Zoran GospičKamera:
Viktor RůžičkaHudba:
Zoran SimjanovičHrají:
Ljiljana Blagojevič, Ivan Vyskočil, Břetislav Slováček, Vlastimil Zavřel, Miloslav Štibich, Vlasta Mecnarowská, Jan Vít, Miroslav Táborský, Antonín Brtoun (více)Obsahy(1)
Hamburk-Praha-Bělehrad-Istanbul a zpět: po mezinárodní silnici se řítí kamióny naplněné zákonným i nelegálním zbožím a komfortní autokary s mírně se nudícími turisty. Všichni musí projet českou vesnicí, kde v nebezpečné zatáčce stojí obytný dům. Absolvent FAMU Zoran Gospic dal do svého prvního filmu politické a národnostní problémy, organizovaný zločin, drogy, sex, násilí a černý humor. Vznikla téměř nekonzumovatelná směs. Umělecký dohled - Václav Vorlíček. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (32)
Bizarní atrakce nejen pro zájezd švédských penzistek, co má za průvodce jednoho z tria Vorlíčkových nebeských nápadníků (proto ten mistrův umělecký dohled). Zatímco „zatáčková“ linie přinese tragikomický obraz zahnívající doby, ve které jste se museli smát, abyste nebrečeli, ta pašerácká přichází v tom samém čase s divokým nesouladem Západu, Východu a Jihu. Jejich průsečíky vrcholí jako Přelet nad kukaččím hnízdem, co potkává Bony a neklid znepokojivě predikující blížící se balkánskou bouři. Typ filmu, ve kterém jen chybělo, aby Simona Chytrová ukázala kozy. Oh, wait..! ()
Nevadilo by mi víc rovin vyprávění, v Atlasu mraků se poodařilo velice dovedně skloubit šest příběhů a nebyla to věru špatná podívaná. Zde se prolínání příliš nezdařilo, ode všeho trochu, ale ve výsledku kde nic tu nic. Ale vnímala jsem pokus o multikulturní přehled. Pobavily drobné žertíky (počítání tříletého chlapečka, spící rošťáci s helmou na hlavě). Místy nevychytané drobnosti. Autor, po kterém se po natoční filmu slehla zem. ()
Tak jsem si myslel, že Olmerova Nahota na prodej je takovou Latimérií podivnou v našich filmových vodá a ejhle, ona má straší sestřičku. Na rozdíl od té naší šílenosti má ale tohle nějaký koncept a drží si to určitou příběhovou linii. JEdnotlivé příběhy spojuje jako jako zlatá niť švédský autokar, který si to v posledním roce našeho socialismu štráduje východní částí Evropy. Jelikož režim už byl v posledním tažení, bylo možno si u naší dějové linky odehrávajícíc se v ČSSR si dělat z lecčehos nefunkčního srandu. Z Německa pak jistě diváka tehdejší doby musely rozbunzírovat erotické scény z nočních klubů v Hamburku, které tam ale byly něco tak přirozeného jako kazdodenní vyvážení popelnic popeláři. Z hlediska diváckého mne film svým dějem moc nezaujmul i když jsem byl místy zvědavý co bude dál. Ovšem jako otisk doby na níž plynule navázaly naše divoké devadesátky je to dílo naprosto dokonalé! Film je svým způsobem i vizionářský, už tehdy režisér lehce naznačil to Jugoslávské národnostní kvašení, které jak víme vyvrcholilo občanskou válkou a jejím rozpadem již o pár let později. Tohle si asi budu muset dát ještě jednou, páč mně to docela zaujalo. Zatím dávám za tři pytlíky. * * * ()
Pokus o mezinárodní evropskou tragikomedii, v níž se nakonec budou prolínat jen dva příběhy. Švédský zájezd důchodců je zde jen jakýmsi rámcem, kdy se na pozadí krás té které země odehrávají tragédie, o nichž důchodci samozřejmě nemají tušení. Český příběh sleduje, jak špatně umístěná silnice, dům a zatáčka mohou do blázince přivést otce od rodiny, jugoslávský má za hrdinu řidiče kamionu, který chce přilepšit rodině a zaplete se do nebezpečného obchodu s drogami. Problém je v jisté zmatenosti vyprávění, podivných skocích v ději a posléze dlouhých, nicneříkajících záběrech třeba jízdy kamionem. Češi jsou podaní jako banda mírně duševně vyšinutých jedinců, jednajících hodně zvláštně. Z toho má plynout onen komický prvek, ale jak pro koho. Nejvtipnější je asi bivak kominíků na střeše kostela a dole přihlížející policajt a předseda národního výboru. Ale i v tom tragikomickém směřování je film nevyvážený - někdy těžko říct, jak kterou scénu sám režisér myslel. K lepšímu vtažení do děje nepřispívá ani hodně zmatený začátek, kdy se děj tříští asi na pět různých lokalit, a použití několika jazyků bez titulků. Samotné příběhy nám na konci vlastně zase tak moc nedají - ten s drogami je vyloženě laciný, ten český je originální, ale podivně vedený a podle mne nedotažený, protože míchá několik různých poloh i žánrů. ()
Úchylné. Zároveň ale fascinující. Těžko popsatelné. Titulky u nečesky mluvených pasáží nejsou podle mě úmyslně. Dělá to film i zajímavější a o dějovou linku naštěstí nepřicházíte... ()
Tento film mi připomína jako kdyby ho natočil TARANTINO Jugoslávie. Dynamický střih, kamera i celé vyprávění děje. ()
Československo-jugoslávská koprodukce v neuvěřitelné česko-chorvatsko-srbsko-švédsko-neměcko-anglicko-turecko-maďarsko a nevím co ještě verzi. Skutečné bizarro trefně kombinující motivy z prostředí různých národů. Češi pohlceni odosobněným byrokratickým aparátem, jehož obětí se stává rodina žijící ve špatném době ve špatném domě, Jugoslávci v zajetí národnostních rozepří a gastarbeitovských starostí či Němci užívající si hromadný striptýz předsilikonového období. Celá tato ironicky komentovaná taškařice je jako sled atrakcí sledována zvnějšku skupinou švédských turistů, kteří navštěvují jednotlivé země a jsou bezděčně svědky lidských tragédií. Uzavřenost autobusu i jazyková bariéra umocňují povrchnost jejich sledování, které nepřechází v pochopení. ()
Tak teda jedna hvězdička. A to jen z toho důvodu, že si netroufám film označit rovnou za odpad! Vůbec totiž nechápu, proč když je film mluven česky jen z jedné třetiny, proč není zbytek opatřen titulky. Nebo že by se mi jen nezobrazovaly? Takhle mi zřejmě unikaly nejen nuance, ale patrně i důležité momenty děje. (Sobota 13.03.2010) ()
Tady bohužel nápad s "akčním" záměrem vyprchal už po 10 minutách snímku. I když to byla koprodukční spolupráce, tak za mě to nedopadlo vůbec dobře. Snaha tvůrců udělat špionážní až krimi drama se vymklo komtrole a je to bezbřehý průjem. Hodnocení zvyšuju jen za české herce..... 30% ()
Filmovy stab se behem nataceni hezky projel, divak ma ale moznost videt jen nudu, zmar a amaterismus... ()
Se to ke mě dostalo bez nezbytných titulků (70 % filmu není v češtině) ale i tak děs běs.. ()
Jsem plný dojmů... Nevím, co napsat víc... ()
Další ze zapadlých úletů těsně předrevoluční doby, tentokrát v Jugoslávské režii. Specifický balkánský pohled, díky kterému mi vždy připadali hrdinové z jihovýchodu divní, nasměrovaný na nás, ovšem dává překvapivé vyznění. I my jsme divní! Doporučuju také i jen z toho pohledu, co bylo dřív možno ve filmu vidět a slyšet. Rozhodně je ale díky tomuto filmu jasně patrné, že dnes jsme úplně jinde. A rozhodně neříkám, že všechno šlo kupředu. ()
Velmi zvlášní film, který ale vnímavému divákovi ulpí v paměti. K tomu, aby ho mohl pochopit a odpovídajícím způsobem zhodnotit, musí ovšem divák znát alespoň základy jugoslávské historie a vývoj národnostních problémů v této těžce zkoušené zemi. Nepochybuji o tom, že většina zdejších účastníků fóra nemá ani páru o tom, co byla chorvatská Ustaša, kdo byl Ante Pavelič, kdo byli srbští četnici. Režisér se snaží do filmu včlenit skoro vše, což je nemožné. Uvidíme nevýhody života v socialismu s tehdejší neschopnou byrokratickou strukturou (Problém s kamiony, které ohrožují vesničany, je ovšem u nás mnohem výraznější v současnosti.), ale i v Západní Evropě se všemi těmi peepshow, striptýzovými podniky a drogovým boomem. Ve filmu jsou také kritizovány životní podmínky Jugoslávců žijících na Západě. Film plave mezi žánry od satiry přes drama až po černou komedii. Závěrečné scény opravdu připomínají Tarantina ale hlavně vizionářsky předznamenávají budoucí válečné konflikty v Jugoslávii. Režisér tímto filmem předběhl dobu a zůstává nepochopen tak, jako byly nebo ještě jsou nepochopeny jiné novátorské filmy (příkladem Dědictví aneb…., Ulovit miliardáře). Poznámka: Film je již nyní možné vidět s českými titulky. ()
Shlédnuto s odstupem cca třiceti let s plnými titulky. Jeden z nejzapomenutějších těsně předrevolučních filmů. Vlastimil Zavřel rulez! (Do občanské války v bývalé Jugoslávii zbývají dva tři roky, a téměř poslední scéna filmu v Ustašovském baru je její zlovutnou předzvěstí). (Jestli je zde v titulku je napsáno, že se jedná o akční film, tak já jsem Matka Tereza). Smutná true komedie s kriminální zápletkou a s noblesně komentujícím Břetislavem Slováčkem vypadajícím jako "slunečník" ovšem z jiné pohádky. ()
No já švédsky a čínsky neumím, takže jsem to vzdal, pokud se tam někde mluvilo česky, nezachytil jsem to. Nevím proč ve filmu nebyly titulky, autoři asi automaticky předpokládali, že každý tu hatmatilku umí ne? Pitomci. 21102011 nest ()
Mohly to být dva zajímav příběhy. Dvě rodiny a obě chtějí dobře bydlet. Každý na to jde ovšem po svém. Zatímco Čech běhá po úřadech a doufá ve smilování, cizinec si raději pořídí dobře placenou práci, aby si mohla rodina nové bydlení dovolit. A tady začínají filmaři čachrovat s nesmysly. Po druhém muži jde mafie kvůli drogám. Ale jak po něm jde? Proč se nesmyslně opakovaně odbočuje do nevěstinců a různých pochybných podniků? Asi aby nechyběla nahota. Ta je totiž naprosto lascivní a podbízivá. A hlavně zbytečná. A pak už tvůrci skáčou jak koza povzbuzená ArginMaxem. Člověk nestíhá sledovat. Jistě, můžeme říct, že tvůrce chtěl poukázat na hloupost tehdejších úřadů, úředníků a papalášů. To smysl dává. Ale všechno okolo ne. Švédský zájezd je pak už jen pro vysvětlení politiky jednotlivých národů, kdy Švédky se smějí a Češi zatínají pěsti. I když průvodce v podstatě ani jednou nelže. Ironicky komentuje situace kolem. Na to už nejspíš komunisti neměli čas, aby tento film stopli. Bohužel to celé vyznívá jako špatně vyladěná kapela, kdy každou chvíli hraje dobře jeden nástroj, aby vzápětí začal hrát falešně. Vynecháním naprosto zbytečné omáčky kolem, by z toho mohl být relativně dobrý film opírající se o hořkou ironii toho, jak to vypadá u nás a v okolních zemích. Leč...nestalo se. Závěrem dodám, že ani s tím si tvůrci nedali práci, aby byli titulky u všech dialogů, které znějí jiným než českým jazykem. Přeložená je každá druhá věta. ()
Nesourodý film složený ze dvou příběhů, které se protnou ke konci filmu. Z české strany taková nepovedená komunální satira, objevují se místní tajemníci, neschopní úředníci. Film byl natočen v roce 1989 a tak kritika společnosti poněkud vyšuměla. Dobrý herecký výkon Vlasty Zavřela, který jediný film podržel. Ze strany jugoslávských filmařů zase pouze pokus o kriminálku, která není vůbec zajímavá. Na podobné téma organizovaného zločinu s pašováním drog bylo natočeno mnoho lepších příběhů. Tím nemyslím z české strany. ()
nic moc. Zopar ceckov v telefonnej budke a... jugosi ako gastarbajteri... hmmm... ()
Československo-jugoslávké-švedské prolnulí za železnou oponou. Konfrontace tří příběhů z pohledu obyvatel různých států. V popředí je česká rodina, která se snaží dostat nový byt od družsvta, protože díky zatáčce, ve které je jejich dům situován, byl již nějaký ten desátý kamion i s kabinou na návštěvě v ložnici. Pak tu máme zmateného srbského ridiče/nevědomého pašeráka kokainu, ten zase dostane za úkol odvést kamion do Německa a s rodinou se potká v oné ložnici. Švedská zájezdová výprava vše lemuje jakožto pozorovací účastníci, kteří rámují celý příběh. Neinspiroval snad bizarní název či důmyslná špenátová scéna autory českého filmu “Což, takhle dát si špenát”? ()