Režie:
Dušan KleinScénář:
Václav ŠašekKamera:
Jindřich NovotnýHudba:
Zdeněk MaratHrají:
Jiří Bartoška, Rudolf Hrušínský, Petr Čepek, Miroslav Macháček, Slávka Budínová, Jiřina Třebická, Tomáš Töpfer, Vítězslav Jirsák, Miloš Vávra, Blažena Holišová, Věra Vlčková, Václav Stýblo (více)Obsahy(1)
Malíř Horác za pomoci kriminalisty ve výslužbě Vašátka řeší záhadu zamčeného pokoje v souvislosti s podivnou „sebevraždou" sester Vojínových... Horác (J. Bartoška) navštíví svého přítele, bývalého kriminalistu (R. Hrušínský) a je zaujat dvěma zvláštními ženami, které bydlí v domě naproti. Ty staré sestry spolu žijí celý život, škorpí se, dělají si naschvály, ale být bez sebe nemohou. A pak jsou jednoho dne obě dvě sestry nalezeny ve svém zamčeném bytě mrtvé. Otrávily se plynem. Takže oficiálně je případ uzavřen jako sebevražda. Jenže Horácovi se to nějak nelíbí. I když ho jeho přítel kriminalista odrazuje, pátrá dál. Byly ty ženy zavražděny? A má v tom prsty Janza, nebo jejich přítel Pesný, který měl bydlet v jejich bytě? Dramatizace detektivního románu Hany Proškové s jejím oblíbeným hrdinou malířem Horácem byla natočena v roce 1987. (Česká televize)
(více)Recenze (55)
Věčná škoda, tohle měl být klasický celovečerní a ne jen televizní film! Skvělá pochmurná armosféra a to výtečné herecké obsazení...Hrušínský, Bartoška, Čepek...to je to, co dnešnímu českému filmu chybí! ()
Solidní televizní kriminálka s detektivem amatérem a téměř mysteriózním obsahem, která se zaměřuje na psychologickou stránku zločinu a otázku, nakolik může justice postihnout všechny formy zločinu a nakolik jsou otázkou svědomí. Jeden z případů, kdy příslušný žánr nebyl zasažený ideologií reálného socialismu. Celkový dojem (s ohledem na televizní charakter dílka): 70 %. ()
Tie "zrkadlové" efekty sú doslova tragédiou "tamtej doby", pričom jediný herec, ktorý stojí v tejto Proškovej poviedke za zmienku, je Hrušinský. Námet nápaditý (ako vždy), rozuzlenie prekvapivé (ako vždy), no kvalita spracovania jednoducho nekvalitná. ()
Zápletka je sice značně vykonstruovaná, ale paradoxně to dodává příběhu šťávu. Dobré herecké obsazení, jen škoda toho příliš televizního provedení. Trošku rozvinout příběh a mohla z toho být velice pěkná detektivka. ()
Výtečná herecká skvadra se potácí na poli příběhu z prstu vycucaného, s místy nefunkčními dialogy a vůbec tomu nepomáhají flashbacky, které působí magořivěji než-li imaginace koksem sjetého Kokršpaněla Anglického. Hrůzností samou o sobě je naprosto se nehodící hudba, která dosti často podráží snahu o vytvoření té správné atmosféry, což je velká, převelká škoda. Mimochodem, hlavní postava je malíř, který neumí malovat, jeho výtvor je hrozná patlanina a postava bývalého policisty Vašátka (ehm, ehm) tvoří věci o třídu lepší. ()
Slušivá česká krimi z rychle odcházejícího velkého období dobrých krimifilmů. ()
Na téhle jinak nezajímavě zpracované televizní detektivce je udivující jiná věc: Dvakrát tu zazní slavná Amapola od Ennia Morriconeho z filmu Tenkrát v Americe. V titulcích o Morriconem není ani zmínka, místo toho je zde pod hudbou podepsán Zdeněk Marat, který pro Dušana Kleina napsal hudbu k prvním třem Básníkům. Je neuvěřitelné, že tahle masivní krádež normalizační Československé televizi prošla úplně v pohodě. ()
Až morgianovsky laděný temný, detektivní příběh, který funguje sice jen napoprvé, jako každý podobný snímek, ovšem ten první efekt je zde výborný. Narůstání děje a poodkrývání tajů, je skutečně hodné mistra československé dramaturgie, který se zde zhostil samotného scénáře a D. Klein měl již v této době nakročeno ke svému režisérskému vrcholu . Zbytek dolaďují elitní herci. Jak napsala Snorlax, "flashbacky" byly skutečně podivné...i hudebně. Nicméně i tak se jedná o výbornou záležitost. ()
Nebýt onoho podivuhodného zpracování flashbacků, mohla být inscenace dokonalá. ()
Malíř Horác a detektiv ve výslužbě Vašátko v dřívějšku nosili tváře Jiřího Bartošky a Rudolfa Hrušínského. Novějšímu televiznímu zpracování s Davidem Matáskem a Viktorem Preissem se jejich detektivní exkurze vyrovnala hlavně po herecké stránce. Všechno ostatní je skoro až špatné. Největší otazník visí nad režií Dušana Kleina, která se nedokáže rozhodnout, jaké pojetí upřednostní. Objevují se psychedelické sekvence, přítomnost má i atmosférické mystérium, dokonce se objeví i náznaky hororu a klasické vyšetřování zločinu ustupuje do pozadí. A když se v jednom tv filmu objeví tolik různorodých žánrových náznaků, byl by div, kdyby to všechno zdařile fungovalo, mělo to soudržnost a optimálně to do sebe zapadlo. A v kompaktnosti se vůbec filmu nedaří. Vyšel z toho slušně nepřehledný spletenec, kdy samotné objasnění záhady podivných sebevražd dvou podivínských sester působí až na hraně parodie. Podporují to i různé detaily během hodinové délky projekce. Malíř Horác je překvapivě mazal, malovat vůbec neumí. Miroslav Macháček usiluje o to, aby si ho divák v jeho "hospodské" kreaci všiml, neboť jeho nastrčená postava má v rozuzlení svoji relevanci. Peter Čepek se svými chiromantickými schopnostmi je poněkud nevyužitý. A Hrušínského je dost pomálu. A to jeho charisma dokáže v okamžiku jeho výskytu na place opravdu hodně. Herecký výběr byl extra silný. Režie se nepovedla. Frekventované flashbacky patřily k tomu vůbec nejhoršímu. Hlavně nápad s objemnou obuví, co zabrání oběti slézt z postele, byl naprosto směšný. Nakonec přemíra nechtěně směšných sekvencí spolu s neujasněnou režií tenhle detektivní počin, jistě ve své literární podobě nějakým způsobem zajímavý, dokonale potopila. 4/10 ()
Vynikající detektivka Hany Proškové v poněkud odfláknutém televizním provedení. Herci tentokrát nic moc, Bartoška je naprosto nevýrazný a Hrušínský jaksi navíc. Škoda, ta zápletka za to fakt stála. ()
Tenhle film mi po shlédnutí před mnoha a mnoha lety v živé paměti vězel ještě pěkně dlouho. Možná jako žádná jiná detektivka... Po novém shlédnutí po těch dvaceti letech se mi zároveň potvrzuje původní dojem, že jde o nadprůměrnou, velmi slušně napsanou, zrežírovanou a zahranou záležitost a zároveň jsem trochu zklamán. Výprava je vskutku zoufale televizní, i když je fajn, že poměrně výrazná část je točena v reálných exteriérech a interiérech. A pak mi taky šíleně lezlo na nervy, jak všichni mluví naprosto a předpisově spisovně. Celkový dojem: 70% ()
Zklamalo mě to. Věřím, že v samotné povídce ta záhada mohla fungovat. Ale v padesátiminutovém TV filmu není už v půlce oč hrát. Přitom atributy by zde byly - tajemné okno, bláznivé sestry, zalomneý prostor, původní malostranská hospůdka, čtení z ruky... Než přijdeme na to, že hodně těch věcí je nepodstatných, stejně jako postava vysloužilého policisty v podání Hrušínského, který zde náhodou bydlí hned proti oknu sester. Postava Čepka je nevyužita zcela, ten tam prostě je a tyká člověku, který mu vyká, a snaží se mu jen podívat do dlaně. Dokonce i Macháček tady jen stínuje, a když už má mít stěžejní roli, přečteme si jen dopis. Ty mázlé retrospektivy mi za chvíli rovněž šly krkem - chápu, že sestry byly bláznivé, proto ta divná kamera, ale jednou, dvakrát by stačilo. A pak ty rekonstrukce, které si malíř vymýšlí - znamenají totiž jeden záběr použitý několikrát, někdy i třikrát! Samotná zápletka a rozuzlení jsou tak prostinké, že je asi každému brzy jasno, a i kdyby ne, žádná bomba se nekoná. Á propos malíř - nějak jsem nepobral, že malíř nemaluje, a když, vypadá to děsně, zatímco kriminalista maluje a velmi slušně. Ale opět se s tímto motivem nijak moc víc nepracuje. Vážně škoda, v úvodu to jistou atmosféru mělo, takové malé romaneto, ale pak to šlo do kytek. ()
Příběhově sice docela zajímavá detektivka, ale zpracování značně pokulhávalo. Smutný životní příběh dvou sester a jejich ještě tragičtější konec je však k zamyšlení. Bohžel mi dost vadil nejen Bartoškův způsob vyšetřování a dedukce zde ztvárněné domněnkami ve stylu až halucinogenního a hlavně rozmazaného pohledu do inkriminovaných momentů – co se tam mohlo odehrát – to se mi moc nelíbilo a bylo to velmi chabě zpracované. Jinak se ale herecké výkony většiny zúčastněných dali překousnout. Obyčejný průměr nic víc. ()
Pozoruhodné, jak pouhá přítomnost Rudolfa Hrušínského dokáže povýšit zmatenou magořinu na solidní podívanou. ()
Nelze popřít zvláštní kouzlo těchto malých televizních detektivek osumdesátých let, jako je Panenka a další podobná dílka. Zrcadlo nenávisti je velmi tajuplným a zajímavým příběhem, se skvělým hereckým obsazením, kde se Jiří Bartoška, co by malíř Horác, prodírá mystičnem záhadného úmrtí dvou osamělých starých sester. ()
Po opětovném shlédnutí musím snížit hodnocení. Na celé 4* to není, tak 3, 5 *. Tento TV film není vůbec špatný, ale připadá mi, že z námětu šlo vytěžit více, leč to by asi musel režírovat někdo jiný. Pan Klein je nepochybně velice dobrý řemeslník, ale do extraligy mu něco chybí. Přitom je s podivem, že romány Hany Proškové, dle mého úsudku královny české detektivky, nebyly více využity. Její psychologické příběhy (často z prostředí okraje společnosti, plné podivínů a svérázných postav) s dvojicí originálně nesourodých detektivů - stárnoucím a staromládeneckým kapitánem kriminálky (R. Hrušínský zde byl obsazen skvěle) a neúspěšným, na hranici normality balancujícím výtvarníkem na volné noze (zde mi Jiří Bartoška připadal jako přílišný a životem neomletý švihák) - by mohly být skvělými náměty. ()
Detektivní inscenace v režii Dušana Kleina. Nejlepší na celém filmu je Miroslav Macháček. Jinak takové neslané, nemastné, zkrátka bez nějaké výraznější chuti (filmové, herecké, hudební i scénáristické). ()
Slusna ceska kriminalka, kde hra Rudolf Hrusinsky. Ale ze za normalizacie sa tocili aj lepsie veci, dam len 67 % ()
Slušná a trochu netradiční televizní kriminálka s excelentním obsazením, přestože Rudolf Hrušínský má menší roli, než se z obsahu filmu zdá. Místo napětí se setkáme spíše s psychologickou úvahou na téma svědomí. Neméně zajímavá je i hnusná omšelá stará Praha (v péči socialistických budovatelů), byť z ní vidíme pouze střípky. ()