Sanatorium

Na filmu mě ani tak nezaujal jeho obsah jako jméno režiséra. Pascal Laugier má na svým kontě průměrnej Incident in a Ghostland(2018), hodně dobrej The Tall Man(2012) a vynikající a dnes už kultovní Martyrs(2008). Sanatorium je jeho prvotina a nutno říct, že za mě hodně nepovedená. Neskutečná nuda odehrávající se ve velkém sídle sanatoria. Jen stěží jsem u filmu udržel svoji pozornost. Nejraděj bych tomu napařil odpad ale z úcty k režisérovi a vzhledem k tomu, že šlo o prvotinu protentokrát přimhouřím oko(spíš obě) a tu 1hvězdu dám. (02.04.2023)

No původně jsem chtěl dát i 4 ,ale díky trochu zmatenému konci musím dát jen 3. Jelikož si pořád nejsem jistý na čem jsem? Jestli to byl záměr tvůrců nechat to jako by na obě strany. Od začátku ,kdy přijede mladá těhotná uklízečka Anna bije do očí jeden důležitý fakt. A to proč je v celém sanatorium jen jeden sirotek a k tomu kuchařka a teď uklízečka a ještě šéfová. Kdo tohle financoval? vždyť po válce jich tam bylo 300 ,ale jak se dozvídáme nejen od kuchařky tak i z děje všechny děti až na jednu nechali umřít či umřeli sami. Zároveň se zase ukazuje že Anna byla labilní a měla pouhé halucinace. A nebo ne... Atmosféru to má ,ale dějově je to prostě zmatené. Celkově se ve snímku moc nemluví. (29.08.2008)

Poslední dobou začínám být na podobné kousky odehrávající se ve starých sanatoriích či sirotčincích alergický. Většina z nich je na to samé brdo a nepřináší nám nic nového. Není nad filmy z osmdesátých let, kdy nás atmosféra drtila už pěkně od začátku. Zde sledujeme prvních čtyřicet minut pomalu se rozjíždějící příběh, který se opírá pouze o úvodní scénu z umývárny. Jinak jsem si připadal jako při sledování nějaké televizní drama, kdy hlavní hrdinka ač velice pohledná jen chodí od ničeho k ničemu, seznamuje se s ostatním personálem a tají své těhotenství. Atmosféra byla v tu chvíli na bodě mrazu, především pak ta hororová. Teprve postupem času se konečně začíná odkrývat tajemství tohoto místa a v tu chvíli jsem se konečně probudil k životu. Do žil se mi jakou kouzlem vlila nová krev a já si začal další průběh alespoň trochu užívat. Pořád jsem však očekával, kdy se konečně objeví nějací ti duchové či přízraky, ale to jsem si musel počkat až na posledních pětadvacet minut. V tu chvíli totiž tvůrci konečně začali odkrývat všechny své karty, jenže bohužel žádný velký zázrak se nekonal. Ti jenž očekávají velkolepé finále budou nejspíš zklamáni, příznivci lehké erotiky již nikoliv. I tak je však potřeba říci, že tenhle film není ničím víc než průměrnou podívanou, která promarnila svou šanci dostat se na vrchol. Jenže ono vlastně ani nebylo moc čím. 5/10 (01.11.2010)

Toto bolo všetko, len nie to, čo som čakal. Naozaj trpké sklamanie, neskutočná nuda, skoro som to nedopozeral. Keby si režisér aspoň ujasnil žáner, ale nie, celý film som vlastne nevedel, či pozerám drámu, psychothriller, či dokonca horor. Celý film som len čakal, že príde niečo, čo ma naozaj chytí, bohužiaľ neprišlo nič a ešte k tomu to bolo zakončené ozaj hlúpou pointou. No, je to smola, lebo tu bol slušný potenciál a mohlo z toho byť atmosférické dielko, ale súhrou "bližšie neurčených okolností" to tak absolútne nie je. A ja sa opäť pýtam: "Čo som to vlastne pozeral?" "Žeby odpad?!" (25.05.2007)

Od prvých minút (s „dobovou atmosférou“, keď bojazlivá hrdinka vystúpila z autobusu a vybrala sa naprieč lesom do obrovskej rozľahlej budovy), ponúka SANATÓRIUM vynikajúcu „napínavú staromódnu“ atmosféru, kvalitné komorné herecké obsadenie, niekoľko nepríjemných ľakačiek a krásnu výpravu. Scenár je "tradičný", ale je to Laugierom (v produkcii režiséra Christophe Gansa) tak dobre nakrútené, že mi to neprekážalo. Za starostlivo budovanú atmosféru (= uprednostňovanie atmosféry pred krvou, nič proti krvi v hororoch) si snímka podľa mojej najlepšej mienky zaslúži 80%, hoci na svete existujú stovky lepších filmov. Viac na mojom ex-blogu: http://ivokucera.blog.sme.sk/c/147109/Sanatorium-80.html (18.10.2005)