• mchnk
    *****

    Marthos a jeho komentář obsahuje vše. I Žida. Za mne snad jen pár vět. V době natočení filmu, potřebovala rozťatá Republika takových Cimburů v každém okrese nejméně deset. Falešné heslo časů budoucích - Poctivě pracovat, poctivě žít - Zde, společně s přirozenou pokorou k životu, dostává úžasný, nijak neposkvrněný ráz, pro mě velmi silný a inspirativní film.(8.8.2013)

  • Marthos
    ****

    Adaptace stejnojmenného románu chodského spisovatele Jindřicha Šimona Baara patří mezi nejkontroverznější díla české kinematografie v celé její historii. Je dílem, které v sobě zahrnuje řadu vzájemných protikladů a paradoxů. 1) POSTAVA ŽIDOVSKÉHO KRČMÁŘE. Jednoznačně nejproblematičtější částí je násilně vsunutá postava lichvářského židovského krčmáře (František Roland), který ve filmu symbolizuje počátek bídy a utrpení. Výmluvná je jedna z replik, které prohlásí na účet zadluženého venkovana: "Za zlaťák koupím, za dva prodám, to máš akorát to jedno procento." Prostředí krčmy je zobrazeno jako doupě hříchu a neřesti, což umocňuje i scéna, v níž krčmář otevírá příchozím hostům tajným vchodem. Tato linie je pak zakončena monstrózním vyhlazením krčmy a vyhnáním obávaného majitele. Rozlícený ženský dav nejprve zdemoluje zařízení a potraviny, potrestá krčmáře i nehodné muže a celá sekvence je završena symbolickým pohledem na plameny, v níž hoří dlužní úpis jedné z »obětí«. Scéna trvá přibližně tři a půl minuty, během níž má být divákovi podsunuta myšlenka, že za dluhy stojí Židé a těch je potřeba se nelítostně zbavit. 2) OSLAVA LIDSKÉ PRÁCE A NÁRODNÍCH TRADIC. Snímek je pak ve své podstatě demonstrací poctivosti a čistoty lidské práce. Titulní hrdina (Gustav Nezval) je vykreslen jako silný, čestný, sečtělý a zodpovědný muž pevných zásad, hledící si své práce, která je mu posvátnou a za ní obětuje i lásku venkovské dívky Marjánky (Jiřina Štěpničková). Tento motiv však nepředstavuje pouze Cimbura, ale i další protagonisté. Vzorem poctivosti a upřímnosti je i hrdinův zaměstnavatel, hospodář Kovanda (Jaroslav Průcha) a blízký přítel Piksa (Vilém Pfeiffer). Úvodních dvacet minut slouží jako přehlídka zemědělských prací, divák je důkladně obeznámen se životem na vesnici. Po práci se všichni scházejí za zvuku lidových písní, tančí se a zpívá. 3) VLASTENECKÉ MOTIVY. Ve filmu se objeví i řada odkazů ryze vlasteneckého charakteru. Silně emotivní je především Cimburova návštěva Prahy, v níž navštíví i chrám sv. Víta za zvuku působivé hudby. Nechybí záběry na Pražský hrad, Staroměstský orloj, Týnský chrám a Daliborku. Vesnické prostředí je pak snímáno pohledem na krajinu a oblaka za zvuku symfonické hudby, zazní zde řada klasických lidových písní (Protivínský zámek mezi horama), vypráví se pověst o Horymírovi. Patrně nejúčinnější je pak scéna, v níž Cimbura malým dětem vysvětluje, proč chycený ptáček nezpívá: "Skřivánek, ten zpívá jen na svobodě.“ 4) ZÁVĚREČNÉ RESUMÉ. Film, ač může ve výsledku působit silným národním charakterem, ve skutečnosti zcela zapadal do oficiální dramaturgické skladby v rámci žánru Blut und Boden (Krev a půda). Dobová kritika ve svých hodnoceních většinou opomíjela postavu židovského krčmáře, což je však vzhledem k faktu, že tehdy právě probíhaly první transporty, logické. V poválečných soudních prošetřováních byl režisér František Čáp obviněn z kolaborace, nakonec byl trestu, i přes četné protesty, zproštěn. Čápův film se pak dokonce vrátil na plátna kin a později byl hodnocen jako přínosný národní film. Není bez zajímavosti, že Gustav Nezval za ztvárnění Jana Cimbury získal v roce 1942 Národní cenu. CIMBURA je dodnes vnímán jako jediný český film se silným rasistickým podtextem a každá televizní repríza vyvolává plamenné diskuse. Tento film jsme v současnosti nuceni přijímat a chápat pouze v kontextu politické situace a v konfrontaci s dostupnými dokumentárními materiály. Rozhodně by však neměl zůstávat v trezoru, neboť i nové generace touží poznávat svou minulost. Navzdory její tragické skutečnosti. ( -Ponrepo 15/11/13- )(6.10.2008)

  • Sarkastic
    ***

    „To vám řeknu, pantáto, vymlátit celou hospodu a dělat ještě jiný silácký kousky, to je všechno hezký, ale knihy číst…ne, pantáto, to pořádnej pacholek nedělá.“ Ta prostá a omezená paní v oděvu nevábného vzhledu se mýlí. Cimbura byl vskutku renesanční osobnost. Jan je ctnostný, férový, statečný, silný, moudrý, zodpovědný, empatický, sečtělý, umí tancovat, má se k zvířatům i dětem…snad jen nejeví pochopení pro rovnoprávnost pohlaví (a směje se šovinistickým vtipům). Ale to jsou jen drobné, lidským okem nerozeznatelné kaňky na jinak zcela bílém papíru…jak vidno, film byl při Cimburově dokonalosti místy nechtěně směšný. Ale jinak sází na příjemnou atmosféru navozovanou prosluněnou jihočeskou idylou, vlastenectví i kritický podtón mířící na předsudky, ačkoliv např. Žid ke všemu přišel jak slepý k houslím (předlohu neznám, ale rok 1941 by ten rasismus vysvětloval). Ve výsledku jde o veskrze průměrnou věc. „Ale ty už máš vyhráno, spřátelí se s tebou. To jen ta Divoká je taková fajnová, che…jako každá ženská.“(3.2.2019)

  • zette
    *****

    Cimbura je hrdina jako z americke produkce, skoda, ze ne kazdy cesky divak to dokaze ocenit. Povedeny film ve vsech smerech, kladna postava, hezka kamera, narodni citeni, lidove pisne a ve finale i dobry pribeh. Stepnickova pri kydani hnoje byla taky sexy.-). Samozrejme, ze dejova linka se Zidem tam byt nemusela, na druhou stranu takhle byli mnozi zide nasi spolecnosti vnimani a za lichvou skutecne stali. Krasny film.(27.9.2018)

  • Crocuta
    ****

    Málokdo se dnes - bohužel - pustí do četby románu J. Š. Baara, jenž je poctou všem selským ctnostem a holdem jihočeskému venkovu. Naštěstí je zde jeho vynikající adaptace z autorské dílny F. Čápa, která si s předlohou v ničem nezadá. Gustav Nezval se výborným ztvárněním titulní role pasoval do pozice na slovo vzatého představitele zemitých selských tipů v českém filmu. Mimochodem - román i film se zabývají osudy skutečné osobnosti, která má ve své domovské Putimy pamětní desku a významné místo v regionální historii.(20.8.2007)

  • - Kvôli bezpečnosti vybudovali filmári falošný les zo stromov, ktoré im poskytla obec Putim. (Raccoon.city)

  • - Film se natáčel také v obci Plástovice, okres České Budějovice. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)

  • - Gustav Nezval v roce 1942 získal za roli Jana Cimbury Národní cenu. (Marthos)