Atentat u Sarajevu
The Assassination at Sarajevo
The Assassination at Sarajevo
Režie:
Veljko BulajičKamera:
Jan ČuříkHrají:
Christopher Plummer, Florinda Bolkan, Maximilian Schell, Irfan Mensur, Radoš Bajič, Jan Hrušínský, Branko Đurić, Libuše Šafránková, Ivan Vyskočil (více)Obsahy(1)
Historická filmová freska popisuje události, které bezprostředně předcházely první světové válce a staly se záminkou k jejímu vyvolání. V létě 1914 pořádá rakousko-uherská armáda rozsáhlé manévry nedaleko hranic s nepřátelským Srbskem, na území Bosny, která se před několika lety stala součástí mocnářství. Následník rakouského trůnu František Ferdinand d’Este se jako vrchní inspektor rakousko-uherské armády chystá odjet do Bosny i se svou ženou Žofií Chotkovou. Zatímco František Ferdinand se pře o detaily se svým strýcem, císařem Františkem Josefem I., připravuje se proti němu atentát. Bosenští nacionalističtí vlastenci, kterým se podařilo emigrovat do Srbska, se cvičí v používání střelných zbraní a granátů. Trojice mladých bosenských Srbů Gavrilo Princip, Trifun Grabež a Nedjelko Čabrinović se poté vydá na dlouhou a nebezpečnou cestu do Sarajeva, kde má František Ferdinand svou cestu ukončit. Jejich cílem je pouze svrhnout tyrana a pomoci tak Bosně k nezávislosti. Jenže situace mezi evropskými mocnostmi je už několik let napjatá právě kvůli jejich územním nárokům na Balkánu. Čin, který se nakonec podaří dokonat Gavrilu Principovi na Appelově nábřeží v Sarajevu 28. června 1914, se tak stane záminkou pro rozpoutání první světové války, největšího válečného konfliktu v dosavadních dějinách. (TV JOJ)
(více)Recenze (47)
Film je nejzajímavější faktem, že vlastně malá skupinka lidí dokázala jedním atentátem změnit doslova chod evropských dějin. Jinak je to samozřejmě solidně natočený film s několika velmi dobrými a známými herci v hlavních rolích. Nejde o žádné převratné dílo, ale právě onen v úvodu zmíněný fakt jej staví tak trochu do jiného světla. ()
Lehce nadprůměrná rekonstrukce jedné ze zásadních událostí 20. století, trochu degradovaná pokusy o romantiku. ()
Nebývá zvykem, že by se českým hercům poštěstilo hrát v mezinárodní koprodukci s uznávanými světovými hvězdami filmového plátna a v produkci, která si může dovolit zobrazit císařské manévry se stovkami vojáků, dobovou vojenskou technikou a zároveň dvorské prostředí bez zbytečných kompromisů. Jenže co je to platné, když výsledkem byl v tomhle případě mdlý film, který může maximálně tak uspokojit středoškolského učitele v případě návštěvy školního představení. Je to zkrátka nevýrazné, typický snímek, který se za dva tři dny vykouří z paměti a který svádí k tomu nadělit třetí hvězdičku tak nějak z povinnosti za ztvárnění významné historické události. Na tak kvalitně obsazený snímek je tam nevýrazná režie i zbytečně rozmělněný scénář. Chybí nůžky, chybí režisérská odvaha a chytrost. Nakonec i historická věrnost faktům poněkud pokulhává. Atentátníci patřili k typickým romantizujícím nacionalistům a Bulajić je nejspíš, aby dostál dobovým požadavkům na angažovanost, líčí spíš jako anarchisty snící o sociální revoluci. Celkový dojem: 50 %. Tři hvězdičky nechávám jenom s přimhouřením obou očí. Je celkem typické, že jsem Sarajevský atentát viděl u příležitosti stého výročí téhle události. Podobný typ filmů svádí přesně k tomuto použití... ()
Sice bych si odpustila většinu těch malých rolí, které sehráli Češi, melancholickou Šafránkovou, Švandovou do větru a zejména tápajícího Hrušínského nebo tradiční Skořepovou v komparzu... Naštěstí vše důležité ale hraje zahraničí a Korbelářův ideální František Josef už lépe zapadá do typizace v čele s Plummerem a Bolkanovou a takový Nedbal v pozadí taky neurazí. Jinak bych se spíš zamýšlela nad vývojem filmové spolupráce ČSR a Jugošky, než nad čímkoli jiným. Ještě v 50. letech se jezdilo s Hvězdou na jih nebo se v Praze plnila Tři přání a teprve Atentát na d'Esteho připomíná velkofilm. ()
Téma u mňa na plný počet, ale so spracovaním nemôžem byť úplne spokojný. Príprava a pozadie atentátu môžu byť často zaujímavejšie než samotný atentát, ale tu to nejako škrípalo. Možno je to obsadením, možno nezáživnou réžiou, ale film ani v jedinej scéne neprekročil hranice priemeru. Nepomohlo ani obsadenie Ch. Plummera. České zastúpenie je tu naozaj bohaté, v menšej roli sa tu mihne môj obľúbenec D. Blaškovič, ale ani to nie je dôvod na vyššie hodnotenie. Na túto istú tému nedávno natočilo Rakúsko v koprodukcii s Českom podstatne záživnejší film - Sarajevo 1914 . Zhodou okolností som tieto dva filmy zhliadol tesne po sebe. Ponuka vojnovej témy bola bohatá vzhľadom k 100. výročiu od vypuknutia 1. svetovej vojny. 60%. ()
Průměrné zpracování významné historické události, které spíše než čímkoliv jiným zaujme širokou zahraniční koprodukcí. Na jedné straně sledujeme Ferdinandovu cestu po Bosně, v níž kontroluje stav císařského vojska a neustále probírá schylující se válku, na druhé přípravu a přesun jeho budoucího vraha Gavrila Principa a jeho spolubojovníků z teroristické organizace Černá ruka. Film si vystačí s velmi přímočarým scénářem, který je místy natahovaný až do zbytečné délky, aby pak samotný závěrečný atentát doslova „proletěl“ během několika málo minut. Stejně jako Bitva na Neretvě trpí i Sarajevský atentát na Bulajićovu nevýraznou režii, která absolutně nedokáže budovat jakékoliv napětí. ()
jedna z největších událostí 20. století ve zcela nudném a nezajímavém ztvárnění. ()
Libuška je krásná, Fišerova hudba také. Film je natočen rutinérsky, bez špetky napětí, nudně, nezajímavě. Korbelář je sice dokonale obstarožní císař, ale musím konstatovat, že právě tohle jsem vidět nepotřebovala. Zcela popravdě jsem si jista, že celý tento nepovedený film jsem vidět nepotřebovala. Očekávám, že velmi záhy si z něj naprosto nic nebudu pamatovat. ()
Pred Sarajevským atentátom som videl dávnejšie Plukovníka Riedla Istvána Szabóa, ktorý sa snažil vec poriadne rozpitvať do hĺbky a svoj film prepolitizoval. Myslené v dobrom, pretože z tých politických praktík mi bolo poriadne zle. Bulajič sa pozerá na atentát z inej strany, zo strany atentátnikov a snaží sa ich zobraziť čo najsympatickejšie. Aj napriek dĺžke cez dve hodiny sa mu však nepodarilo osvetliť poriadne všetky aspekty, od zákulisnej politiky, cez vzťahy vnútri skupiny a dáva prednosť melodramatickosti. Doporučujem si oba filmy pozrieť po sebe, divák si tak môže urobiť celkom komplexný obraz o tom, ako to vtedy nejak mohlo byť. Riedla použiť ako základ, Sarajevský atentát ako vizuálne pozlátko, ktoré nás ale zoznámi s atentátnikmi. No a možno to zakončiť dokumentom, aby ste v tom mali poriadny bordel. Tu som si až uvedomil, že Christopher Plummer musel byť pre ženy veľkým sexsymbolom. ()
Tématu sarajevského atentátu se filmaři věnovali velmi málo, takže je jen dobře, že o něm vůbec něco je.... Historicky je film celkem věrný, hereckým výkonům není kromě slabého Vyskočila moc co vytknout. Ještě poznámka pro Radyo a pár dalších romantiků: sarajevský atentát běh dějin nijak zásadně nezvrátil, maximálně o něco málo urychlil. Ferdinand byl tehdy v Sarajevu primárně kvůli manévrům (na kohopak se asi cvičilo?). Už delší dobu bylo v té době jasné, že se Rakušani připravují na útok na Srbsko. Už proto, že Srbové podporovali v Bosně protirakouské síly. A vzhledem k rozložení sil v Evropě a spojeneckým smlouvám to dopadlo, jak to dopadlo, což Rakušani nečekali. ()
ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 10.7.1977 (12.2.2009) ()
Pomerne verne spracovaná historická dráma o atentáte na následníka rakúsko-uhorského trónu Františka Ferdinanda D'Este a jeho manželku Žofiu Chotkovú, ktorý sa udial 28. júna 1914 v Sarajeve, pričom bol jednou s príčin začiatku prvej svetovej vojny. Herecké výkonu sú príjemne, avšak nijak oslnivo odvedené, Christopher Plummer pôsobí trochu mladšie a podobnosť tiež nie je úplne vystihnutá (skutočný Ferdinand mal vtedy 50 rokov). Za omnoho vydarenejšie sa dajú považovať roly či už držiteľa Oscara Maximiliana Schella, alebo Irfana Mensura v úlohe 19-ročného atentátnika Gavrila Principa. Českým hercom, sa kvôli im menším úlohám nedostalo až toľko priestoru. Výpravne je film pekne odvedený, pochváliť treba aj hudbu. Treba povedať, že film pri svojej dvojhodinovej stopáži nenudí, pozadie atentátu je veľmi zaujímavo spracované, i keď je tu niekoľko zbytočnejších pasáži a záver mohol byť viacej napínavejší bez miernych naťahovačiek. ,,...TO BOL POČIATOK NOVEJ ÉRY 20. STOROČIA:" ()
Mám ráda filmy, které jsou založené na historické skutečnosti. Tento film mě nezklamal, držel se velmi přesně skutečnosti. Výběr herců byl znamenitý : Christopher Plummer (jako Ferdinand d'Este), Florinda Bolkan (jako vévodkyně Sophie), Maximilian Schell (jako hlavní organizátor atentátu). Ale i naši herci, kteří zde hrají, podali velmi dobré výkony. Bezvadný film. Režisér Veljko Bulajic se zhostil svého úkolu znamenitě. A tak to bylo, tohle ovlivnilo chod dějin a spustilo 1. světovou válku a zničilo Rakousko-Uherskou říši. ()
Věrná rekonstrukce atentátu, který vedl k první světové válce. Hrají tam i známí čeští herci a skutečně se je na co dívat. ()
moja zaujímavosť: Filmovanie prebiehalo v Konopišti, Prahe, Hlubokej, Sarajeve, Zvorníku i Belehrade. (dyfur) ()
Zaujimavy film o tom, ako mala tlupa ludi dokazala pohnut celoeuropskymi udalostami, udalosti z juna a jula 1914 uz patria k folkloru : 75 % ()
Slušný juhoslovanský film, ktorý sa snaží zmapovať situáciu v rebelantskej Bosne až po atentát na následníka R-U trónu. Na socialistickú Juhosláviu naozaj slušné aj obšírne podané. Ale verím tomu, že keby sa do tohoto námetu pustili niektorá zo západných kinematogriafí, malo by to viac šťavy. Obsadenie hviezdneho Plummera bol výborný krok a posunul film do vyššieho levelu, niečo podobne sa Juhoslovanom podarilo o 12 rokov neskôr, keď bol do filmu Útěk ze Sobiboru prizvaný Hauer. Florinda Bolkan vcelku tiež splnila rolu peknej arcivojvodovej manželky. Škoda, že aj druhá strana (rebelanti) nemala tiež nejakú hviezdu alebo aspoň hviezdičku, pretože tú tvoril zväčša slabší mladícky ansábel. ()
V kočáře. Z hlavně. Crčí na hlavní, v hlavě. Princip deště rudé. Finále, hlavně. Tamtamy vytrubují, namísto fanfár, funerální requiem modré krve. ()
Viděl jsem celkem 3 filmy na toto téma. Tohle zpracování je asi historicky nejvěrnější a nejakčnější. Hrušinský ani Vyskočil ani Šafránková vám film neskazej. Je ale naivní si myslet, že atentát sám o sobě válku nastartoval. Byla by tak jako tak. Lidi jsou tak pitomá a hnusná hovada, že se zabíjeli, zabíjej nyní na Ukrajině a zabíjet se budou! ()
U tohto snímku som mal veľkú dilemu a hodilo by sa mu tak 3 a pól hviezdičky. Dobrá hudba, výborné kostýmy, autá, okolité spracovanie, okrem pre mňa diskutabilnej lode, ktorá možno by pre mňa nemala byť diskutabilnou, je to po tejto stránke vynikajúce. Ako jediný pre mňa naozaj známy film o tejto udalosti, veľmi oceňujem podrobný popis udalostí v dvoch dejových líniách a to cestu následníka trónu do Bosny a cestu Gavrila Principa a jeho partie do Sarajeva s cieľom zavraždiť ho. Páči sa mi viac tých chronologických udalostí. Na začiatku som si všimol, ako nejaký zrejme komunisti vraveli, že vraždy vladárov nič nezmenia, dosť zvláštne, kedže napríklad komunizmus v Rusku sa dal do pohybu po zavraždení cárskej rodiny, ide teda o menšiu propagandu v produkcii vtedy socialistických krajín. Film doprevádzala síce počas dosť vernej cesty určitá nuda, tie rozhovory boli ako z nejakého westernu a nie z historického vojnového filmu z Balkánu. Taktiež to zachránenie ženou vo vlaku a iné veci boli zrejme pridané, ale najviac ma rozrušoval ten fakt vykreslenia nasledovníkov, keď Žofia mal predtuchy, keď videli tých, ktorí ich mali zavraždiť divne sa na nich dívali, pochybujem, že by si ich všimli, či nakoniec to, ako Ferdinand odhodil bombu, tá sa v skutočnosti odrazila od zadnej časti auta. Taktiež ten počet zranených tam mal byť až okolo 20. Inak je to až veľmi presné opísanie atentátu, dokonca s preslovom miestneho starostu, možno chýbajú len posledné slová Ferdinanda. Avšak atentátom sa dosť preletí, taktiež Princip zomrel na tuberkulózu vo väzení. Je to však dosť detailné a na konci sa povie, čo to znamenalo, nie však všetko, ako by ste sa mohli o tom dozvedieť inde na internete alebo v dokumentoch, či od ľudí, v tomto prípade to mohli predĺžiť alebo zrýchliť a zlepšiť nudné časti. Páčilo sa mi, že to tvorili dve slovanské veľkoštáty a to Československo a Juhoslávia avšak ten socializmus je poznať, čo je škoda. Taktiež sa mi nezdalo to až príliš sladké zobrazenie vzťahu a správania následníkov. Film však vo mne zanechal zmiešané pocity, že to išlo urobiť aj omnoho lepšie. Uznávam dvojlíniu, podrobný popis, rekonštrukcie, kostýmy, hudbu, opis diania. Ako človek si často hovorím, vojna by možno vypukla, lebo by si našli inú zámienku, ale ak by sa to nestalo, možno by Srbsko, Rusko a iné štáty zosilneli a staré veľmoci ďalej slabli, možno keď už sa čakalo stovky rokov, mohlo sa počkať ešte chvíľu a nezomrelo by toľko ľudí, možno by to neskončilo tak tragicky s atentátnikmi a Srbskom. Ktovie možno by monarchie padli pod vnútornými revoltami, Rakúsko-Uhorsko by padlo samé, Chorváti, Slovinci, Bosniaci, Slováci, Rumuni, Česi, Poliaci a Ukrajinci by sa vzbúrili a Nemecko by nemalo silného partnera a dopadlo by to lepšie, najmä by možno nevznikli fašizmus, komunizmus, nacizmus, nerozšíril sa kapitalizmus a svet by vyzeral ešte lepšie a možno by neboli ďalšie vojny. Avšak urýchlilo to sled dejín a to do katastrofy, z ktorej však povstali nové štáty a ktovie, možno preto žijeme aj my a to by sme mali byť vďačný, ale ktovie možno by sme boli aj tak, preto je to smutné a šťastné zároveň. Avšak vraždy neschvaľujem a preto si hovorím, že mohlo to byť lepšie. Ak sa jedná o film je to zaujímavé, potešili ma napríklad Šafránková, ktorá to oživila, taktiež manévre. Mierne historicko romantický film, nejaké chyby, lebo napríklad v Srbsku v tej dobe by na reštaurácii nemali určite druhý nápis v angličtine, ale inak veľmi vierohodné. () (méně) (více)