poster

Sarajevský atentát

  • Jugoslávie

    Atentat u Sarajevu

Drama / Historický

Jugoslávie / Československo, 1975, 124 min

Režie:

Veljko Bulajić

Kamera:

Jan Čuřík

Hudba:

Luboš Fišer

Hrají:

Christopher Plummer, Florinda Bolkan, Maximilian Schell, Irfan Mensur, Radoš Bajić, Jan Hrušínský, Branko Đurić, Libuše Šafránková, Ivan Vyskočil, Charles Millot, Otomar Korbelář, Jana Švandová, Dušan Blaškovič, Zdenka Heršak, Jiří Holý, Rejhan Demirdžić, Nelly Gaierová, Hans Klering, Hannjo Hasse, Jiří Kodet, Wilhelm Koch-Hooge, Miloš Nedbal, Viktor Maurer, Werner Wieland, Luba Skořepová, Miroslav Krejča, Veljko Mandić, Filip Hlušička, Tereza Kučerová, Zdeněk Braunschläger, Zdeněk Dolanský, Jan Kuželka, Alena Janošková, Alois Čuřík, Pavel Jiras, Otto Ohnesorg, Karel Peyr, Jan Pohan, Josef Střecha, Bohumil Šmída, Jaroslav Tomsa, Karel Hovorka st., Jiřina Bílá, Jarmila Navrátilová, Markéta Sodomková, Irena Tichá, Isabella Tylínková, Ilona Jirotková, František Linhart, Zdeněk Skalický, Miroslav Chochola, Jiří Kosek, Václav Luks, Karel Sekera, Václav Podhorský, Eugen Jegorov, Zdeněk Vašátko, Vladimír Pospíšil, Stanislav Hájek, Jordanko Čevreski, Miloš Kandić, Uroš Kravljača, Safet Pasalić, Bata Radulović, Zdeněk Srstka, Karel Engel, František Jákl, Petr Jákl st., Gustav Jankovský, Miroslav Jíra, Jiří Kalenský, Jaroslav Klenot, Jiří Klenot, Zbyněk Krákora, Antonín Kramerius, Ladislav Lahoda, Josef Pechanec, Jindřich Sejk, Oldřich Semerák, Jiří Sládek, Jaroslav Šanda, Jiří Vach, Jan Váňa, Karel Vítek st., Jaroslav Vlk, Ludvík Wolf, Ivo Gübel, Ferdinand Krůta, Oldřich Janovský, František Němec, Klára Jerneková, František Vicena, Petr Štěpánek, Alfred Strejček, Miroslav Moravec, Otakar Brousek st., Oldřich Musil, Soběslav Sejk, Josef Langmiler, Martin Růžek, Slávka Hamouzová

Střih:

Roger Dwyre

Scénografie:

Bohumil Pokorný
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • gudaulin
    ***

    Nebývá zvykem, že by se českým hercům poštěstilo hrát v mezinárodní koprodukci s uznávanými světovými hvězdami filmového plátna a v produkci, která si může dovolit zobrazit císařské manévry se stovkami vojáků, dobovou vojenskou technikou a zároveň dvorské prostředí bez zbytečných kompromisů. Jenže co je to platné, když výsledkem byl v tomhle případě mdlý film, který může maximálně tak uspokojit středoškolského učitele v případě návštěvy školního představení. Je to zkrátka nevýrazné, typický snímek, který se za dva tři dny vykouří z paměti a který svádí k tomu nadělit třetí hvězdičku tak nějak z povinnosti za ztvárnění významné historické události. Na tak kvalitně obsazený snímek je tam nevýrazná režie i zbytečně rozmělněný scénář. Chybí nůžky, chybí režisérská odvaha a chytrost. Nakonec i historická věrnost faktům poněkud pokulhává. Atentátníci patřili k typickým romantizujícím nacionalistům a Bulajić je nejspíš, aby dostál dobovým požadavkům na angažovanost, líčí spíš jako anarchisty snící o sociální revoluci. Celkový dojem: 50 %. Tři hvězdičky nechávám jenom s přimhouřením obou očí. Je celkem typické, že jsem Sarajevský atentát viděl u příležitosti stého výročí téhle události. Podobný typ filmů svádí přesně k tomuto použití...(7.7.2014)

  • curunir
    ****

    Pomerne verne spracovaná historická dráma o atentáte na následníka rakúsko-uhorského trónu Františka Ferdinanda D'Este a jeho manželku Žofiu Chotkovú, ktorý sa udial 28. júna 1914 v Sarajeve, pričom bol jednou s príčin začiatku prvej svetovej vojny. Herecké výkonu sú príjemne, avšak nijak oslnivo odvedené, Christopher Plummer pôsobí trochu mladšie a podobnosť tiež nie je úplne vystihnutá (skutočný Ferdinand mal vtedy 50 rokov). Za omnoho vydarenejšie sa dajú považovať roly či už držiteľa Oscara Maximiliana Schella, alebo Irfana Mensura v úlohe 19-ročného atentátnika Gavrila Principa. Českým hercom, sa kvôli im menším úlohám nedostalo až toľko priestoru. Výpravne je film pekne odvedený, pochváliť treba aj hudbu. Treba povedať, že film pri svojej dvojhodinovej stopáži nenudí, pozadie atentátu je veľmi zaujímavo spracované, i keď je tu niekoľko zbytočnejších pasáži a záver mohol byť viacej napínavejší bez miernych naťahovačiek. ,,...TO BOL POČIATOK NOVEJ ÉRY 20. STOROČIA:"(22.12.2007)

  • Divočák
    ***

    Průměrné zpracování významné historické události, které spíše než čímkoliv jiným zaujme širokou zahraniční koprodukcí. Na jedné straně sledujeme Ferdinandovu cestu po Bosně, v níž kontroluje stav císařského vojska a neustále probírá schylující se válku, na druhé přípravu a přesun jeho budoucího vraha Gavrila Principa a jeho spolubojovníků z teroristické organizace Černá ruka. Film si vystačí s velmi přímočarým scénářem, který je místy natahovaný až do zbytečné délky, aby pak samotný závěrečný atentát doslova „proletěl“ během několika málo minut. Stejně jako Bitva na Neretvě trpí i Sarajevský atentát na Bulajićovu nevýraznou režii, která absolutně nedokáže budovat jakékoliv napětí.(2.1.2008)

  • Marek1991
    ***

    U tohto snímku som mal veľkú dilemu a hodilo by sa mu tak 3 a pól hviezdičky. Dobrá hudba, výborné kostýmy, autá, okolité spracovanie, okrem pre mňa diskutabilnej lode, ktorá možno by pre mňa nemala byť diskutabilnou, je to po tejto stránke vynikajúce. Ako jediný pre mňa naozaj známy film o tejto udalosti, veľmi oceňujem podrobný popis udalostí v dvoch dejových líniách a to cestu následníka trónu do Bosny a cestu Gavrila Principa a jeho partie do Sarajeva s cieľom zavraždiť ho. Páči sa mi viac tých chronologických udalostí. Na začiatku som si všimol, ako nejaký zrejme komunisti vraveli, že vraždy vladárov nič nezmenia, dosť zvláštne, kedže napríklad komunizmus v Rusku sa dal do pohybu po zavraždení cárskej rodiny, ide teda o menšiu propagandu v produkcii vtedy socialistických krajín. Film doprevádzala síce počas dosť vernej cesty určitá nuda, tie rozhovory boli ako z nejakého westernu a nie z historického vojnového filmu z Balkánu. Taktiež to zachránenie ženou vo vlaku a iné veci boli zrejme pridané, ale najviac ma rozrušoval ten fakt vykreslenia nasledovníkov, keď Žofia mal predtuchy, keď videli tých, ktorí ich mali zavraždiť divne sa na nich dívali, pochybujem, že by si ich všimli, či nakoniec to, ako Ferdinand odhodil bombu, tá sa v skutočnosti odrazila od zadnej časti auta. Taktiež ten počet zranených tam mal byť až okolo 20. Inak je to až veľmi presné opísanie atentátu, dokonca s preslovom miestneho starostu, možno chýbajú len posledné slová Ferdinanda. Avšak atentátom sa dosť preletí, taktiež Princip zomrel na tuberkulózu vo väzení. Je to však dosť detailné a na konci sa povie, čo to znamenalo, nie však všetko, ako by ste sa mohli o tom dozvedieť inde na internete alebo v dokumentoch, či od ľudí, v tomto prípade to mohli predĺžiť alebo zrýchliť a zlepšiť nudné časti. Páčilo sa mi, že to tvorili dve slovanské veľkoštáty a to Československo a Juhoslávia avšak ten socializmus je poznať, čo je škoda. Taktiež sa mi nezdalo to až príliš sladké zobrazenie vzťahu a správania následníkov. Film však vo mne zanechal zmiešané pocity, že to išlo urobiť aj omnoho lepšie. Uznávam dvojlíniu, podrobný popis, rekonštrukcie, kostýmy, hudbu, opis diania. Ako človek si často hovorím, vojna by možno vypukla, lebo by si našli inú zámienku, ale ak by sa to nestalo, možno by Srbsko, Rusko a iné štáty zosilneli a staré veľmoci ďalej slabli, možno keď už sa čakalo stovky rokov, mohlo sa počkať ešte chvíľu a nezomrelo by toľko ľudí, možno by to neskončilo tak tragicky s atentátnikmi a Srbskom. Ktovie možno by monarchie padli pod vnútornými revoltami, Rakúsko-Uhorsko by padlo samé, Chorváti, Slovinci, Bosniaci, Slováci, Rumuni, Česi, Poliaci a Ukrajinci by sa vzbúrili a Nemecko by nemalo silného partnera a dopadlo by to lepšie, najmä by možno nevznikli fašizmus, komunizmus, nacizmus, nerozšíril sa kapitalizmus a svet by vyzeral ešte lepšie a možno by neboli ďalšie vojny. Avšak urýchlilo to sled dejín a to do katastrofy, z ktorej však povstali nové štáty a ktovie, možno preto žijeme aj my a to by sme mali byť vďačný, ale ktovie možno by sme boli aj tak, preto je to smutné a šťastné zároveň. Avšak vraždy neschvaľujem a preto si hovorím, že mohlo to byť lepšie. Ak sa jedná o film je to zaujímavé, potešili ma napríklad Šafránková, ktorá to oživila, taktiež manévre. Mierne historicko romantický film, nejaké chyby, lebo napríklad v Srbsku v tej dobe by na reštaurácii nemali určite druhý nápis v angličtine, ale inak veľmi vierohodné.(12.7.2012)

  • #47
    ****

    Poměrně věrná rekonstrukce atentátu na následníka Rakouko-Uherského trůnu. Událost, která akcelerovala situaci v Evropě a zapsala se do dějin. Gavrilo Princip je dodnes uzáván ve své vlasti jako hrdina...jinde spíš jako vrah a Ferdinand D'Este je možná zase ne úplně právem označován za člověka bez jehož smrti by válka nebyla. Herecké obsazení sedlo poměrně věrně, jenom česká účast je zde opravdu na vedlejší koleji. Jako snímek pro výuku dějepisu naprosto ideální.(27.10.2007)

  • - Filmovanie prebiehalo v Konopišti, Prahe, Hlubokej, Sarajeve, Zvorníku i Belehrade. (dyfur)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace