Men Without Wings
Režie:
František ČápScénář:
Bohumil ŠtěpánekKamera:
Jan StallichHudba:
Julius KalašHrají:
Gustav Nezval, Ladislav Herbert Struna, Jaroslav Zrotal, Vladimír Hlavatý, Jan W. Speerger, Jaroslav Seník, Ladislav Hájek, Karel Peyr, Jiřina Petrovická (více)Obsahy(1)
První rok znárodněné kinematografie přinesl na plátna kin pětici filmů z okupační tematikou. Jednoznačně nejlépe dopadlo okupační drama režiséra Františka Čápa Muži bez křídel, situované do událostí kolem heydrichiády. Hrdiny příběhu s akčními prvky jsou členové odbojové skupiny, kteří pracují na mimořádně exponovaném místě - na ruzyňském letišti. Jde většinou o zaměstnance údržbářských dílen, kteří ukrývají mimo jiné i malého chlapce Jirku, který zázrakem přežil tragédii v Lidicích. Proti nim stojí německé vedení letiště, gestapo a velice aktivní donašeč - vedoucí údržby Ullmann, původem sudetský Němec... (Česká televize)
(více)Recenze (36)
Zlatá Palma ()
Herecké výkony i provedení poplatné době, cenné reálie. Jaký jiný film točit těsně po válce? I přes značný patos a místy nemístně líbeznou hudbu, jindy přespíliš dramatickou, má film jistou výpovědní hodnotu. Řekla bych, že možná větší než Lidice 2011. ()
Mohu namítnout, že dobrý příběh poněkud kazí občasné naivní momenty. Nicméně lze říci, že film Muži bez křídel je hereckým koncertem Eduarda Linkerse. Výstižně charakterizoval slizkou postavu sudeťáckého dozorce. ()
"Jak múže být jedna tak hodná a druhá krysa...?" Je dobré, že film nerozdáva všetky karty hneď v úvode a i tesne pred záverom dokáže prekvapovať. Aj keby to tak nebolo, film si 4 hviezdy určite zaslúži. Vzhľadom na rok výroby sa jedná o naozaj vyspelé a pozerateľné dielo, ktoré by nemalo sklamať žiadneho diváka a fanúšika vojnových filmov už vôbec nie. Aj keď to nie je typický vojnový film, pripomína skôr špionážny thriller, užijete si ho. Stopáž je tak akurát, žiadne hluché a zbytočné scény, všetko má svoj zmysel a prekvapivo musím povedať, že to bolo pomerne napínavé. O tomto filme som donedávna nevedel a jeho kvalita ma veľmi príjemne prekvapila a za seba hovorím, že by som sa nebál zaradiť ho do nejakej top 20-30 naj československých filmov. Bolo by zaujímavé vedieť nakoľko ide o skutočný či vymyslený príbeh(najskôr kombínacia týchto možností), no podobných sabotážnych akcií boli tisíce. Problémy nastanú len pri ich odhalení a nástupe gestapa s českými prisluhovačmi. Potom to ide z kopca...80%. ()
Tohle mohlo být opravdu velmi slušné protektorátní drama. Jenže... Film strhává totální nevybalancovanost dramatických scén. Na jednu stranu je scénář drsný a o mrtvé a to dokonce z řad dětí tu není nouze, na stranu druhou některé scény s gestapem působí velmi nevěrohodně a až úsměvně. Opravdu si v období po smrti Heydricha neumím představit, že by montéři na jakémkoliv letišti v Praze mohli takto hrdě odporovat gestapu jak je ve filmu znázorněno. Gestapáci se místy chovají až komicky a působí spíše jako karikatury svých skutečných předloh. Pravda je taková, že když tihle chlapi někam vešli a v červnu roku 1942 obzvlášť, třásl se každý jen při pohledu na ně, natož aby jim odmlouval a jakkoliv jim odporoval. Ředitel letiště se sice občas rozčílí, že ze strojů mizí munice a zbraně, že někdo odpojil benzínovou rouru z Junkersu nebo že se mu další letoun se zřítil kvůli sabotáži na motoru, ale nic se neděje... Dělníci si zkrátka dál dělají odboj. Je škoda, že film už začínal zavánět rudě což bylo na rok 1946 ještě celkem brzo (ruští vojáci u vysílačky a zejména závěrečný běh partyzánky s rudým hadrem na fintě...). Gestapo si večer jezdilo zatýkat s plně rozsvícenými auty.... Cožpak už po roce tvůrci zapomněli na nařízení o zatemňování? Dále. Ve filmu dostanou mechanici info, že na letišti přistane bombardér Focke Wulf, ale přiletí jen dopravní Junkers 52.. Oni jej však dále nazývají bombardérem atd.. proč? Nechci však jen hanět. Tou nejzajímavější částí filmu je samotné prostředí, kde se natáčel. Nejen, že ve snímku milovník letadel zahlédne nejednu německou mašinu (Ju 52, Siebel 204). Na některých strojích je vidět, že původní označení Luftwaffe bylo po válce smazáno a letouny nosily české znaky, avšak pro potřeby filmu byly opět předělány na německé. V roce 46 naše armáda užívala celou řadu německých strojů, které unikly zničení. Díly byly ze začátku získávany kanibalizováním poškozených letounů shromážděných na podobných hřbitovech letadel jako je ten ve filmu. Tady už pozorný divák zahlédne i He111, vraky Ju88 a dokonce Me109. Scény s pozadím pošmourné oblohy odehrávající se mezi proděravělými trupy s kříži, kusy prosklených kokpitů a křídel s motory - to vše naházeno halabala jedno přes druhé považuji za nejsilnější z filmu. Kladně hodnotím i scénu s Lidicemi. Stále jde z toho na člověka mráz a hrůza. ---- pokud to shrnu je to na čistý průměr. Děj je místy až naivní, vyvažuje to však prostředí a některé lokální scény. Tři granáty. * * * ()
Rozhodně výborná sonda do odbojové skupiny, pracující přímo na letišti. Velice čerstvá poválečná atmosféra dodala jistě na kvalitě snímku. Nacistické myšlení je zde zobrazeno a dotaženo do hrůzných, ale jistě dosti reálných podob. ()
Muži bez křídel jsou schematičtí, naivní, místy plní patosu (především závěr je jím prošpikován), ale dokáží být i brutální, napínaví a především nabízí dokonale vykreslenou postavu Sudeťáka přicmrdávajícího nacistům na letišti. ()
Čápova reflexe válečných událostí tak, jak je sám coby účastník prožíval po celou dobu nuceného protektorátního temna, se velice úzce propojuje s filmovým příběhem Mužů bez křídel. Vyhlazení Lidic a neorganizovaný, v podstatě na vlastní pěst připravovaný odboj skupiny mechaniků ruzyňského letiště, je Čápem vyprofilován do téměř komorního monodramatu muže, jakéhosi hrdinského solitéra, pokoušejícího se přinést marnou oběť bestiálnímu vyvražďování nevinných. Film se zcela otevřeně vydává vlastní, neheroickou cestou, a jakkoli se vymyká dobově příznačným snímkům s podobnou tématikou. Hrdlo svírající pocit všudypřítomného strachu, pronikajícího až do morku kostí, funguje v pouhých náznacích, bez nutnosti ikonického ztvárnění (popravu lidických mužů vnímáme pouze na pozadí, přestože je to jedna z klíčových událostí příběhu); celkovému odlišení výrazně napomáhá i nečitelnost některých postav, hrajících ve filmu důležitou roli. Okázalé herecké výkony, typické pro Čápovu předchozí tvorbu, jsou pro účely tohoto snímku nahrazeny přirozeností a jistou autenticitou, kterou podtrhuje jak obsazení L. H. Struny, vynikajícího představitele fortelných mužů z lidu, tak Edvarda Linkerse, sehrávajícího v přesných finesách typického přisluhovače nacistického režimu. Jsou-li v současnosti Muži bez křídel hodnoceni a vnímáni především jako jeden z nemnoha filmů, úspěšných i v rámci soudobé mezinárodní konkurence (festivalový vítěz prvního ročníku v Cannes), pak stejně významnou funkci sehráli i v souvislosti s pošramoceným uměleckým renomé Františka Čápa, pro kterého snímek znamenal definitivní vyrovnání s minulostí války. ( -Ponrepo 13/12/13- ) ()
Žádná velká sláva to není, a třeba ty hrdinné pohledy a odbojné postoje nebo závěrečný sestřih ženy s praporem a vítězství nad nacisty, to byl naprosto zbytečný patos, který ubíjel jinak vcelku slušný psychologický film z té doby, kdy nebylo jisté, kdo je kdo, kdo vydrží, kdo zradí... A mezi tím vším jeden agilní chlápek, který nerozumí ničemu, chtěl by to řešit a neví jak, a když to řeší, tak blbě. Dobré je, že na to doplatí životem někteří lidé kolem něho a SPOILER nakonec i on sám, je to tedy tvrdě realistické, žádné happy endy. Jen nacisté jsou zase vykresleni prostě jako ty zlé postavy, černobíle, když s někým mluví, mají zlovolně přimhouřené oči, tam to moc nefunguje. Ale dobrá je scéna zničení Lidic - v této podobě je drsnější a mrazivější než všechny ty filmy, které to násilí zobrazují zbytečně explicitně. Nebo pomsta na prvním Němci je také solidně odvedená. Takže suma sumárum takový průměr, kde se najdou jak dobré, tak mizerné prvky a věci. ()
Sympatický, hodnotový film vzniknutý tesne po 2. svetovej vojne, a tak mal možnosť čerstvo zabrdnúť do jednej z najväčších problematík 20. storočia. Nie je to z kategórie A, ale stojí za pozornosť. Gustav Nezval veľmi kvalitný. ()
O tomhle filmu mi vždycky babička říkala, že je tu první filmová ukázka vypálení Lidic a že se mám na film určitě podívat, když budu mít možnost. Scéna s Lidicemi byla velmi sugestivní. Z chování Němců mě mrazilo v zádech. Hlavně si na ně vybrali skutečně dobré herecké tipy. Totéž platí i o rolích dělníků odbojářů. Byla jsem s filmem spokojená a můžu ho doporučit. ()
O válce po válce. 1) Po osvobození se pro nově znárodněnou kinematografii přirozeně nabízelo téma nejžhavější - okupace. 33letý František Čáp pojal svůj v pořadí již dvanáctý (!) film jako odbojářské drama s jasně definovaným našincem a nepřítelem. Tuto tezovitost lze vzhledem k době vzniku jen těžko snímku vytýkat. 2) Více mi vadila melodramatičnost, divadelní přehrávání herců, naivní scénář a celkové dobově typicky ploché černobílé vidění světa. 3) Film je zajímavý svými reáliemi (letiště Ruzyně) a autentickými detaily (jak to tak u historických snímků točených s jen krátkým odstupem bývá). Vazba na lidickou tragédii je působivá. Snímek má tempo a švih. Nicméně necítím potřebu se na něj kouknout znovu. ()
Pamětní film natočený rok po válce, který se zabývá odbojovou skupinou mechaniků, kteří pracují na ruzyňském letišti v době, kdy byl spáchán atentát na Heydricha. Já teda nevím, ale mně se to líbilo. Mělo to ještě nádech té válečné doby. Délka filmu byla tak akorát, žádné zbytečně zdlouhavé dění. Od začátku do konce jsem byl napjatý a celkem překvapený. Navíc si nemyslím, že to herci nějak odflákli. Třeba Eduard Linkers v roli Ullmanna byl výborný. Jasně, bylo rok po válce a někdo musel vyzdvihnout český odboj, ale na tu hodinku mě to příjemně zabavilo. ()
Aktivní blbec, horší než třídní nepřítel! ()
ocenenia : MFF Cannes 1946 - Grand prix ()
Co Čech to odbojář.......... Děsná režie,herecké výkony i scénář..... Co stálo za pozornost : staré ruzyňské letiště,uvrhnutí hlavního záporáka Ulmanna (E.Linkers) do transformátoru. První (5vteřiová) role R.Lukavského v roli velitele sonderkomanda.Panoptikální pohřbení chlapce na vrakovišti letadel.... A závěr filmu, kdy v jakési koláži pochoduje žena opásána kulometnými pásy s náboji, v pozadí plamenů, to už snad byla legrace...nebo néééé? 20 % ...... ()
Raná reflexe válečných událostí a osudů lidí v občas trochu naivním či příliš explicitním vyjádření. Přesto zůstává dost napětí, expresivní Kalašova hudba a výtečná Stalichova práce v exteriérech i interiérech nabízejí divácký zážitek. První rok Lukavského účinkování ve filmu. ()
„Snad má oběť nebude marná…“ Škoda toho zbytečného patosu v závěru (viz závěrečný sestřih ženy s praporem a vítězství nad nacisty), ale asi plně odpovídá době, ve které ten film vznikl. Jinak bych na filmu vyzdvihl to, jak briskně ukazuje na to, že první dojem z lidí může někdy velmi mást. ()
František Čáp opět dokazuje, jak perfektní režisér umí být, a to i v případě válečného filmu. Perfektně psychologicky jsou vykresleny především ženské postavy - sekretářka, která vyzvídá v táboře Němců pro Čechy (neobvykle půvabná Petrovická) a pošťačka, donášející gestapu (rovněž půvabná, později v zahraničí hrající Vrbenská). Scénář mě zaujal, má tempo, dynamiku, spád, zápletku a určitý patos filmu odpouští, protože se natáčelo ani ne rok po válce. Jediné co nechápu, je nízké hodnocení!? ()
Válečné drama, které nabídne i pár zajímavých momentů, ale jinak nic zvláštního [LFŠ2017] ()