V žáru lásky

No, plameny lásky to asi nebudou, ale o lásce to nepochybně je. Ovšem nikoli té svázané konvencemi. Britská smetánka počátku dvacátého století trávila zřejmě veškerý čas pitím čaje a lihovin, ježděním na venkov a - souložením, ovšem sex vždycky a zásadně jen mimomanželský. Tak to alespoň je ve většině filmů z tohoto období co jsem viděl. Tady je to ještě pikantnější, jelikož se do toho vmotal navíc homosexuál. Život Dory Carrington je nepřetržitá řada sexuálních trojúhelníků, z nichž však jedna strana se nemění- ten homosexuál Lytt. Trochu nepřehledné? Možná, je třeba vidět. Příjemné, že i v takové podivné partičce nakonec najdete obvyklé lidské touhy a city, pochopíte motivy jednání a postavy vás začnou bavit. Jonathan Pryce vytvořil vskutku pitoreskní postavičku Lytta, intouše každým coulem, Emma Thompson zase vykulenou nezkušenou umělkyni, která se na něj pověsí a to jí změní život. Navždycky. 75% (15.09.2014)

Zbytočne explicitný film, ktorému škodí bezradná fatalita údelu, kt. si zvolila filmová Dora Carrington (je otázkou, aký vzťah k Lyttonovi Stracheymu skutočne mala). Jedna z pre mňa najmenej uveriteľných úloh Emmy Thompson, herecky až bezradná, ktorá je absurdne ani nie vyvážená, ale totálne prevalcovaná herectvom Jonathana Pryce-a. Ten si svojou precíznou drobnokresbou ukradol film pre seba a nebyť jeho, film by zapadol do priemerných vod životopisných love stories. P.S. Pán bol mimochodom Lytton Strachey a nie Lytt Stachey ako je uvedené v obsahu. (14.10.2009)

Velmi hezky ztvárněný příběh o prazvláštním vztahu několika lidí. Hampton dokázal vybudovat skvělou atmosféru a charaktery postav dokonale rozvinul do nejmenších podrobností. Emma Thompsonová svou roli zvládla určitě dobře, ale ten kdo mě naprosto učaroval byl Jonathan Pryce. Nejenom svou vizáží, ale především svým projevem a mluvou. Dabing se zde blýskl a poslouchat Pryce bylo opravdovým zážitkem. A hlavně ten krásný britský humor. Tento snímek mě opravdu příjemně překvapil. (04.11.2008)

Ak dobre rátam, z Dory Carrington bolo hotových celkovo päť chlapov, čo je vzhľadom na jej prazvláštny účes dosť ťažko pochopiteľné. Dej je síce uvádzaný letopočtami, napriek tomu to striedanie chlapov nerobilo Dore dobrý obraz, respektíve je film tak zostrihaný, že som chvíľami nevedel, s kým zrovna randí. Inak ide o dvojhodinovú konverzačku, kde medzi sebou vedú dialógy viacerí bohémovia a vy si z toho buď niečo odnesiete, alebo možno ani nie. Najviac ma zaujali Stacheyho komentáre k nezmyselnosti vojny a jeho kritika vyššej vrstvy, nakoniec ho film ale zobrazuje ako jej pevnú súčasť. (02.12.2019)

Moja predpojatosť voči ramantickým a filmov plných lásky, nehy, dobra a miloty vážne ovplyvnila moje hodnotenie k tomuto filmu. Na jednej strane žena Dora s nie úplne ženským výzorom, na strane druhej mladý "nadržaný bujak" ktorý štyri roky musí tolerovať netýkavkovitosť Dory. Na ďaľšej strane starý upachtený Lytt ktorý sám so sebe vyhlasuje , že je buzík. Mladý muž má mladú ženú rád, ale nemá šancu. Starého homosexuálneho chlapa mladá žena fyzicky vôbec nepriťahue, má záujem len o jej psychično, ale práve tohoto starca Dora Carrington chce ...... Dalo by sa povedať, kde sa dvaja kohúti bijú - zvíťazí tretí .... Na scénu prichádza muž číslo 3 (vojak) a muž číslo 4 (milenec). Kto chce vedieť, ako sa to skončí, nech sa na to pozrie. Mne to úplne stačilo .... (26.08.2004)