• tomtomtoma
    *****

    Film Noční motýl je jedním ze vzácnějších českých filmových dramat tehdejší doby, která dokáží strhnout diváky na svou stranu uhrančivou přesvědčivostí. A romantika lásky je, oproti většině romantických škvárů, skutečnější a pravdivější. Láska zde není trvalou hodnotou, je pouhou iluzí a snem, který pod vlivem reality mění životy jednotlivců a ničí naděje. Láska je sebetrýzněním a příčinou pádů morálního standardu. Láska je omamný jed, který probouzí temné stránky člověka. Láska zde dochází ke svému naplnění v nestálých okamžicích, které dávají zapomenout na peklo všude kolem. V těch několika málo vteřinách se odráží celá ta neopakovatelná krása velikosti života a splněných snů. Osud je zvrhlý cynik. Po technické stránce je tato filmová balada pečlivě vytříbenou podívanou. Vše je korunováno podmanivou hereckou výpovědí, které s citem dodávají otisk osobité atmosféry výslednému filmovému výtvoru. Moralizování, tíživé prostředí existencionální nejistoty, společenské předsudky a odsudky, citová a milostná zneužívání i destruktivní dopady chaosu neopětované lásky jsou s životem lidí v neustálém propojení. I dnes by za podobné situace byla žena hanlivě urážena a ponižována ve jménu puritánské mravní etiky. Hlavní postavou příběhu je mladá a atraktivní vychovatelka Marta Dekasová (velmi dobrá Hana Vítová) ve své baladické cestě lásky. Je zostuzována pro svůj přirozený půvab. Padá a zvedá se a nikdy nepřestane věřit v osudovou lásku, aby za mihotavý okamžik štěstí zaplatila jakoukoliv cenu. Hlavní mužskou postavou je zasmušilý nadporučík královské gardy Varga (dobrý Gustav Nezval) ve své odtažitosti, beznaději manželství a s dobře míněnou radou. Druhou hlavní mužskou postavou je lehkomyslný poručík královské gardy Rudolf Kala (výtečný Svatopluk Beneš) ve svém neodbytném žadonění milostného toužení a nezodpovědné ctižádosti na poli tělesných rozkoší. Druhou hlavní ženskou postavou je Martina ochotná kamarádka Anča alias Kiki (velmi zajímavá Adina Mandlová), protřelá osůbka ve světě nevázané noční zábavy. Poslední důležitou postavou je student filozofie Michal Lary (pozoruhodný Rudolf Hrušínský) ve své naivitě zmateného mládí, zastrašovacím manévru při stavbě vzdušných zámků a přízemnosti přivlastňování vznešenosti lásky. Z dalších rolí: Vargova povrchní manželka a obletovaná herečka Helena (dobrá Marie Glázrová), žárlivostí sžíraná a pokrytecká zaměstnavatelka Marty (velmi zajímavá Elena Hálková), její rozmazlená a panovačná malá dcerka Mášenka (Renée Lavecká), přívětivá hospodyně Katynka (příjemná Marie Blažková), šlechetný pravidelný návštěvník noční městské zábavy pan Leopold (sympatický Eduard Kohout), vrchní madam nočního podniku (Anna Steimarová), bezstarostný šéf baru (Čeněk Šlégl), či precizní houslista (Vasil Truchlý). Láska je myšlenka, polibek a objetí, na které nedočkavě čekáme. Láska je nebezpečný sobec, který bere a jen málokdy dává. Pád do moralistického bahna společenského pokrytectví a životního údělu není výjimečný a těžký. Kde se nachází lidskost a empatie, když ctihodná společnost sama toto spodní patro lidského odsuzování využívá a zneužívá?! S touto formou romantického dramatu jsem nadmíru spokojen. A noční motýl může rozevřít svá smutná křídla poslední sily naděje.(18.11.2016)

  • sepp
    ****

    Za doby kdy v Evrope zurila valka a vsichni se bali o vlastni zivot, v nasi krajine se tocili jedinecne filmy. Vzdyt Nocni motyl je vedle Zlateho Dna s V.Burianem asi nejlepsi film z teto doby. Tragicky pribeh venkovske divky, kterou zahubila vlastni nestastna laska je naplni tohoto vytecne natoceneho snimku, jenz mistrne ukazuje dobove pokrytectvi a nesnaze.(25.12.2003)

  • radektejkal
    ****

    Česká válečná a předválečná milostná dramata (už od Machatého), přestože nejsou tak populární jako milostné komedie, mají povětšině svoji nejdnoznačně vymezenou temnou stránku (zatímco komedie chumtají všechno dohromady). Motiv lišaje smrtihlava (s charakteristickou žlutou kresbu připomínající lebku; nočního motýla krásného skoro jako Hana Vítová) je sice vnucený, do děje však dobře zapracovaný. A samotná píseň "Noční motýl" představuje předěl, na němž se rozhodlo, na kterou stranu to Martička vezme šupem dolů. - Mezi řádky: na TV jsem se díval s ženou a tuto chvíli jsme oba přesně odhadli, jen s tím, že já jsem v ní viděl neodvratný konec a žena odvrácení konce. - Příběh ženy zamilované do svého zamilování (Varga ji nejenže nedává žádnou naději, ale drsně ji od sebe odhání), je karmickou záležitostí: čím víc lpění, tím větší upoutání. Rudolf Hrušínský v epizodní roli studenta, který je vyvolen k naplnění jejího osudu, ukazuje (v té době ještě), jak dlouhá je cesta k prvotřídnímu herectví. Konec je to sice literárně obligátní, ale zkuste vymyslet jiný, sotva budete úspěšnější než naši scénáristé. Pozn. 1: S oblibou se povídá, že se někdo dostal na šikmou plochu. Málokdo ale řekne, v čem je šikmější než jeho vlastní plocha, která je bezesporu rovná. Je to prostě jen jiná plocha, dobrodružnější, a proto i nebezpečnější. Pozn. 2: Pokud chcete z jakéhokoli filmu něco mít, musíte ho brát absolutně vážně, jak upřímnou snahu jeho autorů podílet se na vašem virtuálním životě. Výsledkem může samozřejmě být i absolutní odmítnutí, nikdy však nemá cenu debatovat o drobnostech.(10.12.2017)

  • Rodriguez
    ****

    Romantický příběh o vychovatelce Haně Vítové, která se bezhlavě zamiluje do poručíka Svatopluka Beneše. Ten ale její lásku neopětuje a ona zklamaná odchází za kamarádkou Adinou Mandlovou do Prahy. Zde se jí začíná dařit coby barové zpěvačce, ale mladý Rudolf Hrušínský je do ní zamilovaný až po uši. Když se po letech opět setkává s poručíkem Vargou, netuší, že je to definitivně naposled. 80%(27.12.2012)

  • Mikino00
    **

    Musím se přiznat, že už dlouho jsem neviděl tak nesympatickou hlavní hrdinku, která mi hodně lezla na nervy. Vítová jakby byla po celý film duchem někde jinde, linii s vojákem jsem vůbec nevěřil, celé to bylo vlastně takové nijaké, nevýrazné. Aspoň, že to zachraňovala Adina, které její role naprosto sedla.(30.12.2012)

  • - Film byl natočen za 16 dní. (Kulmon)

  • - Film byl poprvé uveden na Filmových žních ve Zlíně 1. srpna 1941. (Cucina_Rc)

  • - Titulní roli, Martu Dekasovou, měla původně ztvárnit Lída Baarová. Ta nebyla ale nakonec pod vlivem definitivního zákazu účinkování v českém filmu angažována a na její místo nastoupila Hana Vítová. (Marthos)