• tomtomtoma
    *****

    Film Noční motýl je jedním ze vzácnějších českých filmových dramat tehdejší doby, která dokáží strhnout diváky na svou stranu uhrančivou přesvědčivostí. A romantika lásky je, oproti většině romantických škvárů, skutečnější a pravdivější. Láska zde není trvalou hodnotou, je pouhou iluzí a snem, který pod vlivem reality mění životy jednotlivců a ničí naděje. Láska je sebetrýzněním a příčinou pádů morálního standardu. Láska je omamný jed, který probouzí temné stránky člověka. Láska zde dochází ke svému naplnění v nestálých okamžicích, které dávají zapomenout na peklo všude kolem. V těch několika málo vteřinách se odráží celá ta neopakovatelná krása velikosti života a splněných snů. Osud je zvrhlý cynik. Po technické stránce je tato filmová balada pečlivě vytříbenou podívanou. Vše je korunováno podmanivou hereckou výpovědí, které s citem dodávají otisk osobité atmosféry výslednému filmovému výtvoru. Moralizování, tíživé prostředí existencionální nejistoty, společenské předsudky a odsudky, citová a milostná zneužívání i destruktivní dopady chaosu neopětované lásky jsou s životem lidí v neustálém propojení. I dnes by za podobné situace byla žena hanlivě urážena a ponižována ve jménu puritánské mravní etiky. Hlavní postavou příběhu je mladá a atraktivní vychovatelka Marta Dekasová (velmi dobrá Hana Vítová) ve své baladické cestě lásky. Je zostuzována pro svůj přirozený půvab. Padá a zvedá se a nikdy nepřestane věřit v osudovou lásku, aby za mihotavý okamžik štěstí zaplatila jakoukoliv cenu. Hlavní mužskou postavou je zasmušilý nadporučík královské gardy Varga (dobrý Gustav Nezval) ve své odtažitosti, beznaději manželství a s dobře míněnou radou. Druhou hlavní mužskou postavou je lehkomyslný poručík královské gardy Rudolf Kala (výtečný Svatopluk Beneš) ve svém neodbytném žadonění milostného toužení a nezodpovědné ctižádosti na poli tělesných rozkoší. Druhou hlavní ženskou postavou je Martina ochotná kamarádka Anča alias Kiki (velmi zajímavá Adina Mandlová), protřelá osůbka ve světě nevázané noční zábavy. Poslední důležitou postavou je student filozofie Michal Lary (pozoruhodný Rudolf Hrušínský) ve své naivitě zmateného mládí, zastrašovacím manévru při stavbě vzdušných zámků a přízemnosti přivlastňování vznešenosti lásky. Z dalších rolí: Vargova povrchní manželka a obletovaná herečka Helena (dobrá Marie Glázrová), žárlivostí sžíraná a pokrytecká zaměstnavatelka Marty (velmi zajímavá Elena Hálková), její rozmazlená a panovačná malá dcerka Mášenka (Renée Lavecká), přívětivá hospodyně Katynka (příjemná Marie Blažková), šlechetný pravidelný návštěvník noční městské zábavy pan Leopold (sympatický Eduard Kohout), vrchní madam nočního podniku (Anna Steimarová), bezstarostný šéf baru (Čeněk Šlégl), či precizní houslista (Vasil Truchlý). Láska je myšlenka, polibek a objetí, na které nedočkavě čekáme. Láska je nebezpečný sobec, který bere a jen málokdy dává. Pád do moralistického bahna společenského pokrytectví a životního údělu není výjimečný a těžký. Kde se nachází lidskost a empatie, když ctihodná společnost sama toto spodní patro lidského odsuzování využívá a zneužívá?! S touto formou romantického dramatu jsem nadmíru spokojen. A noční motýl může rozevřít svá smutná křídla poslední sily naděje.(18.11.2016)

  • Ištván87
    *****

    Tak si to vemte. Tenhle film je v podstatě klasickým uplakaným cajdákem, reflektující nelehký život kurtizán, tanečnic a podobně založených žen na přelomu 19. a 20. století. Tak by člověk čekal jalové herecké výkony a věty, kterým se dnes člověk už jenom zasměje. Nehledě na to, že to je české drama ze čtyřicátých let. Z tehdejší doby si u nás pamatujeme komedie a..... a co dál? Ani prd. Na tehdejší romantická dramata vznikla o dekádu později úžasná parodie Pytlákova schovanka. No a co tedy tenhle film? Jak je na tom? Je vynikající. Minimálně Adina Mandlová nikdy nehrála líp a v dnešní době by měla za tuhle roli Českého lva a nikdo by neprotestoval. No, vlastně by za tuhle roli dostala těch ocenění nejspíš mnohem víc. Je naprosto neskutečná a i sama o sobě ten film hodně zvedá. A to hraje vedlejší roli. Jenže k tomu je tam ještě výtečná Hana Vítová a úžasný Rudolf Hrušínský, který ukazuje, že s talentem se člověk rodí. No, jak to říct? Je to fakticky čupr film.(27.12.2014)

  • lucascus
    ****

    Výtečná Vítová ve své životní roli (kromě ní excelovala ještě později v Pytlákově schovance), a to měla Štefku původně hrát Baarová - nic proti ní, taky skvělá, ale myslím, že tak jako Vítová by to asi neuhrála. Pokud máte rádi dramata plná kostýmů, kabaretů, kouře z cigaret a plných skleniček, tak každopádně si tento film dopřejte.(16.9.2011)

  • Marthos
    *****

    Období nacistické okupace, které dvakrát nepřálo příběhům ze současnosti, vydaným napospas ostřížím zrakům dosazených německých cenzorů, zastihlo osmadvacetiletého Františka Čápa teprve na úsvitu jeho profesní dráhy. Po oslnivém debutu, který naznačil mnohé z režisérových uměleckých představ, se opět společně s Václavem Krškou setkal nad scénářem svého nového filmu. Původní předlohu, starý sentimentální příběh z posledních let rakouské monarchie, rezignující předem na sebemenší umělecké ambice, dokázal Čáp prostřednictvím vynikajících hereckých výkonů doslova pozvednout na mimořádné filmové dílo. Zuřivý boj o titulní roli, bývalou vychovatelku Martu, propadající se vinou neopětované lásky až na samé dno společenského žebříčku, vehnal do pomyslného ringu zoufalou Lídu Baarovou a také Hanu Vítovou, která nakonec zvítězila zásluhou kategorického odmítnutí Baarové nacistickými úřady. Počáteční nedůvěra, panující také v osobních názorech majitele Lucernafilmu Miloše Havla, se chtě nechtě odrazila v pěvecké alternaci Vítové, přestože se později veškeré obavy v tomto směru ukázaly zbytečnými. Naopak sázkou na jistotu se zdálo být obsazení nekompromisní Adiny Mandlové do jedné z výrazných vedlejších rolí, protřelé kurtizány, která si ví rady i v těžkých životních situacích. Ženský trojlístek, doplněný o mimořádně půvabnou Marii Glázrovou, je v rámci platných pravidel vyvážen stejnou trojicí osudových mužů v osobité interpretaci Svatopluka Beneše, Gustava Nezvala a jedenadvacetiletého Rudolfa Hrušínského v jedné z jeho prvních pozoruhodných hereckých kreací. Tragický pád nešťastné dívky, jakkoli charakterizovaný vojenskými uniformami a dobou, v níž se odehrává, zůstává symbolickým mementem i pro generace následující, vyznávající už jiné morální hodnoty, přesto absolvující stejné prohry a zklamání. Čápův film je v mnoha ohledech fascinující legendou, která stále nachází nové umělecké interpretace, ohlížejíc se přitom za pochybným osudem jedné zraněné dívky.(4.10.2008)

  • sidonka
    *****

    Tento film nemá v sobě banalitu, sladkou nereálnost ani naivitu, jaké melodramata obvykle mívají. Přesto nepůsobí pochmurným dojmem. Někde se o něm píše i jako o filmu smyslném. Je to jeden z mých nejoblíbenějších filmů z tohoto období, protože má v sobě tak akorát nadávkovanou neuspokojivou realitu, z které se divák nehroutí a zároveň skvěle zaujme a pobaví. Navíc zde hraje ještě mladičký Hrušínský, Beneš, Marvan a jiní dobří herci. DĚJ (MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY): Nezkušená chudá Marta doplácí na žárlivost své zaměstnankyně a rozmazlenost její dcerky, je propuštěna z bytu kde pracovala jako chůva. Lítost nad nešťastně poblouzněným vojákem, kterého hraje S.Beneš a který ve filmu žije ve stejném fiktivním posádkovém městě jako Marta, ji vede k poddání se tomuto obdivovateli. Pouze ze soucitu. Sama je nešťastně až chorobně zamilována do jiného ženatého muže (nadporučíka Vargy) a soucítí s člověkem podle jejího mínění v podobné situaci. Ví, jak nevyslyšená láska dokáže bolet. Floutkem "Benešem", který touží spíše po jednorázovém požitku a dobytí ctnostné ženy, je však hned po první noci opuštěná. Končí na ulici. Zneužité kamarádky se ujímá známá z nočního podniku - společnice Kiki (přesvědčivě zahraná Adinou Mandlovou). Kiki nezkušenou dívku, která nemá živobytí, zaučuje v novém prostředí a film nabírá tragičtější ráz. Drama je střídané s pěknými písněmi, přátelstvím mezi dívkami, flirtováním s návštěvníky z lepší společnosti, hranou veselostí večerního barového polosvěta, na kterou si Marta po pár skleničkách a časem zvykne. Nějaký čas dočasně žije jako úspěšná neokoukaná dívka sloužící pro milé rozptýlení zámožnějších hostů. Pronásledování přecitlivělým, nevyrovnaným studentem však nakonec vede k tragédii. Nebo spíše k vysvobození ze života a nešťastného světa, který Marta neuměla žít?(23.7.2017)

  • - Národní cena 1942 pro Adinu Mandlovou, režiséra Františka Čápa, kameramana Ferdinanda Pečenku a architekta Jana Zázvorku. (argenson)

  • - Film byl poprvé uveden na Filmových žních ve Zlíně 1. srpna 1941. (Cucina_Rc)

  • - Po zákazu Baarové dostala nabídku na roli Marty Adina Mandlová. Ta však roli přenechala Haně Vítové, protože měla sama zájem o roli Kiki, pro kterou následně napsala všechny dialogy. (kenny.h)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace