Reklama

Reklama

Skanderbeg

  • Albánie Skënderbeu - Lufëtari i madh i Shqipërise (více)
všechny plakáty

Obsahy(1)

Barevný historický film sovětsko-albánské produkce o velkém albánském vojevůdci a státníku z XV. století Georgiju Kastriotovi — Skanderbegovi. — Ukazuje nám Albánii v XV. století, kdy byla baštou Evropy proti vpádu Turků. Turkům se však podařilo Albánce porazit a uvrhnout zemi do otroctví. Georgij Kastriot - Skanderbeg, který vyrostl na dvoře sultána Murada II. ve skvělého vojevůdce, však dovedl Albánii sjednotit, vyhnat turecké okupanty ze země a účinně se bránit jejich vpádům. Skanderbega si zamiloval všechen albánsky lid a složil o něm četné písně a legendy. — Film byl na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes 1954 odměněn Mezinárodní cenou se zvláštním zdůrazněním zásluh režiséra Sergeje Jutkeviče o mistrovské dramatické zpracování filmu. (FILMOVÝ PŘEHLED 20 / 1954) (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (6)

Kkahunaa 

všechny recenze uživatele

Prostor Balkánského poloostrova byl v pojetí historie odjakživa nárazníkem mezi západem a blízkým východem (zase ti Osmánští Turci). V případě Albánie ještě přidejme odlišné pojetí víry a máme tu osamocenou eklávu, která vé své hrdosti vždy vzdorovala všem. V 15. století se tento stát formoval pod vedením svého národního hrdiny, který sice vyrůstal na sultánově dvoře, ale nikdy nezavrhl svou pravou otčinu. Tím hrdinou byl Gjergj Kastrioti Skanderbeg (bodrý Alexander Vertinskij), zvaný “Drak z Albánie”. V sovětské koprodukci vznikl v roce 1953 první albánský film, který se svou výpravností, davovými scénami či dobovými natáčecími postupy (práce kamery – boje na hradě v stísněném prostředí, triky – boj z jedoucího koně), může směle zařadit mezi velké historické opusy. Z dobového hlediska je film na stejné řemeslnické úrovni jako česká husitská trilogie Otakara Vávry, natočená ve stejném desetitelí (mimochodem kulisy, satorace či vyznění kamery vůbec to jen potvrzují). Z hlediska herectví jsou filmy rovněž srovnatelné, podání je téměř až obřadní, divadelně procítěné. Ideologicky pojetí je “klasické”, západ je intrikánský a jeho spojenci podlí. Jen albánský lid a albánský vůdce je ten spravedlivý. Ale i Skanderbeg je jenom člověk, nebo alespoň tak chce být znám. ()

curunir 

všechny recenze uživatele

,,S TVOJÍM MLIEKOM SOM NASAL AJ LÁSKU K VLASTI." __ Z filmu sa síce nestále valí vlna pátosu a vlastenectva, avšak čo iné čakať od produkcie, ktorá pojednáva o svojom národnom hrdinovi? Bojové scény už pôsobia značne zastaralo a celý film je len epizodicky vystavaný z niekoľkých významných etáp Skanderbegovho života so záverečným prídavkom v podobe jednoduchej myšlienky. Skanderbeg je prvým albánskym filmom, ktorý som videl, čo ma lákalo ku sledovaniu viac než samotný dej, k dobru povedané oslobodený od akéhokoľvek ideologického posolstva, ktoré sa vtedy zvyklo do žánrovo podobných diel vkladať. Albánske prírodné scenérie sú úchvatné a celková obrazová štylizácia je na veľmi dobrej úrovni, čím skvelo prispievajú k aspoň takémuto spoznaniu histórie a prírody tejto v súčasnosti nepríliš vychytenej, skôr pozabudnutej krajiny. Posledné dve vety s ripo-vho filmového prehľadu vypovedajú o všetkom. (6. hodnotenie, 4. komentár k filmu) ()

Reklama

ripo

všechny recenze uživatele

Sovětský dramatik a scénárista Alexandr Štejn napsal o tomto filmu v časopise Literaturnaja gazeta — „Úspěch filmu je podmíněn nejen tím, že jeho autoři po prvé v dějinách zpracovali život Skanderbegův, jehož jménem je v Albánii nazýván nejvyšší řád země, největší náměstí v hlavním městě. Jehož obraz zdobí mnoho albánských domů, jehož postava žije v mnoha písních a legendách. Úspěch filmu spočívá především v tom, že jeho tvůrci, kteří se opírají o přísnou historickou pravdu a očišťují ji ode všeho druhořadého a bezvýznamného, ztělesnili v postavách hrdinů XV. století myšlenku, která inspirovala Skanderbegovy bojovníky a která žije i dnes v jejich potomcích. Je to myšlenka svobody vlasti, idea lásky ke své zemi, hněvu a nenávisti vůči jejím uchvatitelům." Ano, „Skanderbeg" je skutečně filmem, který vybočuje z běžného rámce historických filmů a svou hlubokou ideovostí, s jakou zobrazil hrdinné a romantické období dějin albánského lidu, i svou komposiční bohatostí a režijním mistrovstvím se zařadil mezi nejlepší sovětské historické filmy, přímo po bok slavného Eisensteinova „Alexandra Něvského". Stejně jako tento film vyniká i „Skanderbeg" podivuhodně věrnou kresbou středověku, režijní vynalézavostí a mohutným pathosem. Vedle režiséra Jutkeviče má o to velkou zásluhu i představitel hlavní role, známý gruzínský herec Akaki Chorava, který dovedl načrtnout postavu Skanderbega s potřebnou monumentalitou. Filmový přehled 20/1954 ()

majo25 

všechny recenze uživatele

Môj prvý (čiastočne) albánsky film a som rád, že išlo o históriu stredoveku na Balkáne, ktorá je v tunajších končinách dosť neznáma. Aj vzľadom na rok vzniku filmu musím povedať, že je spracovaný veľmi dobre. Samozrejme, naivitu a pátos vo filme musí človek prekusnúť, rovnako aj bojové scény, ktoré z dnešného pohľadu nijako nezaujmú. Ale pokus o velkofilm aj s davovými scénami vyšiel a človek sa z histórie čo-to naučil. Hodnotenie: 75% ()

Zajímavosti (1)

  • V historickém velkofilmu je asi jediná velká faktografická odchylka od skutečnosti – Wikipedia píše, že Mamica (Adivie Alibali), sestra Skanderbega (Akaki Khorava), si nevzala Pala (Naim Frashëri), ale Muzakë Thopiu; naproti tomu Pal Balsha se sice oženil se Skanderbegovou sestrou, ale její jméno bylo Jelena. Nicméně jde o pochopitelnou zkratku, podobně jako s připsanou Mamicinou smrtí na bitevním poli. (chamonix)

Reklama

Reklama