VOD (1)
Obsahy(2)
Výrazná osobnost české hudební scény Karel Kryl v roce 1993 společně s režisérem Dušanem Rapošem natočil komorní medailonek, odhalující jeho životní postoje a názory. Ty jsou prezentovány výhradně jeho vlastní tvorbou. Písně a básně, staršího i novějšího data, tak dají nahlédnout do duše umělce, který svou zemi musel nuceně opustit a po dlouhá léta sledovat dění v ní jen zpovzdálí. (Česká televize)
(více)Recenze (67)
Koncerty s Karlem Krylem se shánějí poměrně obtížně. Tento film je vlastně "koncert pouze pro kameru" a díky tomu si můžete užít téměř souvislý projev, což je po všech těch akčně stříhaných dokumentech vážně poklad. Vytkl bych pouze to, že většina záběrů směřuje na hlavu a není tedy vidět "jak to vlastně hraje". ()
60% - Karel Kryl byl a vždy bude skvělej. Bohužel tenhle dokument je prostě diletatntským fiaskem. Nevím, co bych napsal víc. Kdyby si Karel Kryl sednul do budky z někdejšího televizního pořadu Vox Populi, byl by výsledek podobný, možná lepší o absenci mizerné kompozice a střihu kohokoli kdo tohle točil. Veliká škoda promarněné příležitosti. Jen kvůli Krylovi a jeho odkazu nehodnotím hůř. ()
Karla Kryla a jeho písně mám rád a vždy si je s radostí poslechnu. Faktem je, že občas jsem jeho filozofickým řečem moc nerozuměl. Nakonec i jeho písně jsou absolutně promyšlené a texty složité. Vsadím se, že jim rozumí jen málokdo. Přeci jen jde ale vyčíst z jeho mluvených výpovědí, že trpěl rozmrzelostí z porevolučního vývoje. Dost protivná je ale místy kamera a některé záběry. Vzhledem k hodnocení jdu opět proti proudu, ale tohle není povedená sešlost s K. K. Ten za to ale nemůže, to je problém režijní práce... ()
"Ó, jak tragicky se mýlí ti, kdo se obávají zmrtvýchvstání bolševika s hvězdou na čepici! Bolševik už dávno nelpí na partajní knížce. Povětšinou nejenže není ve své rodné straně: nebude dokonce tuto stranu ani volit! Pravý bolševik sedí dnes ve správní radě nebo na jiné klíčové pozici. A nesedí-li přímo ve vládě nebo v parlamentu, je nepochybně zaměstnán uplácením poslanců." napsal Karel Kryl v roce 1992 v Zemi Závist. Tehdy jsem při honbě za prvními výdobytky kapitalismu neměl čas na myšlenky pesimistického Kryla a tak se mu omlouvám za to, že jsem ho znovu začal poslouchat až dlouho po jeho smrti. Jenže on od začátku viděl, co se tady děje, hlasitě to komentoval a proto byl umlčen. Já jsem od té doby vděčný za vše, co po něm zbylo a i když všem jeho veršům nerozumím, tak si je nechávám projít hlavou. A v tomto snímku mne pobavilo hlavně to, kolik písniček napsaných proti minulému režimu se hodí i na dnešní dobu. ()
Tento snímek není špatný ale neobohatil mě tak jak bych si představoval. Karla Kryla mám oblíbeného ale popravdě jsem od tohoto snímku čekal něco jiného. Čekání na nové postřehy, úhly pohledu atd. včetně skladeb už přímo vložených se ukázalo celkem zbytečné. Zpívání písniček u zříceniny už dávno znám a recitování je sice dobré, jenže také trochu nudné. Je mi líto že více nemůžu přihodit ale vyjadřuje to mé pocity z tohoto díla. ()
Galerie (2)
Photo © Ivan Malý
Zajímavosti (1)
- Po smrti Karla Kryla v roce 1994 Dušan Rapoš vzal nepoužité záběry a rozhovory a sestavil z nich poctu Karlu Krylovi s názvem Bratříčku, zavřel jsi vrátka. (Ištván87)
Reklama