Zpět k pramenům

Tenhle seriál se mi moc líbil. Taková ta jeho atmosféra harmonie a klidu. Navíc tolik krás naší malé republičky je tu ukázáno, že se člověk až diví, kolik jich je. Řeky miluju, ne nadarmo jsem u jedné každý víkend žil. Jihlava je moje řeka. Na našem úseku kolem chaty (+- km) byste mě mohli najít ve vodě pořád. Nebo u vody, kolik já jen proseděl večerů a nocí na rybách. Někdy úspěšných a někdy ne. Kolikrát já se koupal v chladivé vodě téhle říčky plné ostrých kamenů během parných letních dnů. Kolik hodin práce mi dalo zpevňování břehů a čištění koryta? To už nikdy nespočítám. Ale jedno vím jistě, že jejich počet bude jen narůstat, protože řeka je mojí součástí. Řeka si mou náklonnost zajistila do konce života. Tenhle seriál je i krásně filozofickej, plnej těch příjemných myšlenek, který vás napadají takhle v neděli odpoledne, když ležíte na dřevěným můstku vystrčeným do řeky, s jednou nohou ve vodě, stéblem trávy v zubech a koukáte na azurové modré nebe. Když na vás svítí sluníčko, topoly nad vámi šumí v celé své ztepilé kráse sta metrů, ptáci pokřikují a štěbetají všude kolem. Občas mlaskne nějaká ryba jak lapá po vzduchu a užovky v hektickém plácání zabíjejí svou kořist v podobě malých rybiček. Když vám na koleni přistane malá modrozelená vážka, tak to je ta chvíle, kdy máte přesně tu stejnou náladu, jaká plyne z tohoto seriálu. Jedno moudro jsem si z něj zapamatoval a určitě ani tvůrcům nebude vadit, když se tady s vámi o něj podělím. Myslím, že by to mělo být jakýmsi mottem života každého člověka, kterému záleží na světě kolem něj. Je to z dílu sedm, Jizerské prameny. Člověk se narodí, žije a míří ke smrti. I kdyby udělal jakékoliv chyby, nikdy se už nemůže vrátit na počátek své cesty životem. Ten úžasný zážitek putování zpět v čase, až ke zrození, mu umožní jenom cesta proti proudu řeky - zpět k pramenům. A když je člověk vnímavý a dívá se kolem sebe, může se stát, že cestou k prameni řeky pozná věci, které mu umožní dojít i k prameni sama sebe. Čistou mysl a nezkalený pramen. (10.02.2006)

Nech sa na mňa nikto nehnevá, ale dokumentárny projekt českej televízie "Späť ku prameňom" ma fakt nebavil. Výpravy za prameňmi českých, moravských a slezkých riek ma nudili. Asi to bude tým, že ako Slovák som nepociťoval ten príjemný, hrdý patriotizmu českého diváka. No najviac ma iritoval samozvaný filozof so smutným pohľadom Luděk Munzar. Tie jeho reči, mimika, gestá a všetko ostatné mi neskutočne liezli na nervy. Nesympatický, slizký, starý chlap. * (26.05.2018)

Tak konečně jsem se dostal ke komentáři k této mojí srdcovce. Voda jako taková a speciálně řeky je moje velká láska a to nejenom Český, ale i Slovenský vodní toky. Považuji se za specialistu na soutoky (to je prostě moje) ale navštívil jsem i pár pramenů, takže znám tento druh neobvyklého dobrodružství a musím konstatovat, že v jistém smyslu je tento cyklus naprostý unikát. Neopakovatelná putování od soutoku až k pramenu proložená spoustou opravdových životních mouder a nikoliv prázdných vět a k tomu charizmatický doprovod velmi stylového Luďka Munzara plus mnohdy opravdu exkluzivní záběry naší krajiny. Nemohu jinak.100% (17.04.2015)

Přichází na svět a nemá viny. Zvolna se rozlévá do krajiny. Matkou je mu Zem, po které zvolna stéká. Rodí se jako pramen a umírá jak řeka. Originální cyklus, který má tu vlastnost, že diváka nejen v mnohém poučí, ale také mu dá odpočinout a navodí jakousi pohodovou náladu. To i díky průvodci pořadu, Luďku Munzarovi a jeho charismatickému hlasu i příjemnému slovu. Záběry na krajinu a vodní toky lahodí oku i duši. Úvodní píseň skvěle doplňuje jednotlivé scény a celkově atmosféru tohoto počinu. Čistou mysl a nezkalený pramen. Pojďte s námi prodírat se houštinami, brodit se potoky, zdolávat bažiny. Vydejme se tou pradávnou cestou člověka, který, když osídloval zemi, postupoval proti toku řek. Začněme u soutoku, kde řeka ztrácí své jméno a zaniká, a vystoupejme až tam, kde se řeka rodí. Pojďte s námi k místům, která byla odpradávna opatrována a uctívána, a podívejme se, jaká jsou dnes. Pojďte s námi zpět k pramenům. (18.10.2019)

Další skvělý seriál, který nás poutavým způsobem provede českou kotlinou a od pramenů až k hranicím přiblíží každou kapku vody (04.10.2011)

Koho tento seriál nechytne za srdce i duši, není Čech! (03.12.2005)

Něco o pramenech našich řek, něco o přírodě, od níž se řada lidí tak vzdálila. (07.08.2010)

Bravo, pánové Ludvíku a Munzare! (14.01.2008)

Zajímavej seriál o místech, kam se každý nepodívá. Ale pan Munzar by si mohl alespoň předem připravit, co má vlastně povídat..a ta příšerná písnička, to je hrozný!! Nějakej známej nebo dokonce příbuznej režiséra, jinak neni možný, aby se to tam dostalo. Stejně příšerný má i ty písničky o stromech, pražských věžích a kusu dřeva..!! (07.07.2009)

Kedysi dávno Slovania považovali pramene riek za posvätné miesta. Možno si vždy pri sledovaní tohto seriálu, kdesi hlboko moja duša spomenie na tieto okamihy, lebo tento seriál vo mne vyvoláva akési nostalgické dojatie, nad krásou riek a lesov pri ich prameňoch. Fascinujú ma aj "posvätné miesta socialistickej výstavby" - priehrady - hlavne ich veľkolepé letecké zábery. Pred niekoľkými rokmi som bol na hudobnom festivale, ktorý sa konal na brehu Oravskej priehrady. Hudbu si nepamätám, ale viem, ako ma fascinoval odraz slnka na vode, kopce kontrastne vystupujúce na druhom brehu proti tmavnúcej večernej oblohe a mihotavé svetlá aut prechádzajúcich cez most ponad priehradu. Škoda, že neexistuje podobný seriál aj u nás. Cesta proti prúdu Hrona či Popradu by bola krásna a možno by sa pár Bratislavčanom splnilo želanie vidieť (aspoň v telke) prameň Dunaja, po nábreží ktorého sa tak radi prechádzajú. (30.06.2008)

Vynikající seriál o krásách naší země. Záběry zde provedené jsou unikátní a buďme rádi, že existují lidé, kteří nám je zprostředkovávají. Krásné komentáře Luďka Munzara jen doplňují pokoru k naší přírodě, se kterou tento pořad vznikl. (06.07.2010)

Výtečná serie dokumentů o pramech řek a povídání o nich. Luděk Munzar se k tomu skvěle hodil. A k tomu titulní píseň. (27.01.2009)

Opět krásný cyklus s panem Munzarem, po méně výrazných stromech navázání na geniální rozhledny. Jako geograf musím i ocenit odborné, a přitom běžné veřejnosti snadno přístupné povídání (12.03.2008)

Ačkoliv nejsem vodák, rybář ani hydrolog, tak tenhle cyklus je moje srdcovka... nádherné záběry krajiny, zajímavá místa a krásná ústřední písnička. PS: moje oblíbená řeka je Sázava (díl pátý ;-) (07.06.2009)

K vodě a kamenům, zpět k pramenům.... (03.02.2014)

Dokonalá hudba,nádherná kamera a výborný Munzar. asi ne za plných 5* ale je to moje srdcovka (tu písničku totiž všichni kolem mě nesnášej, proto jí miluju:-) (23.03.2007)

Sestřičko vodo, děkuji ti za tvou trpělivost, se kterou omýváš všechnu špínu světa... Sv. František (08.06.2014)

Hrnečky rozeseté po výšinách naší země (23.01.2021)

Omluvte prosím a ignorujte následující text, který nic nevypovídá o seriálu samotném: Povinná součást hodin zeměpisu s prof. Dvorníkem v našem skromném ústavu... Tento dokumentární cyklus navždy zůstane v našich srdcích jakožto památka na nezastavitelné záchvaty smíchu, které v nás vyvolávala už úvodní znělka :) A jakmile se ozvalo souvětí "obligátní hrneček" - to byla teprve erupce :) (22.01.2008)

I tohle je bezesporu zajímavý nápad. Už to ale není tak ojedinělé a skvělé jako rozhledny. Záběry jsou moc pěkné, komentáře Munzara bych taky snesl, ovšem tu naprosto příšernou písničku už ne. Jen kvůli ní dávám za **. (13.12.2006)