Zpět k pramenům

Přichází na svět a nemá viny. Zvolna se rozlévá do krajiny. Matkou je mu Zem, po které zvolna stéká. Rodí se jako pramen a umírá jak řeka. Originální cyklus, který má tu vlastnost, že diváka nejen v mnohém poučí, ale také mu dá odpočinout a navodí jakousi pohodovou náladu. To i díky průvodci pořadu, Luďku Munzarovi a jeho charismatickému hlasu i příjemnému slovu. Záběry na krajinu a vodní toky lahodí oku i duši. Úvodní píseň skvěle doplňuje jednotlivé scény a celkově atmosféru tohoto počinu. Čistou mysl a nezkalený pramen. Pojďte s námi prodírat se houštinami, brodit se potoky, zdolávat bažiny. Vydejme se tou pradávnou cestou člověka, který, když osídloval zemi, postupoval proti toku řek. Začněme u soutoku, kde řeka ztrácí své jméno a zaniká, a vystoupejme až tam, kde se řeka rodí. Pojďte s námi k místům, která byla odpradávna opatrována a uctívána, a podívejme se, jaká jsou dnes. Pojďte s námi zpět k pramenům. (18.10.2019)

Sestřičko vodo, děkuji ti za tvou trpělivost, se kterou omýváš všechnu špínu světa... Sv. František (19.11.2019)

Pramen řeky Blanice má své kouzlo, ale chápu, že tam bylo Luďku Munzarovi nepříjemně a smutno. Takové místo určitě zapůsobí. (26.11.2019)

Další skvělá epizoda se silnými myšlenkami Luďka Munzara a nádhernými záběry na naši krajinu. (10.11.2019)

Krásný pramen řeky Desné či soutok Moravy a Bečvy. Když se sem přivalí zdivočelá voda z Jeseníků a Beskyd dohromady, nemůže to dopadnout dobře. (25.11.2019)

Víte, není to samozřejmé, že jsme se narodili do téhle krásné země. A já v dnešní době takových dutých a prázdných slov mám potřebu říct, hlavně ale těm mladým, važme si toho daru, který nám byl dán. A nedopusťme, abychom si my sami naši zem ničili. A nedopusťme, aby to dělal někdo cizí. Luděk Munzar to na závěr tohoto zdařilého cyklu vystihl zcela přesně. (08.11.2019)