Shijie
The World
Režie:
Zhangke JiaScénář:
Zhangke JiaKamera:
Nelson Yu Lik-waiHudba:
Giong LimHrají:
Tao Zhao, Jue Jing, Zhong-wei Jiang, Sanming Han, Taishen Cheng, Hongwei Wang, Jingdong LiangObsahy(1)
Tento snímek, který byl uveden v rámci soutěžní sekce na loňském MFF v Benátkách, je zasazen do prostředí velkého zábavního parku World Park na předměstí Pekingu. Půvabná tanečnice Tao a další dívky tu vystupují v show mezi napodobeninami nejslavnějších staveb světa - patří k nim Tádž Mahal, Eiffelova věž, Big Ben či egyptské pyramidy. Tao a její přítel Taisheng se do Pekingu přistěhovali před několika lety ze severu a oba se uchytili ve World Parku. Ne každý, kdo přichází do hlavního města s velkými nadějemi, dostane práci, v níž se surrealistický virtuální svět mísí se skutečností. Přesto ti, kteří jsou tímto virtuálním světem pohlceni, z něj hledají východisko... Chtěl jsem natočit film, který by odrážel mé pocity z Pekingu, ze životního stylu ve velkoměstě, říká režisér. Myslím si, že naše představy o světě jsou ve skutečnosti jen dojmy o našem vlastním životě a prostředí, v němž žijeme. To, čemu říkáme svět, je pouze náš malý koutek v něm. (MFF Karlovy Vary) (oficiální text distributora)
(více)Recenze (6)
Zlatý Lev - výběr ()
Panoptikum postavičiek v kolorite sveta situovaného na jednom mieste. Cielená chladnosť snímku vás rozosmúti a možo preto aj pri nádhernej ambientnej hudbe vám postavy ako i vykreslený svet budú k srdcu ešte bližší... . ()
Krásné a úchvatné komorní drama z prostředí zábavnýho parku. ()
Svet, zabavny park v Pekingu, kde mozete vidiet svet bez toho, aby ste opustili Cinu. Jia s citom predstavuje svojich hrdinov, unikajucich pred vselicim, ale casto unikajucich v kruhu; skoro mam chut obvinit ho z cynizmu pre jeho sposob "mimochodom" o zavaznych veciach zivota ludi. Klasicky pomalsie tempo dokreslene snovou hudbou sposobuje, ze Svet vyslovene tecie pred ocami. Pekne, svojim sposobom krute. ()
Letmá setkání, neuskutečněné touhy a vztahové kompromisy v zábavním parku plném maket pamětihodností světových metropolí. Altmanovská mozaika lehce načrtnutých osudů má skvěle melancholickou atmosféru, na níž má podíl výborná hudba. Režie je úplně dokonalá. Kamera po většinu času v dlouhých záběrech dynamicky proplouvá mezi aktéry, tu se soustředí na hlavní plán, tu se nechá vyrušit nějakou situací v pozadí, chvíli se jí věnuje a poté se zase věnuje hlavním hrdinům. V kontrastu s tím jsou ve filmu také statické obrazy reflektující samotu postav. Moc dobré. ()
Iluze svobody není totéž co svoboda. ()