Unaveni sluncem 2: Odpor

Moje hodnocení dalších dvou filmů o "Unavených sluncem" nemá nic společného s jejich řemeslnou kvalitou, režijním vedením, výpravou nebo s hereckými výkony, protože vytknout nemám co. Jistěže mi vadí roztříštěná vyprávěcí struktura, kterou si Michalkov mohl odpustit, nebo některé nadbytečné, často doslovné nebo v mých očích trapné scény. Dílo je to takové, jaké jsem asi čekala, sledujíc občas vysílání besogon-tv a především dění kolem režiséra v posledních měsících a letech, nemohla jsem se mýlit, ani podléhat klamu. Hodnocením především vyjadřuji míru mého zklamání z devalvace původního geniálního filmu. (08.10.2011)

Neviděla jsem první díl této válečné epopeje, tudíž se mi velmi těžko tento film hodnotí. Některé scény byly zbytečně zdlouhavé, jiné prostě k neuvěření (vystrčený zadek z letadla německého pilota). Když pominu blbost celé akce (protože z německých Messerschmittu se to nedalo uskutečnit), tak taková primitivní letadla na počátku války měli jen Rusové. Kdo sleduje válečné dokumentární filmy, tak ví, že německá Luftwaffe měla nejmodernější stroje té doby a nejrychlejší. Vždyť by to byl konec tohoto letce (disciplinární VÁLEČNÝ SOUD by jej neminul ! a výsledek kulka do týla ! Nehledě k tomu, že tohle se prostě uskutečnit nedá, i kdyby ten německý pilot byl mimořádné hovado. Co jsem však brala jako fakt neoddiskutovatelný, bylo nasazené trestní komando a mladí kadeti (bez vojenské přípravy) do překvapivé první linie na počátku války (napadení Sovětského svazu). Bylo to tak naturalistické, že jsem si vzpomenula na všechna ta vyprávění našich slezských kluků (kteří museli narukovat do Wehrmachtu, protože Slezsko byl Reich). Taková jatka to byla. Špatně nebo vůbec nevyzbrojena ruská armáda, v blatě, dešti, bez jídla, mladí, staří, trestanci, kriminálníci, vojenští kadeti,důstojníci Stalinem "odepsaní" ze života atd., atd... Do toho elitní vyzbrojena německá artmáda s jinou kulturou, jinými zvyky a jiným myšlením. Jak se potom v Rusku chovali, je jiná kapitola a zato je též osud potrestal. Zpět k filmu : byly tam scény, které jsem již v jiných filmech viděla. (Upálení lidé ve stodole (Film"Jdi a dívej se"), omylem vyhozený most, atd. Závěrečná scéna s ohořelým tankistou byla dojemná, ale též nepravděpodobná. Při takových zraněních, jaké měl tento tankista, by byl buď v bezvědomí anebo trpěl tak velkými bolestmi, že i kdyby jej ošetřovala striptérka, tak by to nevnímal. No, ale je to film a nějak to zakončit Michalkov musel. Ale dost jsem byla zklamána, očekávala jsem více. Film má ještě další pokračování. No uvidíme... (12.05.2012)

Unavení slnkom je výborný a navyše oscarový film. Prečo Michalkov silou mocou chcel nadviazať na už ukončený príbeh mi je záhadou, ale nevadí. Tešil som sa tak či tak. Kľudne to mohol byť úplne iný film, stačilo zameniť mená a nevracať sa k ukončenému príbehu. Príbeh je dosť obšírny a nesúrodý, skáčeme medzi rokmi 1941 a 1943 a výsledok vyzerá dosť roztrúsene, čo je dosť logické, keďže ešte má jeden diel nasledovať. Film obsahuje pár scén, ktoré navodzujú väzbu na prvý diel, a veľa toho ešte povedať treba a tak i film nečakane končí a chcelo by to mať záverečný film po ruke. Nepochybujem, že ako trilógia to bude celistvejšie, ale ešte si počkáme. Film sám o sebe určite má kvalitu, niektoré scény sami o sebe sú vynikajúce ako napr. dievča a vodná mína, Stalin a klavír, prestrelka v hmle či umierajúci vojak, ktorý by rád videl prsia ošetrovateľky. Nechápem hodnotenia odpad!, tomu vážne nerozumiem. Rozumiem nechuti sledovať ruský patriocizmus, ale takto odpísať inak profesionálne zvládnutý film, tomu nie. Úvodná scéna s tortou a Stalinom mi veľmi nesedela, ale potom bol film s každou pribúdajúcou minútou zaujímavejší a v závere by som bral tretí diel ihneď a bez prestávky. Zatiaľ hodnotím štyrmi diskami, ale hodnotenie sa môže po záverečnom diely zmeniť o jednu hviezdu hore alebo dole. Komu sedia ruské filmy, nemôže byť sklamaný. Uvidíme. 80%. (10.07.2011)

Přesně jak už je tady zmíněno: je to za hranou. Michalkov hrozně tlačí na pilu, aby to bylo efektní, drsné a dokazovalo krutost války. Mě to nijak významně nezasáhlo ( a to jsem byl na osudy hl. postav hodně zvědavej ), zvlášt když je to dějově spíš výpln směřující ke trojce. Takže čistý průměr, zlatá jednička a tu trojku snad ani nechci vidět. ( 45. KVIFF ) (16.07.2010)

Málokdy je hodnocení filmu takovým oříškem. Mám ho hodnotit jako pokračování výborného prvního dílu (a následně snížit hodnocení u obou), nebo se od toho zkusit oprostit a brát to jako válečné drama od režiséra, který evidentně nemusel řešit rozpočet, množství statistů či natáčecí čas? Na jednu stranu by to stejně dobře fungovalo, kdyby tam nebyl Kotov a jeho dcera, na druhou to právě tyto dvě postavy drží pohromadě. Spoiler: končí to titulkem „konec první části“, což jsem v závěru druhého dílu tak nějak nečekal. (Některé triky dělalo pražské UPP, doufám, že ne toho zbytečného motýla.) (05.11.2017)