poster

Tony Takitani (festivalový název)

  • Japonsko

    Tony Takitani

  • Japonsko

    トニー滝谷

  • Velká Británie

    Tony Takitani

Drama

Japonsko, 2004, 75 min

Režie:

Džun Ičikawa

Předloha:

Haruki Murakami (kniha)
  • Tsuki
    ***

    Nevím, jaký je pohled na tento film u někoho, kdo nečetl Murakamiho povídku Tony Takitani, ale pokud jste ji četli, tak si po zhlédnutí možná (stejně jako já) řeknete, že šlo v podstatě o to samé, jen s obrazy. Murakamiho povídka sice nepatří mezi mé oblíbené, ovšem rozhodně není špatná. Její filmová verze je však spíše průměrná, nemastná, neslaná... vyprávěč pouze kopíruje věty přímo z povídky. Herecké výkony taktéž průměrné, záběry kamery ne zrovna zajímavé... To, co přidává samotné knižní podobě, je individuální fantazie, s kterou si příběh představujeme. Ovšem tohle - zkrátka jen zfilmovaná verze držící se (až na pár detailů) striktně povídky, a bez jakéhokoliv nápadu... Podle mého názoru bylo zbytečné převádět Takitaniho na filmové plátno. ~(3,0)~(27.7.2009)

  • VerteX
    *

    Jsem jeden z těch ignorantů, kterým japonské filmy příliš neříkají. Ona "překrásná, vláčná kamera", pomalý děj, jehož námět si vystačí sotva na 20 minut a hudba, která je jen lehkým náznakem, mě jednoduše nepřitahují. Tony Takitani není výjimkou a nepodařilo se mi příběhu, v němž se vše děje jen v náznacích, dostat pod kůži. Z východní kinematografie raději Kim Ki-duk.(10.7.2005)

  • Tanner
    ****

    Velmi dobrý film, kterému se přesně daří navodit melancholickou atmosféru a náladu, kterou prožívá titulní postava. Jednoduchý klavírní motiv a nasnímání dělají divy a pokud se divák nechá, zmocní se ho a tuto náladu přenesou i na něj. Srovnání s předlohou se mi nedostává, od autora jsem četl jen jednu knihu, ale co si z ní pamatuji především, jsou pocity, rozhodně ne vzdálené tém, které u mně vyvolal tento snímek. Mezi jeho klady bych zařadil i délku, která je tak akorát, takže nezačne nudit.(22.1.2011)

  • flyboyeda
    *****

    Hodne zvlastni film na tema samota vs laska, s uchvatnou hudbou a specifickou poetikou/atmosferou. Tezko rict, co by byl film bez one hudby. Sakamoto je genius. Povidku jsem bohuzel necetl, forma tohoto filmu urcite neni pro kazdeho, predevsim pak diky tempu, ale to zas u asijske kinematografie tolik neprekvapi. Nam pomalejsim nevadi... Pocity ve mne tento film vyvolal opravdu silne, predevsim druha polovina, osobne hodnotim filmy i podle tohoto meritka, mozna proto ty 4 hvezdy. Maloktery film me primel tak intenzivne soucitit s nekym trpicim ztratou milovane osoby...(4.8.2012)

  • May
    ****

    Nadherné japonské životopisné drama s neuvěřitelnou atmosférou, podmanivou hudbou, která se od začátku filmu nevytratí ani na moment a ještě daleko více umocňuje tísnivý pocit z chladu, který Tony Takitani zobrazuje, překrásnou, vláčnou kamerou a neuvěřitelným emocionálním dopadem, pokud se člověk nechá strhnout. Poezie převedená na plátno srdcem a bolestí, nadsázkou a bez zbytečného zveličovaní.(7.7.2005)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace