• Terva
    ****

    Koukám, že už tenkrát bylo v popelnicích spousta pokladů. CITÁT - Bylo nás tam roku onoho - johohóó´............ Zajímavý příběh, který má z počátku mysteriózní nádech, povedený hudební doprovod, zdařilou dramatizaci a zajímavé herecké obsazení. CITÁT - Ať už jsi kdekoliv, do půlnoci se vrátíš ke mě............. Je zajímavé i milé, podívat se po všech těch současných akčních filmech na něco klidnějšího, černobílého a Českého, respektive Československého. Je to sice z roku 1947, ale má to své mystično a další výše uvedené klady. Dokonce i ozvučení je povedené. Připletla se vám někdy do cesty cizí a možná i špatná ženská? A myslíte si, že stojí za záchranu? A kdo je vlastně Miss Camilla? CITÁT - Tak vám řeka smrdí?........... Tak jsem viděl Znamení kotvy a jsem spokojen. CITÁT - Muž přes palubu!!!...... dvanáct vlků statných lodníků...johohohóóóóó, johohohóóó.............(26.6.2013)

  • Willy Kufalt
    *****

    ♫ Bylo nás tam roku onoho, dvanáct roků statných lodníků, zpívali jsme svoje johoho, johoho, pod plachtami blíže rovníku... Od Františka Čápa (a rovněž s Hanou Vítovou v hlavní roli) mě už před časem velice zaujal film Noční motýl, natočen ještě za Protektorátu. Znamení kotvy, krásná romance z prostředí námořníků, úspěšně na tenhle styl navazuje. V prostředí lodních přístavů na Dunaji, temných nočních uliček, zapadlé hospody i velkovýpravného varieté vykouzlil režisér Čáp společně s hudebním skladatelem Jiřím Srnkou jedinečnou atmosféru pro baladu o lásce, dobrodružství a zločinu, připomínající v určitých pasážích žánr film-noir. Hana Vítová vytváří postavu ztracené a unesené dívky, trpící pod rukou rafinovaného iluzionisty a toužící po návratu, svobodě a lásce. Naděje přichází, když se seznamuje s mladým zamilovaným kormidelníkem, ale není zdaleka vše jednoduché... Výborně uchopené postavy v tomto příběhu skvěle stvárnili bardi jako Kohout, Struna, Štěpánek nebo Zdeňka Baladová, ale taky představitelé mladé začínající herecké generace Július Pántik a Vladimír Salač. Překrásná podívaná po všech stránkách. 95% (deníček - Krátká éra československého filmu 1945-1948)(31.12.2017)

  • NinadeL
    *****

    Naprosto nejlepší z poválečných filmů a geniální zadostiučinění pro Hanu Vítovou, která brzy spadla z hereckého nebe na dno referentky MNV. Viděno dnešní optikou - lepší, než všechny domácí filmy, které se kdy jen o Oscara ucházely. I ta Baldová je tady lepší, než v celé Morálce, která je sama o sobě dost hrozná. A Horak jistě myslel předposlední hlavní roli Hany Vítové, nebo snad ještě v roce 2006 byl problém si zjisit její další filmografii?(19.2.2009)

  • vitekpe
    *****

    "Hovada, hovada lidskou kuzi potazeny..." Jaktoze jsem tenhle poklad neznal??? To co predvadi pani Baldova, to proste nema obdoby. A Hanicka Vitova, to taky nema cenu komentovat...ta patrila do hollywoodu a ne sem do nejakyho priposranyho knedlikova. Super film noiroveho nadechu, poklad plny opravdovych chlapu a krasnych zen.(24.11.2013)

  • Marthos
    *****

    Režisér František Čáp se po válce ocitl na veřejném pranýři za své údajné protivlastenecké skutky během okupace. Sérii absurdních obvinění se nakonec podařilo úspěšně vyvrátit a Čáp se ihned aktivně zapojil do tvorby v proměněné kinematografii. Po mezinárodně oceněných Mužích bez křídel, kteří se tematicky vracejí do válečné minulosti, následovalo psychologické drama s názvem Znamení kotvy. Na pozadí atmosfericky ponurého deštivého dne přístavního města se rozehrává příběh ztracené dcery, která se mezitím stala obětí vypočítavého iluzionisty a zoufalé matky, zmateně bloudící ulicemi s nadějí na šťastné shledání. V ději hraje klíčovou roli mladý námořník, kterého touha přiblížit se záhadné ženě přivede na stopu dávného tajemství. Do hlavní role byla obsazena Hana Vítová, pro níž postava záhadné varietní umělkyně představovala vlastně jednu z posledních příležitostí před kamerou vůbec a zároveň se jí zde široce otevřela možnost maximálního zúročení dosavadních zkušeností v podobném žánru (ne náhodou některé momenty odkazují k Nočnímu motýlovi). Výjimečné výkony podávají i zbylí členové hereckého obsazení v čele se Štěpánkem, Kohoutem, Strunou, Baldovou a Fabianovou. Celkový tragický charakter filmu spoluvytváří znamenitá kameramanská práce Ferdinanda Pečenky a působivý hudební doprovod Jiřího Srnky. V rámci dobového resumé se bezesporu jedná o jedno z nejzdařilejších děl Čápovy režijní tvorby, které se vymyká české produkci už svým žánrovým zaměřením, koketujícím například s prvky francouzského poetického realismu 30. let, ale také třeba reminiscencemi na německý expresionismus.(5.10.2008)

  • - Natáčanie filmu prebiehalo na viacerých miestach Bratislavy. (dyfur)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace