Il était une fois dans l'est

Jestli platí známé klišé o tom, že malířství je umění přidávání a umění fotografie je naopak umění redukce, tak tento snímek dokazuje, že kinematografie je umění sjednocování protikladů: vrstvení nepřirozeného make-upu na ženských i mužských lících a tím i jejich symbolické licoměrnosti je dokonale podpořeno přirozenou a přece „uměle“cky komponovanou, významotvornou a zcela zásadní kamerou, která svými transfokacemi nechá vyvstávat tváře hrdinů na pozadí redukovaného pozadí, často monochromatického. Vlastně až prázdného… Syntéza nabubřelého snu zneuznané drag-queen - která sny vydává za realitu - s „novovlnovým“ intermezzem snu jedné z postav, které je celé snímané v detailu na prázdném pozadí vlastního osudu, jenž postupně pohlcuje i všechny ostatní. I diváka. Ale není tu jen pesimismus, naopak, tento film jako by právě vyrůstal a přerůstal ze svého pozadí: malý iluzivní svět prken travesty show – malé město a jeho lidičky – malá francouzsky mluvící provincie v záplavě velkého světa. Velkého světa, který ale uzávorkovává: a nechává nás nahlédnout skutečně feminizovaným a nadto sladkohořce soucitným okem na velké malé dějiny všedních i méně všedních životů. (03.02.2024)