Les Rois maudits
La maledizione dei templari
A Cursed Monarchy
Prekliati králi
Režie:
Josée DayanScénář:
Anne-Marie CatoisKamera:
Ennio GuarnieriHudba:
Bruno CoulaisHrají:
Jeanne Moreau, Philippe Torreton, Tchéky Karyo, Gérard Depardieu, Jean-Claude Brialy, Jacques Spiesser, Guillaume Depardieu, Julie Gayet, Julie Depardieu (více)Epizody(5)
-
Le Roi de fer (E01)
-
La Reine étranglée (E02)
-
Les Poisons de la couronne (E03)
-
La Louve de France (E04)
-
Le Lis et le lion (E05)
Obsahy(2)
V pětidílné historické fresce Prokletí králové (vyšlo v českém překladu) se francouzští tvůrci v čele s režisérkou Josée Dayanovou vracejí do temné středověké minulosti Francie.
Píše se rok 1307. Ve Francii vládne Filip IV. řečený Sličný. Královská pokladna je prázdná a Filip ji potřebuje naplnit. Ale templáři, strážci pokladu země, odmítnou králi poklad vydat. Vědí, že by je marnotratný král rozházel, a oni jsou odpovědni Francii, ne králi. Filip IV. obviní templáře z kacířství, nechá uvěznit i jejich velmistra Jacquese de Molay (Jakuba z Molay) a zmocní se jejich pokladu. Královi však stačí jen pár let, aby opět beznadějně vyprázdnil pokladnu. Proces s templáři je nutno uspíšit, a tak brzy zaplanou hranice s nejvyššími představiteli tohoto řádu. „Buďte prokleti až do třináctého kolena," vykřičí z plamenů velmistr Jacquese de Molay na krále, jeho syny a papeže svou kletbu.
(Česká televize)
Recenze (40)
Čudujem sa takým zlým hodnoteniam... ja si myslím, že ako televízny seriál je to dobrý počin. Isteže rozsiahla románová séria sa nedá previesť na obrazovku tak, aby zodpovedala knižnej predlohe (čítala som dávnejšie komplet). Samozrejme mám určité výhrady... niektoré nevydarené vizuálne "pokusy" tvorcov seriálu som jednoducho nechápala a neakceptovala, rovnako ako čudne modernistickú a nevhodnú scénografiu plnú špicatých tvarov a nevyrovnanosť kostýmov (jedny historické, iné zase príliš súčasné). Ale napriek chybičkám je to zaujímavý seriál a v rámci TV si 4* zaslúži. ()
Dal jsem této francouzké televizní minisérii více šancí aby předvedla své kvality. Ovšem byla to ztráta času, jelikož zde prostě a jednoduše žádné nejsou. Postavy jsou nevěrohodné, dialogy skřípou, herci většinu času pouze úděsně přehrávají, kostýmy docela ujdou, interiéry jsou nepopsatelně kýčovitě hnusné a o režisérově utkvělé představě každou exteriérovou scénu zabít nějakým sytě barevným filtrem se snad ani nemá smysl zmiňovat. Úděsný tuzemský dabing je tak již jen pověstnou "třešinkou na dortu". Jediné co by se snad dalo považovat za klad Prokletých králů je hudební složka. Seriál, který kazí jinak dobré jméno obvykle kvalitních francouzských historických minisérií... ()
Druonovu hexalógiu o posledných kráľoch z rodu Capetovcov a prvých z rodu Valois považujem za prototyp inteligentne napísaného historického románu, ktorá prekvapivo zachováva podstatné historické fakty a práve faktom prispôsobuje fikciu. Francúzi do toho zjavne poriadne buchli ale je otázka či správnym spôsobom. Druonova predloha je poriadne temná a spája mocenské intrigy spolu s verným obrazom obdobia tesne pred storočnou vojnou. Seriál mi však pripadá, že chcel ukázať viac pompéznosti ako temnej atmosféry. Renderované prostredia pripomínajú skôr gýčový fantasy román než špinu stredoveku. Ďalej mi vadí skratkovitosť celého diela, i keď zmestiť celých dvesto strán do jedného dielu sa asi inak naozaj nedalo. Pochváliť treba hercov, či už Tchekyho Karya ako Filipa IV. Pekného, ktorý sa zhostil tejto úlohy priam ukážkovo a zahral "železného kráľa" s vlastnosťami, ktoré mu pripisuje predloha i história ale i predstaviteľku tety Mahaut d´Artois Jeanne Moreau, ktorá v seriáli intriguje s rovnakou povahou šachového veľmajstra ako v knižnej predlohe. Nesadla mi neoficiálna hlavná postava Robert d´Artois, ktorý v knihe vyzeral úplne inak, každopádne vlastnosti a motiváciu vystihol jeho predstaviteľ tiež veľmi slušne. Škoda len že francúzi nenatočili i šiesty diel Ľalia a lev, lebo som vždy túžil vidieť masaker zvaný Crécy a waleské luky v akcii. 7/10 ()
Po prvotním šoku z rozhodně originálního vizuálního zpracování mě seriál začal docela bavit a dopadlo to tak, že se na něj dívám i podruhé. Sice to možná není známka kvality, ale dokáže to upoutat pozornost. A taky mám slabost pro Despencera. ()
V padesátých letech minulého století mohl tento seriál působit objevným dojmem; dnes připomíná zatuchlou učebnici dějepisu, která se rozhodla stát Múzou. Při jeho sledování je nutno mít neustále při ruce příručku nebo encyklopedii, aby se bylo možno orientovat ve spleti jmen posledních králů z kapetovské primogenitury a jejich dvořanského okolí. Divácké přístupnosti neprospívá ani deklaratorně deklamační styl, jímž jsou pro jednotlivé herce psány jejich role; do značné míry se v tom utopí i takové osobnosti jako Moreau nebo Depardieu, o těch ostatních nemluvě. Výsledkem je poněkud anachronní klasicizující cajtštyk kvalit, které značně zaostávají za původním očekáváním. To, co mělo být hvězdně nadprůměrné, zůstává za těchto okolností jen velmi letmě nad šedým průměrem. Není sice čeho litovat, bohužel však tu také není nic z toho, co by mohlo vyvolat tvůrci původně očekávaný jásot a nadšení divácké veřejnosti. ()
Na tuhle minisérii jsem se opravdu těšil, o to víc mě zklamala. Skvělí herci a režisérka Josée Dayanová, která již natočila několik výpravných historických miniserií a byly velmi kvalitní. Ale tentokrát to nevyšlo. Herecké legendy, které se zde objevují si odehráli svůj standart, proti nim ani ň. Ovšem ti ostatní byli do jednoho strašní. Hysteričtí, nepřesvědčiví, přehrávající. Další výtka směřuje k výpravě. Paní režisérka by měla občas zajít na radu ke kolegovi Annaudovi, aby jí řekl, jak se točí středověk. Ona místo temného a špianavého středověku vykouzlila barevný svět alá Star Trek. To snad ne? Ale i tak přeji paní Dayanové mnoho úspěchů v tvorbě, protože "Prokletí králové" jsou oproti jejím ostatním dílům opravdové fau pax. ()
Říkám za mne, že se jedná o nejnepovedenější historickou fresku...zkrátka blbost se strašlivými kulisami a kostými....bože! ()
Škoda promarněné příležitosri, věru slabší historický seriál. ()
Pro milovníka historických filmů zklamání. Nejde mi ani tak o nějaké faktické nepřesnosti, ale u tohoto seriálu mi úplně chybí dobová atmosféra, výprava pokulhává - zkrátka, čekal jsem víc. ()
Na román nedám dopustiť, je síce napísaný na základe historických domnienok a nemusí to byť pravda, ale čo je dnes už isté a najmä z obdobia spred 700 rokov? A toto filmové stvárnenie bolo podľa mňa špičkové, jasné je to obmedzené v rámci interných kulís a áno, má to aj svoj divadelný „feeling“, ale mne to nevadilo, naopak, niekde tá umeleckejšia zložka mala svoj efekt. Veľmi chválim. ()
Intriky, intriky, intriky. Velmistr templářů ani nemusel proklínat na hranici papeže a královskou rodinu do třináctého pokolení, oni se zvládli zlikvidovat sami i bez kletby. Z takové látky a při takovém obsazení se dalo určitě vytáhnout víc než tato televizní inscenace v podivných interiérech. ()
Tohle se nepovedlo. A to po všech stránkách. Sám se divím, že jsem vydržel odsledovat všech pět dílů, navíc, když to bylo v tak nesmyslně pozdním čase. Ale chtěl jsem to vidět celé, abych to mohl spravedlivě hodnotit. Takže mohu prohlásit, že tento kulisový seriál byl toporný, ne příliš zajímavý, vlastně trochu nudný. Celkem předvídatelně jsme postupovali od jedné mrtvoly ke druhé, scéna připomínala naše inscenované pohádky. Jsem docela zklamán. 50% ()
Při sledování mě napadla otázka, na niž zatím neznám odpověď: Pročpak už i Francouzi, tak na sebe a své dějiny hrdí, si je začali prasit ? Kostýmy, interiéry - taková novodobá slátanina (stylově to nebyla ani gotika, ani renesance, no prostě byl to chlív, který nebyl člověk schopen zařadit). Seriál začínal při zatýkání templářů v roce 1307, hlavní postavy (rivalové o území a titul - Robert z Artois a Mahaut Burgundská) furt vypadají stejně (Robert se z toho červenýho hnusu snad ani nepřevlíknul) a najednou tu máme rok 1342, bitvu u Vannes a počátek stoleté války, nešlo ani poznat, že mezi smrtí Mahaut a Roberta uběhlo 13 let, prostě jsem zůstala úplně paf, ani nevím, zač jsem ty dvě hvězdy dala... Asi, že to nebyla fantasy (leda podle těch interiérů a oblečků), neběhal tam nikdo pomalovaný a pohlíněný nebo opískovaný a nikdo tam nemluvil o svobodě, páč to by mu dali... (abyste se nemuseli moc námahat proč právě tohle, tak zhlédnuto po Excaliburu, Orlovi Deváté legie a Králi Artušovi d-cut) ()
Výborný historický seriál. Jak to bylo kruté a jak se dějiny opakují. Včetně "honění a pálení čarodějnic". Musím to upřesnit. Nevěřila jsem, že osoba Roberta z Artois opravdu existovala, TAK JSEM SI TO VYHLEDALA NA INTERNETU. A skutečně ! Robert z Artois byl královský syn, vlastně bratr vládnoucího krále Filipa IV. zvaného Sličný. Ptám se : Jak mohl král dopustit, aby byl jeho bratru odňat rodový majetek hrabivou tetou Mahonitou ? Jenže ona měla na tehdejší dobu moc, protože v pozadí páchala zkrze svou dvorní dámu Beatrice šílené zločiny včetně vražd. Za tyto hnusné služby štědře odměňovala zločince, kteří jí pomohli k majetku. No, jak se zdá "majetek a korrupce" světem vládla a vládne dál... ()
První díl, byl ještě jakš takš koukatelný, ale dále to bylo horší a horší až jsem to snad ani nedokoukal do konce. Plus ty podivné interiéry hradů... ()
Podivné interiéry a nepříliš početný kompars při záběrech pořizovaných v exteriérech .. ano .. ale na druhou stranu .. jedná se vlastně o chronologický seznam historických událostí proložený fiktivními krátkými osudovými rozhovory všech klíčových postav, těch historických i románových ... předlohou tohoto televizního zpracování je šest knih z celkem sedmidílné románové ságy Maurice Druona (il devient un homme de lettres à succès avec Les Grandes Familles (Prix Goncourt 1948) et surtout la saga des Rois maudits, roman historique en sept tomes publiés entre 1955 et 1977) - skvělého oceňovaného literárního díla ... ..z herců zaujala především Julie Gayet / Isabelle de France, reine d'Angleterre.. ()
Po dopozeraní poslednej časti som si povedal: konečne koniec! Bolo to takmer 8 hodín nudného utrpenia. Tento seriál má veľmi veľa nedokonalostí a chýb, spomedzi nich vymenujem napríklad nekonečne dlhé úvodné titulky pred každým dielom, ktoré sú ešte nudnejšie ako samotný seriál, slabých hercov, umelé správanie sa postáv, neprirodzené dialógy a otrasné digitálne triky, ktoré sú však hojne využívané a to aj na úplne nepotrebných miestach (Prečo nevymeniť nudnú ale prirodzenú oblohu na maximálne umelé digitálne zrýchlené pohyby mrakov?). A čo ma na celom seriáli štvalo naviac bol otravný a stupídny zvuk pri takmer každom prestrihu, ktorý bol, podobne ako celý tento seriál, úplne nepotrebný. ()
Hodnocení po shlédnutí prvního dílu: Vizuálně působivé. Herecky nepřesvědčivé. Uvažuji zda se mám koukat dál či ne. PS: Je to REMAKE! Viz: http://www.csfd.cz/film/131323-rois-maudits-les/ a http://www.imdb.com/title/tt0173594/. ()
Z určitého pohledu na věc je ukvapené a možná i špatné hodnotit dílo po pouhém prvním dílu. Nicméně... věci, které mi na tomto televizním zpracování nejvíce vadí, se těžko mohou zlepšit dalšími díly. Tvůrci si vybrali řadu známějších jmen či alespoň povědomých tváří. Povětšinou to nepomohlo - ba naopak. Zdá se mi, že režisér Dayan mne chce vyléčit ze stále příznivého názoru na herectví Gérarda Depardieu. Ač si Depardieu právě obezřetně nevybírá, v čem hraje, stále jeho kouzlu, charismatu či herecké zručnosti dokážu podlehnout, když mu role sedne. Někdy se zdá, že je mu to úplně fuk v čem hraje nebo co na něj pověsí za kostým (v tom nejlepším i nejhorším smyslu) Po Hraběti Monte Cristo, Bídnících opět on a opět režisérem tak trochu obsazený proti svému typu (Jako Monte Crista jsem to ještě polkla) Role templářského velmistra, tajemného, mýty opředeného rivala krále - nakonec mučedníka,oběť - v jeho podání působí spíš jako školní cvičení v herecké škole, kde když máš zahrát židli, hraješ židli. Jeho kvetoucí, život očividně milující zjev jde proti tomu, jak by měla osudová postava příběhu působit a on nemá dost prostoru, aby mě přesvědčil, že on je pro roli dobrou volbou - Navíc Donutilův dabing tomu přispívá.Předpokládám, že jeho účinkování prvním dílem končí a že se nebude jeho postava zjevovat ze záhrobí. Další zajímavou skutečností je, že opět můžeme díky tatínkovi sledovat, jak se mu herecky povedly jeho děti. Nic proti nim, ale na druhou stranu zase proč? u Monte Christa mělo svou logiku, že Depardieu mladší hrál tatínka v jeho mladší podobě, ale tady? Další kapitolou jsou dialogy. Naprosto prvoplánově nastřelované věty, které chvíli působí jako z čítanky. Jacques de Molay krátce nahodí že "spravuje královskou pokladnu" - bez vysvětlení okolností, jak k tomu došlo- spíš ze způsobu reakce krále vysvítá, že se jednalo o to, že Filip Sličný si od tohoto neoficiálního královského bankéře půjčoval (v té době mu údajně dlužil téměř půl milionu) - král ho prosí/velí/žádá o peníze - pak už templářský velmistr udílí králi lekce soucitu formou vět - lid strádá, další daně neunese, vykoleduje si spiknutí proti své osobě - jako spiknutí to skuteně vypadá, protože král se chová spíš jako spiklenec než jako vladař, který volí chytré, pragmatické řešení pro seve i své království)- Před shlédnutím tohoto díla jsem se domnívala, že historii Francie 14. století celkem ovládám, ale zmatené vyprávění mě zcela ohomilo. Nejotřesnější je vizuální stránka - výprava, kostými, exteriéry i interiéry. Celé to laciné fantasy pojetí přímo bije do očí. Ahistorické kostými i kulisy jsou více než odstrašující.Očividně umělohmotné oblečení, které postavy většinou nosí, ještě vyniká v absurdních střihách šatů. Xena se mohla omlouvat svou neexistencí, ale jak může Francie tvrdit, že zcela opomíjí historickou skutečnost? Lepší volbou by bylo zvolit třeba úmyslně divadelní prostředí a nehrát si na atmosféru, která mi připomíná pořad Věřte, nevěřte. Jednu hvězdu ponechávám s tím, že se domnívám, že některé věci zkazil nekvalitní, nesmyslný překlad a nepříliš dobrý dabing. () (méně) (více)
Historický román M. Druona o posledných Kapetovcoch na francúzskom tróne ja osobne považujem za dielo, ktoré zobrazuje historické udalosti a fakty naozaj hodnoverne. Samozrejme, nie všetko je stopercentne známe, napríklad sporná smrť maličkého kráľa Jána I. (syna Ľudovíta X. - jedného z prekliatych kráľov). Ale i pri týchto "bielych" miestach histórie sa autor snaží nájsť čo možno najlogickejšie a najrozumnejšie riešenie. Nesnaží sa nič siliť a priťahovať za vlasy, len preto, aby bol dej zaujímavejší. Možno by aj bol, ale už by sa vzdialil od reality. A taký nebol zámer. Druonov román o prekliatych kráľoch sa snaží podávať historické udalosti nenúteným a nenásilným spôsobom. O to však je celý príbeh zaujímavejší. A taký je i film. Vo filme nenájdeme mnoho bojových scén, o to viac vás však dej pohltí svojou vlastnou inteligenciou, kde hlavné postavy rozohrávaju intrigu za intrigou na veľkej spoločenskej šachovnici kráľovského dvora z počiatku 14. storočia. Preto sa nudiť rozhodne nebudete. Po pozretí všetkých dielov a pochopení dejových súvislostí vás prekvapí osudovosť hlavných postáv, hlavne nespokojného šľachtica Roberta d´Artois. Zaujímavé ako málo stačí na spustenie udalostí, ktoré potom nezadržateľne vedú ku katastrofe, v tomto prípade k storočnej vojne. Postava Roberta d´Artois v konečnom dôsledku dokazuje, že i jeden jediný človek môže byť príčinou veľkej zmeny a veľkého nešťastia. Tu sa natíska otázka, bola by vlastne bez tohto šľachtica storočná vojna? Ťažko povedať. Dej však poskytuje zaujímavú odpoveď na túto otázku a kúsok po kúsku smeruje k tomuto smutnému rozuzleniu. Teraz trochu k deju. Ten sa rozvíja v dvoch rovinách. V prvej sa príbeh začína opisom udalostí okolo francúzskeho kráľa Filipa IV. Pekného a jeho potrebou získať finančné prostriedky na jeho nákladnú politiku. Rozhodne sa, že získa pôžičku od templárov. Tí však odmietnu. Preto sa odhodlá na odvážny čin. Keď nie po dobrom, tak po zlom, a majetky templárov konfiškuje násilím. Na hranici v plameňoch posledný veľmajster templárov vyriekne hroznú kliatbu, ktorá pevne zavisne nad hlavami zúčastnených posledných Kapetovcov. Kliatba sa pomaly začne napĺňať... V druhej rovine sledujeme boj na život a na smrť o dedičstvo medzi Mahaut d´Artois a jej synovcom Robert d´Artois. Tu treba pripomenúť, že Robertovi nešlo iba o majetok a pôdu, akoby sa mohlo na prvý pohľad zdať, ale predovšetkým o titul francúzskeho peera, čo bolo pre neho oveľa viac dôležitejšie. Tento titul totiž v tých časoch znamenal veľkú moc a tá mu bola neprávom odňatá... Herci sa svojich úloh zhostili dokonale, páčila sa mi hlavne postava Filipa IV. Pekného, Mahaut d´Artois a Roberta d´Artois. Jediné čo sa mi nepáčilo je gýčovitosť filmových kulís, ktoré by sa skôr hodili do fantazy žánru typu Pána prsteňov ako do historického filmu. Hlavne čo sa týka trónnej sály, inde to tak nevadilo. Ale to je naozaj iba maličká chybička krásy v porovnaní s celou pompéznosťou filmu a hlavne jeho spracovaním. Záver: Videl som už veľa filmov zo stredovekého prostredia, ale ešte ani jeden, ktorý by mal väčšiu výpovednú hodnotu ako tento snímok. I napriek chýbajúcim bojovým scénam, vo filme nuda nehrozí a perfektné spracovanie námetu vás na pozadí intríg a boja o moc vtiahne do pútavého príbehu, ktorý na mňa pôsobil naozaj veľkolepo a čo je ešte dôležitejšie, hodnoverne, na základe historických udalostí a s minimom vymyslených, dotvorených prvkov. () (méně) (více)