Poslední pevnost

Snůška ohraných klišé, které lze najít v každém vězeňském filmu (despotičtí bachaři;zranitelný kluk, který to musí odnést jako první, aby došlo k vytoužené odplatě;vězeň,který v sobě nalézá ztracené ideály atd.) se stává něčím výjimečným až ve chvíli, kdy dojde na konečnou bitvu o věznici. Ta je tak zručně natočená (obsahuje pár opravdu silných scén), že do té doby podprůměrný film, vyzdvihává o několik řádů výš. (05.05.2005)

Je pravdou, že se dalo ze snímku vykřesat více. Mít na place Redforda a v ruce scénář o charismatickém důstojníkovi, který si podmaní půlku krimu, a neudělat z toho film století, hned za proklamovaným Šošenkem, to chce nervy z ocele. A to jistý Rod Lurie asi setsakramenstky má. Navíc měl k dispozici Toma Waitse, ale že to má vejce, se prokázat nepodařilo. (14.06.2012)

Robert Redford se nám opět po jednadvaceti letech od Brubakera vrací za mříže. Tentokrát jako zásadový, spravedlivý a charismatický generál. Když pozná poměry, které vedení ve věznici nastolilo, začne... Však to dál znáte. Není tu nic originálního, prostě solidní snímek, který vám nic nedá, ale také nic nevezme. (31.01.2007)

Další pohádka o uvědomělých a charakterních věžních, kteří nic nemilují víc než svátost americké vlajky. A pro těch pár hvězd a pruhů položí vrazi vlastních babiček i život. Ano, už teď je zřejmé, že bez tsunami patosu se opravdu neobejdeme. Závěrečná vězeňská vzpoura, v níž si generál Irwin zahrál na středověkého dobyvatele, ve mě vzbuzovala upřímné výbuchy smíchu. Vězni, po zuby obrnění štíty vyrobenými z jídelních táců, vytáhnou z čarovnýho kolobouku obří obléhací prak a po vzoru bratra Žižky s mohutným "urrrrrá" dobývají pevnost plukovníka Wintera, nejzlejšího člověka pod sluncem.... Pak už si jenom vzájemně zasalutujeme, někdo z nás se očistně pobleje a na Poslední pevnost můžeme s klidnem na věky zapomenout. (04.10.2010)

„Tak to aby som išiel baliť.“ – „Tak to aby ste išli baliť.“ Klišé a stereotypná réžia je jedna vec, zaujímavo vyhrotený psychologický súboj dvoch hrdých, neústupčivých mužov druhá. A práve druhá vec (teda dominantné výkony skauta Roberta Redforda a zrejme už navždy nedocenenej hlavy rodiny Sopránovcov, Jamesa Gandolfiniho) robí z POSLEDNEJ PEVNOSTI pôsobivú väzenskú drámu. Pôsobivú, ale nie takú výbornú, ako FRAJER LUKE alebo nedajbože VYKÚPENIE Z VÄZNICE SHAWSHANK. Škoda béčkarského akčného riešenia problémov v druhej polovici (streľba, padanie helikoptér), oproti prvej (inteligentnej) polovičke je to predsa len dosť značný prepad smerom dole. Napriek tomu si dovolím tvrdiť "takmer výborné" a udeľujem 70%. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org: http://recenzie.org/index.php/vazenske-filmy/10-recenzia-posledna-pevnost-80- (04.06.2009)