Mrtví

Film Los Muertos mě zastihl v té správné uvolněné náladě. Z jeho formy jsem byl nadšený, ale useknutý závěr mě překvapil. V diskuzi jsem byl odkázán na IMDb, kde jsem si v diskuzi přečetl jeho výklad, a pak začal dávat smysl i obsah. Pointa je opravdu naznačena velmi nenápadně. Fascinující film o dobru a zlu, ve kterém se mluví víc, než jsem po přečtení komentářů očekával. Asi to bude znít divně, ale Los Muertos má velmi silný příběh, který mě donutil k zamyšlení. Nejdřív je ale nutné film pochopit. hell_boy: Vět je mnohem víc a dozorce při propouštění Vargase jedno souvětí použil ;-) (05.06.2008)

(LFŠ 2010) Přestože si myslím, že MRTVÍ jsou nejslabším počinem Lisandra Alonsa, nemůžu souhlasit se zdejším nízkým hodnocením, které je jednak dáno uvedením v České televizi v pozdní noční hodinu, jednak festivalou back-to-back projekcí spolu s ironickou glosou FANTASMA v pohodlných sedačkách Slováckého divadla, v nichž se velice dobře usíná a spí. Prostřední díl z trilogie osamění diváka navnadí úvodními žánrovými záběry, u nichž je na divákově interpretaci, zda-li jde o flashback či flasforward, aby poté dostál jeho očekávání pouze ve scénách, které zavánějící exploatací (orální sex s prostitutkou, zabíjení kozy) a které vytrhávají ze sledování. Je to tak poprvé, co se Alonso nepřiblížil svým filmovým vzorům, jež jsou zde očividné: ať již to je Tarr se svým pesimistickým nahlížením na postavy v mikrokosmu, v němž se nacházejí, a jejich sledování v dlouhých záběrech s nepatrnými jízdami, či Werner Herzog, jehož postavy se taktéž nacházejí v určitém vztahu k přírodě, aniž by musely zrovna putovat po vodě. Na prvního nemá svým stylem, kdy se kamera odklání od postavy, nemůžeme určit (ani zpětně), kdo se dívá; na druhého zase tím, že výše zmíněné scény působí rušivě a nepatřičně - spíše jako ukázka toho, co si může filmař dovolit při svém odklonu od středního proudu a běžně vídaných věcí v kině, než jako neodmyslitelná součást tématu. (18.08.2010)

Klasické slow cinema, se všemi klady i zápory. Hodně se mi zde líbil důraz na poetickou atmosféru, která je v mnoha scénách působivá a jenom díky ní z toho filmu mám nějaké zapamatovatelnější dojmy. Vlastně je i vidět, že to na ní stojí nejvíc, takže se díky tomu dá aspoň částečně odpustit slabý příběh. Dost mě ale mrzí, že i s tím málem o co tady jde se skoro nepracuje. Nějaké vyprávění obrazem tu sice je, ale je nedostatečné stejně jako u Liverpoolu. Víme, proč byl ve vězení, kam po propuštění míří a to, že moc necítí pocit viny. SPOILER V závěru se v něm sice něco zlomí, KONEC SPOILERU ale i tak jsem jeho postavě moc nerozuměl. Hlavně nějaký motiv proč udělal co udělal v tom chybí, s jeho psychologií se tu skoro nepracuje, nějaké sympatie jsem k němu taky moc neměl a to celému filmu dost škodí, protože to bez něčeho takového moc fungovat nemůže. Ale když to vezmu jenom jako poetickou road movie, tak to má něco do sebe a celkem příjemně se to sleduje, i když ta sexuální scéna byla dost samoúčelná. Víc jak průměrné hodnocení sice opět nedám, ale ačkoli Alonsovu tvorbu jen tak nerozkoukám, určitě se k ní časem ještě jednou vrátím. 3* (22.01.2022)

...problém při hodnocení tohoto snímku je částečně v povrchnosti hodnocení, pokud například někdo v komentáři napíše, že není jasné proč byl ve vězení tak jak je možné brát toto hodnocení vůbec v potaz ... závěr filmu se mi zdá také naprosto jednoznačný ... ale co mě skutečně irituje je prostor, který má být vězením ... proto sem na filmovce přetrpěl i neskutečně nudnou fantasmu, abych se zeptal pana režiséra na reálie, bohužel nepřišel :-( ... a druhý aspekt, proč jdu s hodnocením nížeji je, že v kontextu argentinské filmové tvorby není forma tohoto snímku nikterak zajímavá .... (06.09.2010)

Snímek sleduje propuštěného vězně Vargase na cestě zpět domů do argentinské džungle. Díky jeho délce je celkem snesitelné i velmi pomalé tempo s minimem dialogů. Film mě zaujal svojí "civilností". Právě ta ho dělá zajímavým a zvláštním v dobrém slova smyslu. Mnohem více než u jiných filmů zde hraje roli rozpoložení diváka - dalo by se říci, že to je zde stěžejní složkou celého prožitku. Pokud je člověk připraven na onu civilnost a pomalé tempo, má náladu zrovna na takový druh filmu, tak určitě neodejde zklamaný. Pokud ne, zbytečně ztratí 80 minut svého času, protože se bude šíleně nudit. (29.06.2006)