Al otro lado del túnel

Zlatý Medvěd - výběr (19.04.2006)

Ten film doslova vytasil jako své karty a rozvíjel coby šťastný průběh hry spoustu předpokladů, proč bych mohl být nadšen... Fernando Rey v již starším podáním, ale pořád silně charismatický, ztvárňuje filmového tvůrce, vydává se ve společnosti sympatického mladšího kolegy na zámek do hor, kde budou pánové spolu pracovat na scénáři pro film. Dle všeho se tu odkazuje na osobnost režiséra Luise Buñuela (i právě obsazením jeho dvorního herce) a jeho spoluscenáristu Jeana-Claudea Carrièra, déle Na druhé straně tunelu i vypadá jako film „od Buñuela“ s náběhem do zábavných a lehce surrealistických situací... SPOILERY! Oba filmoví tvůrci spolu opakovaně chodí do lesa, zabloudí tam poprvé, aby je zachránila dívčina v autě a odvedla je zpátky na zámek, zabloudí tam i podruhé, aby je ona dívčina již odignorovala a místo toho se pak ocitnou v jakési podzemní barabizně na společných hodech několika mnichů, zajdou si do lesa potřetí, když se již v něm neztratí, mezi tím se mladý pán zamiluje do slečny, která se pravidelně v lese objevovala... a samozřejmě mezi tím vedou pánové filozofické řeči o filmu, scenáristice, postavách. Ale tohle mě hodně bavilo třetinu stopáže filmu, u kterého mi časem přišlo, že se dál příliš neposouvá, k nějaké výraznější komedii i přes občas jemný vtip v dialozích nespěje, ani se nekonají další vygradované absurdní situace. Dějový posun probíhá nanejvýš v romantické lince, která paradoxně brzdí zajímavější linii tvůrčí práce na filmu a celé mi to přijde jako film, který se z velké části do půlky zastavil a pak už většinou jen přešlapoval, protože tvůrce moc netušil, kudy dál. Nebo to věděl, jen mně ta jeho cesta připadala stále více nikam nevedoucí. [65%] (04.02.2024)