Capote

To, že Hoffman dvě hodiny mluví jako teplouš (kterého vlastně i hraje) ještě neznamená, že předvádí výkon hodný Oscara, či nominace. To, že se snímek snaží být věrohodné autobiografické drama o světovém pisálkovi ještě neznamená, že půjde o kultovní dílo, které se zapíše do dějin. Není biografie jako biografie. Někteří režiséři dokážou dát takovýmto projektům neskutečnou šťávu a v relativních mezích i invenci a dynamičnost, někteří to nedokážou. V druhém případě je to tak pouze jen suchá expozice, jejíž strohá a emocionálně odtažitá výpoveď vydrží v paměti ledatak několik minut po ouvertůře. U Capoteho mi vydržela asi tak dvacet vteřin. Jeden z nejnudnějších a nejnestravitelnějších projektů roku. (04.06.2008)

S Trumanem Capotem jsem se do tohoto filmu setkala jen v hodinách literatury a při čtení a sledování Snídaně u Tiffanyho, takže jsem vůbec nevěděla co čekat od příběhu vzniku románu Chladnokrevně a ani od osoby autora této knihy. Film prakticky začíná momentem, kdy se Capote rozhodne jet do Kansasu kvůli zprávě o vyvraždění celé rodiny, kterou si přečetl v novinách. Se svou přítelkyní z dětství se snaží sbírat podklady pro zpracování tohoto případu. Capote je velmi komorní film zaměřený především na Capoteho samotného, který má, i přes důležité scény a hovory s jinými postavami, tu největší pozornost diváka a to hlavně díky výkonu Philipa Seymoura Hoffmana, který za tuto roli dostal oscara úplně bezkonkurenčního. Truman Capote je tu zobrazen jako výstřední člověk v prostředí, které mu není úplně vlastní a je mnohem konzervativnější než New York, ale i přes svou extravaganci si díky své inteligenci a sympatičnosti získá uznání všech, kteří mu nakonec pomůžou sesbírat podklady k napsání románu Chladnokrevně a to především obou vrahů, kterých se tyto události týkají. Hoffman hraje úžasně přesvědčivě a postavu Capoteho ani v jedné jediné chvíli nijak nekarikuje a zvládá střídání vážných poloh s těmi trochu pokryteckými až po ty rozverné na New Yorkských večírcích s takovou lehkostí, že člověk nemůže o jeho schopnostech nijak pochybovat a to je to nejlepší na celém filmu. Hoffmanův Capote z tohoto komorního snímku dělá něco od čeho se člověk neodtrhne a co diváka vtáhne úplně do života slavného literárního autora a do života zločince, se kterým si Capote vytvoří velmi zvláštní vztah prostupující celým filmem až k proměně Capoteho vlastní osobnosti a přístupu k životu. Asi to není úplně dokonalý film, ale Hoffmanovo herectví z toho udělalo něco mnohem většího než by člověk mohl čekat, takže bude pětka :). A taky to velmi účinně funguje jako reklama na Chladnokrevně, protože hned po kouknutí má člověk nutkání si tento román sehnat, aby zjistil co to nakonec Capote napsal, pokud to samozřejmě už dávno předtím nečetli :). (05.08.2010)

Zajímavě pojatý crossover dramatu a čirého životopisného přepisu s pár velmi silnými momenty a spoustou malých pravd o životě. Jen pořád nevím, jestli je Hoffman génius či jen parodie na Hoffmana. Jeho obligátní loserský projev tentokrát překročil jakousi hranici, kde se tohle dá nějak rozumně změřit. (22.02.2006)

Kniha Chladnokrvne patrí do Top 100 kníh z mojej knižnice. Plný počet hviezdičiek som dal aj jej vynikajúcej Brooksovej adaptácii z roku 1967. Raňajky u Tiffanyho znesiem iba vo filmovej podobe vďaka obľúbenej Audrey Hepburn. Ďalšie knihy, ako napr. Lúčna Harfa som tuším ani nedočítal. Z toho je zrejmé, s akým záujmom som pristupoval k filmu Capote, ktorý sa zaoberá spisovateľovým životom od okamihu, keď ho upútal článok o vražde Clutterovcov až po popravu páchateľov. Moje sklamanie z nudného filmu o odpornom pupušovi bolo veľké a dabing ho ešte pritvrdil. Film nezmenil môj obdiv ku knihe, iba mi zhnusil jej autora. A pretože neviem, či je umením zahrať takú kreatúru, v celom filme ma zaujala iba Catherine Keener. (01.09.2011)

Očekával jsem možná hodně, ale určitě jsem očekával více než jsem dostal. Film prakticky vypráví jen o psaní knihy Chladnokrevně a snaží se nám ukázat jakou byl Truman Capote osobností. Jeho kladné i záporné vlastnosti se dostávají na povrch, ale bohužel ne v takové míře jak bych si přál. Phillip Seymour Hoffman je perfektní a nelze mu nic vytknout jeho odporně zvláštní gestikulace a pohyby jsou na hranici skutečného hraní a parodizování. Ostatní postavy jsou na okraji příběhu a vše leží na ramenou Hoffmana. Tento zvládá a myslím, že jeho oscar je v dobrých rukou. Jako herec je mi příjemný a už jeho výkony v předešlích filmech byli hodně kvalitní. Jen čekal na správnou hlavní roli. (29.05.2006)