Thor il conquistatore
Thor the Conqueror
Režie:
Tonino RicciScénář:
Tito CarpiKamera:
Giovanni BergaminiHudba:
Francesco De MasiHrají:
Malisa Longo, Giovanni Cianfriglia, Artemio Antonini, Raf Baldassarre, Maria Romano, Rinaldo Zamperla, Osiride Pevarello, Luigi Mezzanotte, Angelo RagusaObsahy(1)
Novorodenec Thor (Bruno Minniti) stratí oboch svojich rodičov pri brutálnom útoku nepriateľa jeho otca Gnuta (Raf Baldassarre) a jeho mužov. Šaman menom Etna (Christopher Holm) mu prezradí, že mágia mu pomôže ukryť sa pred Gnutovým hnevom a že raz sa tak stane najmocnejším vládcom sveta. Tí, ktorým na Thorovi záleží, sa ho rozhodnú ukryť a umiestniť do láskavej starostlivosti bohyne Teisha. Thor tak vyrastá v utajení pod starostlivým Teishiným dozorom, až nakoniec dospeje a vydáva sa na výpravu s cieľom pomstiť vraždu svojich rodičov a navrátiť mier do jeho rodnej zeme. Počas tejto púte sa zoznámi so ženou, ktorá sa má stať jeho manželkou (Maria Romano), nájde a začne bojovať s mečom svojho otca, zachráni dedinčanov pred tyraniou a osvojí si umenie boja. Pomáha mu pritom aj starostlivá Theisha. (Incantator)
(více)Recenze (4)
Rok 1983 musel pre fanúšikov Sword nad Sorcery predstavovať jeden veľký zmätok. Vzniklo totižto 8 snímkov napodobujúcich Conana a väčšina pochádzala z Talianska. Vrátane THORA. Vychádza však zo všetkých najsmutnejšie a najlacnejšie. Spichnutý za pár lír v nejakom miestnom lesíku, s minimom dialógov ( zato s maximom monológov šamana Etnu, ktoré pôsobia dosť rušivo ) a nejakou tou rezanicou. ()
Bizarní italská napodobenina Barbara Conana, jejíž rozpočet nepřesáhl výši pronájmu karavanu Arnolda počas natáčení originálu. Kuriozita k pousmání, ale jako filmový zážitek ztráta času. ()
CROM !!! ()
Taková béčková (no dobře, ať nepřeháním)... céčková fantasy jednohubka beze smyslu a směřování, kompletně natočená v chudobných exteriérech a s herci, kteří patrně stáli před kamerou poprvé a naposledy nebo se tak alespoň zdatně dokázali tvářit a se stejným zápelem i bojovat. Dokonce se tu vyskytly i triky, o nichž však nedokážu říci, zda jsou vynalézavé či dětinské (Jaký vůbec měla smysl scéna s duchy a kostlivci?). No a mimo soutěž - co mne nejvíc srazilo do kolen, byl neskrývaný machistický podtón, který sice dobře zapadá do barbarského ladění snímku, pročež bych byl ochoten akceptovat ho, ale zároveň vás donutí zamyslet se, v jakéže době snímek vzniknul, co tím vším chtěl režisér říci a proč, u všech bohů, nechával patrně úchylného čaroděje neustále sledovat, co dělá mladý bojovník se svou otrokyní po večerech?! ()