Les Trois couronnes du matelot

Celá náruč příběhů nestačí na vyjmenování aluzí, které nabízí film o třech dánských korunách vykupujících živého námořníka na lodi mrtvých. Projdeme v nich desítky exotických míst, setkáme se s femme fatale s jediným tělesným otvorem, chodíme vzhůru nohama po stropě tunelu, z něhož řídí svobodní zednáři celý svět. Na místa, na která nám je umožněno se vrátit, přicházíme v jiném časoprostoru, řadu let poté, co jsme je nedávno opustili. Setkáváme se na nich s milenci svých sester, které se oběsily anebo utrápily poté, co nás samotné srazil kamion těsně před předchozím návratem do našeho domu. Na lodi, na které sloužíme, máme za úplatu k dispozici nájemnou matku. Občas se může stát, že když skočí některý z našich námořnických kumpánů přes palubu, je druhý den zpět na svém místě – ba co víc: může se stát i to, že sebe samotné vidíme na palubě na několika místech zároveň a při blížícím se neštěstí pak všem pomáhá pouze zpívat tu svou jednu píseň. A pak, jednoho dne za bezvětří, se loď potopí. Pokud se nám podaří zachránit se na člunu, po čtyřech dnech na širém moři sledujeme tu samou loď vynořovat se z hlubin, novou, opět osazenou mrtvými námořníky. Toto vše a mnohé další vypravuje onen živý námořník během jedné noci mladému muži, který právě zabil svého milovaného profesora a potřebuje utéct ze země. Hodilo by se mu nechat se najmout na loď. Podmínkou ovšem je, že sežene tři dánské koruny a vyslechne si námořníkův příběh… (garmon)