poster

Slunce i v noci

  • italský

    Il sole anche di notte

Drama

Itálie / Francie / Německo, 1990, 112 min

Komentáře uživatelů k filmu (7)

  • Aidan
    *****

    "Synu, přicházíš-li sloužit Hospodinu, připrav svou duši na pokušení." (Sir 2,1) Skvělé drama o duchovním boji, které se bohužel nejspíš trochu mine s každým publikem. Nevěřícího nebudou Sergiovy zápasy o svatost zajímat a věřícího pohorší nejednoznačnost, k níž příběh tíhne v závěrečných minutách. --- Já byl hluboce zasažený, rozuzlením nepohoršený a celkově naopak k vnitřnímu zápasení povzbuzený. Film není hagiografií, spíš portétem muže, který ve válce neutržil jenom samá vítězství. Znamená to, že už nevstane? I to je možné. Divák odpověď nedostane. --- Ale přece budu stokrát raději sledovat příběh toho, kdo se odvážil obrátit záda ke světskému závodění o slast, peníze a kariéru, kdo dokázal sestoupit do nitra a utkat se s démony, než dramata lidí, kteří vydávají energii pro věci, co za zápas nestojí. Není většina filmových záplatek taková? Mnoho povyku pro nic? --- Sergio Giramondo je sice ambivalentní postava, ale jeho dílčí vítězství povzbuzují v cestě a jeho dílčí prohry zas velmi realisticky varují před překážkami. Díky za obojí.(25.6.2014)

  • Mariin
    *****

    Film podle novely L. N. Tolstého "Otec Sergej", zasazený do Itálie 18. století. Jakkoliv začátek vypadá na obvyklý milostný příběh v historickém prostředí královského dvora, vyvine se z toho brzy nádherné spirituální drama. Tento film bych se nestyděl nominovat mezi "reprezentanty" evropské kultury třebas do muslimského či hinduistického světa. Na rozdíl od těch 99% zbytku současné euro-americké filmové produkce, která rozsévá hřích, konzumismus, násilí, sexuální nevázanost a relativismus.(15.12.2013)

  • Hedka
    ****

    Film prekvapil svojou kvalitou. Nevšedná dráma, kvalitný námet, scenár, herecké výkony, kamera i réžia. Núti k zamysleniu a nie je povrchný. Veľmi sa mi páčil, až do zlomovej scény pred samotným záverom. Samozrejme, empatia ženy nikdy nebude v tomto prípade dokonalá, ale snažím sa pochopiť, čo nám chcel Tolstoj touto poviedkou povedať. Mierne ma totiž paralyzoval ten nečakaný depresívny záver bez nádeje a donútil ma zamyslieť sa nad mnohými vecami, najmä nad mužským a ženským vnímaním sveta a oveľa hlbšie sa zastaviť a vrátiť k filozofii Leva N.Tolstého, o ktorom som si myslela, že ho dosť dobre poznám. Tu som ho nepochopila. Jeho filozofia je zvláštna: má hlboké korene v kresťanstve, ale je svojská, blúdi kdesi po bočných cestách – cítila som to v tomto filme veľmi výrazne. Tolstoj bol v podstate hylozoickým panteistom, jeho ideálom bol návrat k prírode. Podľa neho k viere nevedie rozum ale pud. Podstatou života je: neodopierať zlému. Pravé náboženstvo treba podľa Tolstého hľadať v prostom ľude, nie u vzdelancov (nakoniec bol aj vyobcovaný z pravoslávnej cirkvi, neuznával ani Trojjediného Boha, ani dedičný hriech, ani vykúpenie). Ak mali tvorcovia filmu v úmysle vyburcovať človeka k zamysleniu nad najvážnejšími životnými otázkami, podarilo sa im to. Záleží na divákovi, čo ho v tomto prípade osloví...(20.2.2014)

  • Una111
    ****

    Velké zklamání! Nejraději bych dala "tři a půl"... Ještě se ke komentáři vrátím a doplním ho.(21.2.2014)

  • fragre
    ****

    Hrdina je představen jako jedinec, který svou vůli napjal k uskutečňování neuskutečnitelného. Po té co jej zklamal ideál pozemský, upne se ideálu nad zemskému. Ale v tomto pozemském světě mu nezbývá než aby před tímto světem stále unikal, neb tento jej chce stále zapojit do svých struktur (už jen ty snahy místního biskupství vybudovat z hrdinovy poustevny nepochybně i finančně prosperující poutní místo). Hrdina tak musí bojovat nejen se svou pýchou a tělesností, ale i se společností. Takže, když vyloučí sebevraždu jako řešení, končí jako anonymní žebravý tulák, který stojí mimo společnost, což je asi ideál pravoslavných běgunů, kteří věřili, že ďábel má nejvíce moci nad lidmi usedlými. Ale zda hrdina v této svobodě, která je jen výrazem pro stav, kdy již nelze nic ztratit, našel Boha, to se asi můžeme jen dohadovat. --- Natočeno je toto duchovní drama opravdu napínavě, škoda jen, že jsem viděl dost technicky mizernou kopii, což vadilo zvláště u záběrů krajiny, která zde není jen vhodnou kulisou.(27.12.2015)

  • d-fens

    ocenenia : MFF Cannes 1990 - nesúťažný výber(19.3.2013)

  • JB2203
    ****

    Slunce i v noci. - Filmová báseň o lásce a zradě, o vině a rozhřešení ale především pak o hledání Boha a nalezení sebe sama. Bratři Taviánové si vybrali jako předlohu ke scénáři novelu klasika ruské literatury L.N.Tolstého "Otec Sergej", vyprávějící osud mladého šlechtice (Julian Sands), který má být z vůle panovníka oženěn s krásnou dívkou od královského dvora (Nastassja Kinski). Láska mezi oběma mladými lidmi, však trvá pouze do okamžiku, kdy se Sergej dovídá o dřívějším mileneckém poměru jeho nastávající s králem a o tom, že jejich sňatek má toliko zastřít onu skutečnost před zraky společnosti. Odchází do kláštera a posléze na osamělé místo, kde tráví život jako poustevník. Ale ani zde nenachází klidu. Ohrožován vlastní pýchou a personifikovaným pokušením v podobě ženy ocitá se na břehu života a smrti. Taviánové přenesly děj do prostředí fascinující italské krajiny prodchnuté magickým realizmem filmové řeči. Vytvořili tak dílo navýsost hluboké a symbolické, a to jak v nádherných obrazech svého dvorního kameramana Giuseppe Lanciho (mimo jiné spolupracoval i s A. Tarkovským - Nostalgie), tak i v jazykové kultivovanosti a vytříbenosti zdramatizovaného textu.(3.2.2006)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace