Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ve svém režijním debutu líčí herec Aksel Hennie, který zde ztělesňuje protagonistu Davida, drsný příběh mladíka, jenž se musí sám vyrovnávat s těžkými životními zkouškami. Otec umírá na rakovinu, bratr postižený Downovým syndromem potřebuje trvalou péči, matka jen rezignovaně vegetuje. Právě když má David zařídit otcův pohřeb, zaplete se v posilovně, kde pracuje, do obchodu s drogami, organizovaného Pákistánci. Jejich vydírání je nemilosrdné a David mu musí čelit docela sám poté, co ho opakovaně zradí nejlepší přítel. Ubránit se je nad jeho síly, David se však nevzdává, a navíc pochopí, že nejdůležitější hodnotou v životě je zodpovědný postoj. Kulisou tohoto dramatu je dnešní Oslo, pocity bezvýchodnosti a neustálého ohrožení umocňují scény uzavřené do těsných interiérů a opakované výjevy brutálních fyzických útoků. (MFF Karlovy Vary) (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (45)

Faye 

všechny recenze uživatele

David má od života špatně rozdané karty a padají mu ještě horší. Přesto dokáže stále trpělivě rozmlouvat se svým postiženým bratrem, učit ho hrát karty „Až ti zůstane jenom jedna karta, potom musíš říct Uno. Když potom můžeš hrát dál, tak aby ti nezbyla žádná, tak jsi skončil. Jsi volný a vyhrál jsi.“ , a problémům věcně a chlapsky čelit. David. Uno! Je to moje teprve druhé setkání s Akselem Hennie (Hawaii, Oslo bylo první ), ale rozhodně ne poslední. Oba filmy mohu jen vřele doporučit. ()

emma53 

všechny recenze uživatele

Moc Aksela neznám, ale tady byl jedinečný a já mu Davida maximálně věřila. Celkově má hlavní hrdina David v životě pech, doma to nestojí za nic a ještě se mu podaří dostat do problému, z kterého je cesta hodně nejistá. Výborné drama a já si dám určitě Aksela Hennieho do hledáčku, protože tady byl rozhodně excelentní a na jeho režijní debutní snímek to bylo velmi příjemné překvapení. Soundtrack je v Uno minimální a když už, tak to byl přesně můj šálek kávy......a to, že čerpal i ze svých osobních zkušeností je určitě velkým bonusem. ()

Reklama

*CARNIFEX* 

všechny recenze uživatele

Dávid žije v malom byte so svojim ťažko chorým otcom, postihnutým bratom a matkou. Jeho život nie je jednoduchý. Jedného dňa sa situácia ešte zhorší. V posilňovni je vykonaná policajná razia, počas ktorej je objavená zbraň a niekoľko dávok anabolík. Dávidova úloha je jasná. Buď povie pravdu komu veci patria, alebo pôjde sedieť. Dávid stojí pred ťažkou morálnou a existenčnou dilemou. Buď bude mlčať a strácať čas, alebo bonzne šéfovho syna, čím si síce spraví nepriateľov, no zároveň sa stihne rozlúčiť s umierajúcim otcom, ktorý v nemocnici čaká na smrť. Vďaka záveru neuveriteľne depresívny snímok, ktorý v žiadnom prípade neodporúčam sledovať vo večerných hodinách. Nepamätám sa kedy som sa naposledy, po vzhliadnutí filmu cítil tak zle. "UNO" je tragický príbeh vyobrazujúci život človeka, ktorého akékoľvek rozhodnutie je zlou variantou. Málokedy má príbeh takú hĺbku a vyvoláva také pocity ako tento. Teraz som zvedavý ako zaspím. ()

JANARYBA 

všechny recenze uživatele

Aksel Hennie je "borec" jako herec, ale koukám, že i jako režisér. Hlavní hrdina v jeho podání je na první pohled tvrďák, kterého jen tak nic nerozhází, uvnitř však má citlivou duši, což se snaží úspěšně maskovat.. Když se mu shodou něšťastných okolností život otočí o 180 stupňů, přijde o všechny přátele a ještě se nešťastně zaplete s Pákistánci, najednou nemá v životě žádné východisko a tady se (bohužel) žádný happy end nekoná. "Reálnější než realita".... ()

akisha 

všechny recenze uživatele

Typický depresivní film, který má tu výhodu, že aspoň ten hlavní hrdina je sympaťák a lze mu fandit, na rozdíl od všech ostatních strašných hovad (extrémní zlosyn Bjorn Floberg, to snad i ten Ahmed Zeyan co by záporák číslo 2 Pákistánec Khuram nebyl tak hroznej). Je to naturalistický, drsný, špinavý a násilný a k "odlehčeným" scénám patří učení bratra s Downovým syndromem karty nebo oblékání na pohřeb otce, takže tak. Viděla jsem hodně filmů s touhle tématikou - kterak se chudák do ještě většího průseru dostal a nevěděl, jak z toho ven. Nic proti nim nemám a je-li tohle režijní debut Aksela Hennie, tak je dost povedenej. Jeho přirozený herectví mě nadchlo už v Hodejegerne a i tady je prvotřídní, člověk mu věří úplně všechno. K tomu super hudební doprovod (scéna běžícího Davida do nemocnice za umírajícím otcem). Uvítala bych přece jen trochu jiné zakončení, ať už pozitivnější nebo negativnější, ale pochopila jsem, co se tím snažil autor říct a beru to. Škoda, že Aksel nic dalšího (zatím) nenatočil, mohlo by to být dost zajímavé... ()

Galerie (11)

Zajímavosti (8)

  • Soundtrack má na svědomí norská kapela Ulver. (bohhous22)
  • Přestože se jednalo o Hennienův režijní debut, byl oceněn cenou Amanda za nejlepší režii. (morgos)

Reklama

Reklama