Režie:
Mikael MarcimainScénář:
Cilla BörjlindKamera:
Leif BenjourHudba:
Jean-Paul WallHrají:
Annika Hallin, Jens Hultén, Michalis Koutsogiannakis, Peter Andersson, Thomas Köhler, Eva Melander, Morgan Alling, Fredrik Hiller, Sten Ljunggren, Peter Eriksson, Kjell Bergqvist, Pernilla Göst (více)Obsahy(1)
Osmidílná švédská detektivní minisérie. Děj začíná, když amatérští archeologové objeví v odlehlých lesích hrob obsahující pozůstatky tří dospělých a dvou dětí, kteří byli zřejmě zavražděni. Případ je svěřen kriminalistovi Cege Ljungovi (Kjell Bergqvist), který sestaví zvláštní vyšetřovací tým skládající se s psychologa Claese (Göran Ragnerstam), patoložky Niny (Cecilia Nilsson), vyšetřovatelky Fanny (Annika Hallin) a forenzního technika Thea (Jens Hultén). Pátrání musí překonat řadu překážek daných nejen obtížností neobvyklého případu, ale i nutností sladit vztahy ve vyšetřovacím týmu složeném ze svérázných solitérů. (Bluerider)
(více)Recenze (3)
Problém je, že jsem očekávala temnou skandinávskou psychologickou kriminálku. A ta se, bohužel, nekonala. A teď musím spoilerovat! Téma globálního terorizmu působí na odlehlém švédském ostrůvku jako pěst na oko. Nechápu spoustu věcí - proč na stejném ostrově hledali skrýš uprchlíci a při tom si úplně náhodou ve stejné oblasti vybudovala laboratoř teroristická buňka, která jim šla po krku? A proč skupina specialistů, která měla za úkol zjistit důležitá fakta a ta předat dál, se chovala po většinu doby jako boží hovádka, osaměle se potulovala po kraji a vystavovala se tak velikému riziku? A když už věděli oč běží, proč nepovolali posily, ale do poslední chvíle se snažili situaci zvládnout sami? Nic proti, ale stárnoucí psycholog, alkoholem zmožená postarší patoložka a forenzní technik, který své vzorky analyzuje hezky v klidu u počítače, asi stěží mohou přímo konkurovat vycvičeným zabijákům. A takových hovadin jsou tady mraky... ()
70% - pro občasné chování postav, které nemá logiku a bohužel je občas i směšné. ()
Kvalitní kriminálka, která charaktery postav i zápletkou připomíná detektivní román švédských autorů Hjortha a Rosenfeldta Hrob v horách (ten ovšem vyšel až v roce 2012, české vydání 2014). Zejména první část děje, kdy se vyšetřovací tým vzájemně sžívá a kdy se pátrání motá v řadě slepých uliček, je velmi dobrá. Jakmile je identita obětí odhalena a vývoj případu se stává lineárnějším, narušují děj vnější a bohužel nepříliš propracované prvky (politické vlivy, globální terorismus) a také žánrová klišé (vzpoura vyšetřovatelů proti nepřejícím nadřízeným, padouch nechá naživu hlavního svědka, tikající bomba…) takže závěr příběhu vyznívá poněkud schematicky. Co naopak funguje celou dobu, jsou zajímavé charaktery postav jednotlivých vyšetřovatelů a sondy do jejich soukromí. Bonusem je i krásná švédská příroda (natáčelo se na baltském pobřeží Švédska nedaleko Stockholmu) a specifické prostředí lodi, na které celý tým po dobu vyšetřování žije. ()