Per qualche dollaro in meno

Trailer k téhle věci byl tak odpudivý a debil Lando Buzzanca na první pohled tak znepokojivý, že jsem prostě neodolala, věda, že půjde zcela evidentě o bláznivou pitvořivou italskou groteskní komedii. Nebudu povídat, že jsem z toho moc pochopila, ale v hrubých obrysech zaměstnanec banky Buzzanca zřejmě způsobí manko a musí se vydat na cestu by získal zpátky peníze. K tomu mu bude více než nápomocen jeho bratranec Frank a bratři Corbucciovi jako scénáristi. "Tak co brácho, napíšem třeskuté drama nebo třeskutou komedii? Pro dnešek jsem pro grotesku..." Fajn. Sergio si tedy časně do děje vloží svou možná i první rakev (zde na kolečkách a s živou snoubenkou), Bruno pár vážně povedených nápadů (jeho humoru prostě neodolám) a rejža pro povzbuzení třeskutosti Buzzancu obleče coby Monca v Pár dolarech, jeho bratrance coby plk. Mortimera v Pár dolarech a v druhé půlce jim přidá kolegu Mexičana coby El India v Pár dolarech. Zatímco v první půlce, kdy putují bratranci spolu, se najde víc zajímavých nápadů a v přítomnosti plukovníkově je to vždycky docela dobrá zábava, celý zbytek se nám přesune k Mexičanům a tam už zůstane jenom nuda a straaašně vtipné přehrávání. Všechny chytají křeče. Plukovník je poznamenán minulostí, leč nijak se to nevyřeší. Mexičan se střídavě sjíždí a střídavě střílí za hry hracího strojku s každým, koho vidí. Má rovněž velmi zajímavého otce žijícího v hrobce (proč to?). Konec naprosto mimo. V celku to ani neví, jak vlastně na to Pár dolarů parodovat (anžto a protože spaghetti se parodovat nedají a určitě ne po italsku), nicméně Lando nám předvede maximum ze svého umění pitvoření. Největší pozoruhodnost snímku? Přibližně po dvou třetinách filmu Lando odkládá Clintovo pončo a obléká si křiklavě červenou variantu. Proč to? Zeptejte se Leoneho, proč v HZaO najde Blonďák to své až na konci. Oni snad mají vážně v celém žánru jenom jeden exemplář? (06.04.2014)