Tvoje, moje a naše

Všichni máme svoje sny. Třeba i sny o tom, že nás oblíbený herec se přece nezaprodá úplný blbosti. Kdysi jsem měla tenhle sen i o Dennisu Quaidovi, kterého jsem znala z dramat jako je Traffic, Frekvence a Hráč nebo z příjemných komedií ve stylu Pasti na rodiče a V dobré společnosti. No, ten sen právě teď skončil a zajímalo by mě, nakolik byl Quaid zoufalý, aby přijal roli, ve které nedělá vlastně nic jiného, než pochoduje v uniformě, píská na píšťalku a ještě se nechá polít nějakých hnusným zeleným slizem. Jen tak pro orientaci: Yours, Mine and Ours vypráví o vdovci/admirálovi, který se jednoho dne potká se svojí láskou ze školy, momentálně taky vdovou (jinak úspěšnou umělkyní), a ti dva se vezmou. On má 8 dětí, které ho poslouchají na slovo a řídí se předepsanými pravidly, ona má dětí deset a ani jednomu disciplína nic moc neříká. Už podle základu se dá tušit, že do civilnosti In Good Company má tenhle film sakra daleko, jenže on má stejně daleko i k vtipný komedii. Scénář vlastně nehraje žádnou úlohu, vůbec vás nemusí zajímat, kdy se naše hlavní dvě postavy v podání Quaida a Russo vezmou, jak se jejich vztah vyvíjí nebo kdy se rozvedou, protože to ve filmu stejně neuvidíte. Jediné, co celých 90 minut sledujete, je totiž přehlídka toho, jak se dá ničit nábytek domu. Plus jako bonus morální poučení na závěr, kdy vám film dokonale předvede, že i lidi, kteří si vůbec ale vůbec nejsou podobní, můžou být těmi nejlepšími přáteli. Sakra, Dennisi, do čeho ses to zapletl? (24.10.2006)

Komedie, která je variací na seriál Krok za krokem. Podobná také filmu Dvanáct do tuctu. Klasická zápletka - děti, které se vzájemně nenávidí, protože se nechtějí dělit o svého rodiče. Takže proti sobě zprvu bojují, pak se snaží naštvat rodiče, rozeštvou je a nakonec se snaží vše napravit, protože se vlastně mají rádi. Banální zápletka, od které nemůžete čekat žádné velké herecké výkony, ani nic převratného. Přesto dobrý oddechový rodinný film. (25.04.2009)

Pohodová, vtipná a sympatická komedie o sžívání se dvou rodin. Frank má 8 dětí, Helen má 10 dětí, oba se milovali na střední škole, kdy měli i před svatbou, a osud je nyní znovu svedl dohromady, a tak se nastěhují spolu se svými 18 dětmi do jednoho velkého domu s majákem. Je to docela sranda, o tom nemůže být pochyb. Menší dětičky jsou místy roztomilé, místy bych jim dal nejradši pořádně na zadek, dospívající děti (obzvláště dívky) jsou velice sympatické. Dennis Quaid jako fotřík je docela sympatický, stejně jako Rene Russo. Po dějové stránce velice zajímavá komedie, která má zajímavý nápad a která dostává dospělé hrdiny do těch nejšílenějších situací, od nákupu v obchodě až po obrovskou párty uspořádanou doma. Je zde celá řada velmi zajímavých a vtipných momentů, které jsou prostě nezapomenutelné. Já jsem příznivec rodinných komedií, a stejně jako se mi líbil film Dvanáct do tuctu (mám na mysli první i druhý díl), tak se mi líbí i tento film. Rodinným komediím jsem vždy otevřený a většinou se mi i líbí, což je případ i tohoto filmu. Tohle je zkrátka taková pohodová komedie na nějaké nudné odpoledne, případně večer. Kažopádně Raja Gosnell na režisérské židličce dokazuje, že kromě trikových filmů (oba dva díly filmové verze Scooby-Doo) zvládá dobře i rodinnou komedii. Tedy alespoň já si to tedy docela užil a uděluji tři hvězdičky. (22.11.2008)

Škoda, že zůstalo jen u romantické, bohužel ale nijak originální a dost průhledné komedie. Ne, že by se na to nedalo dívat, to zase jó a se svojí drahou polovičkou to bylo určitě ještě lepší, ale některé "psí kousky" mi přišly hodně přitažené za vlasy, někdy trapné a někdy to vypadalo, že režisér už neví co by, tak tam střihnul zmatený nákup v obchoďáku. Aspoň, že se povedl casting. (20.04.2009)

"Moje žena si přála mít velkou rodinu a je to pro mě ta nejpřirozenější věc na světě." - nevím sice co říká v originálu, ale z takových křesťansko-demokratických keců se mi vždycky dělá špatně. Celý je to nevtipný s humorem pro tříleté děti a s romantickou zápletkou level "ovladač od televizoru křečovitě oběma spocenýma rukama držíc skoro hluchoslepá plačící důchodkyně Drahomíra - 87 let, domov důchodců Zlatá brána, pokoj 4, přízemí". Scénář mnohem horší než originál z šedesátých let, který jinak sám o sobě žádný terno taky nebyl. (28.06.2022)