poster

Dio non paga il sabato

Western

Itálie / Španělsko, 1967, 95 min

Režie:

Tanio Boccia

Scénář:

Mino Roli

Kamera:

Giuseppe Aquari

Producenti:

Zeljko Kunkera

Scénografie:

Saverio D'Eugenio
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • fragre
    **

    Desperádka se zrzavou hřívou, jejíž proklatě nízko visící revolver se houpá na proklatě půvabných bocích, to je jakési novum, ale jinak je to velmi sériový a dost nepodařený špageťák, jehož hloupý scénář a spíše amatérské herecké kreace nezachrání ani pitoreskní město duchů, ani povinná dávka explicitního násilí a ani závěrečná střílečka s povinnou dávkou mrtvol.(25.7.2013)

  • odpadlik123
    ****

    Jedno velké překvapení. Čili, tenhle film je vlastně ¡Mátalo! postaru, avšak stylem proti tomu zcela normální. Přesto se vymyká průměrným kouskům. Jeden z nejvíc matoucích úvodů (a popis na čsfd mě taky přesvědčil o něčem úplně jiném a nalákal na nějakou pokleslou Belle Star), po kterém se divák mylně domníval, že půjde o běžný klišovitý zcela tradiční kousek se strašně hezkou úvodní skladbou. Čtyři psanci (z toho jedna žena, jeden od šibenice odřízlý šéf, jeden totální magor a jeden při přestřelce u přepadení dostavníku střelený chlapík) ženoucí se přes mrtvoly za kořistí, přičemž nikdy nevíte, kdo komu může věřit a kdo usiluje komu o život. Zní to docela klasicky. Poté, co se však trojice pozůstavších usadí v opuštěném městě duchů s jednou truhlou plnou peněz a venku se ve větru pohupuje vrzající houpačka, začíná to být zatraceně děsivé. Je to spíš psychologické drama, než spaghetti. Žádná postava není nikterak sympatická. Opuštěnou budovou se plíží tajemná postava. Neznámý útočník ohrožuje na životě partu krutých záporáků. Všichni do jednoho jsou suroví a bez slitování. A do toho do města přijíždí pan Benny Hudeček s ženou (jež právě pohřbila svého manžela) osobně! Nováků už je evidentně plná Amerika, tedy našinec jiného jména se rovněž neztratí. Velice tísnivé prostředí a stísněná atmosféra (doplněná chvílemi hudbou jako ze Smrti podle poslední vůle) zaručují nečekaně solidní hororové kreace. Na plné hodnocení to snad není, ale vzhledem k původnosti příběhu a vzhledem k tomu, jak jsem se chvílemi strašně bála, dám ho klidně. A ta skladba Il prezzo dell'oro s diskotékovou vložkou je úžasná...(9.10.2013)

  • Tormentor665
    ****

    Není to jen předchůdce Matalo, Canevari obšlehl scénář téměř do puntíku. Pak z toho ovšem udělal LSD vizuál psychárnu, což tady není. Za kamerou ovšem rozhodně neseděl žádný začátečník, najde se tu pár nádherných scén, i když atmosféra města duchů chvílemi trochu slabší. Ovšem babča válí:-)(1.8.2014)