Reklama

Reklama

The Flicker

všechny plakáty
Krátkometrážní / Experimentální
USA, 1965, 30 min

Režie:

Tony Conrad

Recenze (6)

dwi 

všechny recenze uživatele

Ikona strukturálního filmu si i po čtyřiceti letech udržuje notně halucinogenní atmosféru podpořenou hlavně hektickým vizuálním tempem. Ve Flickeru absentuje jakákoliv figurativní obraznost, zájem se upírá pouze na upřený proud světla, který je přerušován neperiodickými černými odstíny. Kadence střídání světlé a tmavé za doprovodu jednoduše rachotící hudby (Tony Conrad byl spoluzakladatelem Theater of Eternal Music, jehož aktéři vyluzovali netradiční muzikální linky – tzv. „dream music“) neumožňuje jakékoliv obecně platné interpretování, omezuje se jen na směs čistě subjektivních zážitků a stavů. Před samotnou „jízdou“ následuje upozornění, že film může vyvolat epileptické či lehce traumatizující stavy. Není se co divit, po necelé půlhodině optického teroru si sítnice užije své. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Očné inferno. Tvorcovia sa v úvodnom titulku zriekajú zodpovednosti za prípadné zdravotné komplikácie spôsobené sledovaním filmu. Dobre robia. Stroboskopický efekt ultrarýchlo preblikávajúceho pohľadu na svetelný bod, zaberajúci celý obraz, v sprievode prazvláštnej hudobnej linky, pripomínajúcej akúsi tlmenú zubnú vŕtačku, nenechá chladným nikoho, kto toto štrukturálne psychedelické šialenstvo dopozerá dokonca. Epileptikom a osobám, očakávajúcim od filmu nejaký/akýkoľvek dej či príbeh výrazne neodporúčam, ostatným výhradne na vlastné riziko. Pretože, ako píše dwi, očiam to dá riadne zabrať. ()

psy.cho 

všechny recenze uživatele

VAROVANIE! Sledovanie tohto filmu môže spôsobiť halucinácie alebo epileptický záchvat. Tak s týmto varovaním tento film začína. Čo pre mňa pochopiteľne znamenalo, že som si spravil tmu a pozeral z dvoch metrov na veľkú TV. Mám rád tieto psychedelické štrukturálne filmy a to hlavne pre ich hypnotické pôsobenie. V tomto ma vždy zničil Paul Sharits, ale čo sa týka flicker efektu, tak toto kraľuje. Začína to pomalým blikaním a nepríjemným zvukom. Blikanie sa však zrýchľuje až máte pocit ako pohľad z vlaku pri 700km/hod na stromy. Musím priznať, že po 15 minútach som si musel dať pauzu, lebo ma strašne rezalo v očiach. Po dopozeraní mi ešte rezonovalo v hlave pár bludov, ale žiadny epileptický záchvat alebo fotomigrénu som naštastie nedostal. ()

sullafelix 

všechny recenze uživatele

.....expulzia interna tvorcu.. na filmový pás . evokujúca u filmového konzumenta psychodezilúziu harmónie alebo gnostického vákua a neutilitárnosti optického experimentu ad hoc...... ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Tyhle experimenty, jejíž jediným cílem je "oční destrukce" a nic jiného, vždycky šly mimo mě. A hlavně když člověk zná Paula Sharitse a jeho filmy typu T,O,U,C,H,I,N,G, N.O.T.H.I.N.G. nebo Color Sound Frames, protože tenhle film nepřináší nic nového. Možná tak jen v tom, že "graduje", tz. jak obraz, tak zvuk se s přibývající stopáží stávají nesnesitelnější a disharmoničtější. Ale že bych zrovna tohle bral jako nějaké velké plus, to fakt ne. Ty dvě hvězdy dávám hlavně za to, že to plní svůj účel, ale nikam dál to nejde. Je možné, že v tom někdo z uživatelů našel něco velkého (a proč taky ne, mě se třeba hodně líbil Room Film 1973, taky jsem v něm něco hlubšího našel a to v tom filmu není skoro nic vidět...), já jim to neberu, ale mě tenhle typu filmu prostě přijde o ničem. A místo nějaké bolesti očí u toho leda tak usnu. 2* ()

Reklama

Reklama