Obsahy(1)
Slávek pracuje na veřejných záchodcích v centru Prahy. Svou práci bere jako poslání a jeho největším nepřítelem jsou automatické toalety, které by ho připravily o živobytí. Najde se však nějaká žena, která by sdílela jeho filosofii? Vypadá to celkem beznadějně, ale jednoho dne nastoupí na sousedních záchodcích nová kolegyně a věci dostanou rychlý spád.
Tento film byl závěrečnou studentskou prací režiséra Grímura Hákonarsona, který studoval v Praze na Famu. (Zmiu)
(více)Recenze (1)
Islandského režiséra jistě v Čechách zaujala naše kultura záchodů. Na Islandu se za použití záchodků nikde neplatí, a ještě jsou navíc čisté, a málokdy chybí toaletní papír. Zajímalo by mě, co si při pobytu v Čechách Grímur Hákonarson pomyslel o naší kultuře. A hle, téma filmu je na světě. Docela vtipný příběh, ale zachycené po islandsku. U nás se totiž lidé, co pracují někde na veřejných záchodcích, většinou scházejí někde v začouzeném pajzlu a ne ve vířivce jako na Islandu. Tohle mě tak trochu pobavilo, a také to do filmu trochu nesedělo. ()