Plechová kavalerie

V době vysílání (premiérového) jsem tenhle seriál považoval za nejhorší český seriál všech dob. S odstupem času zůstává sice stále z pohledu kvality u dna, ale některé "polistopadové" seriály se stačily hravě dostat mezi to pomyslné dno a tohle dílo..... Nechám si proto i v hodnocení určitou "rezervu" pro další nové české seriály :) (15.10.2006)

Heslo doby : "Ani zrno nazmar!" (20.10.2005)

The best of normalizace. Dramatický pokus o seriálovou sondu do života kombajnérů z pera samotného Jaroslava Dietla byl zapotřebí. Melouchy některých neuvědomělých kombajnérů a nízkokalorickými svačinami si žně ohrozit nedáme! (10.06.2011)

Tak pochcat kombajn, soudruzí čudlácí i kultůrtrégři... A můžete dnes - vy doživší se - všichni bryndat, jak jste takto tenkrát pochartisticky chacharsky podkopávali normalizaci a dnes lidu lizumilně fňukat, že "SE" ta televizácká kultůra >porevolučně< tak zkomercinalizovala a zhůvěřila... °-/ . . . Vlastně je dobře, že to ta novácká blbovize znovu zrecyklovala, je dobré si neustále připomínat, kdo je CO! Jak říkám, pochcat... - - - - - (Nahodile sledováno v tehdejší šašskosolvinské těleviďénii ve stavech na plech tehdy v oněch dobách normalizačních, hodnocení poplachové na vítězný únor 2006, komentář při znovuuvedení prvního dílu na >tvNoha< zde roznožmo znechucený jako čtyřiapadesátý - 12.7.2011) (12.07.2011)

Jelikož jsem měl teď hovno na práci, rozhodnul jsem se zhlédnout všech 7 dílů tohoto seriálu s nálepkou 275. nejhroší seriál podle čsfd. Mně to teda zase tak strašný nepřišlo. Ostatně kompletní seriál (dohromady nějakejch 6 hodin) jsem zvládnul za 2 dny. Je sice fakt, že zápletky jsou dost primitivní a nikdy bych nevěřil, že se dá natočit celej díl o tom, že pracovníci na poli dostávaj svačiny na hovno, ale pořád je to asi 100× lepší než současný seriály typu Velmi křehké vztahy, Ordinace v růžový zahradě a podobný sračky. Většina herců to zahrála celkem se ctí, i když jejich postavy jsou ve většině případů takový nekomplikovaný figurky. Obsazení různejch menších rolí je takovej bonus. Třeba Filipovský jako náruživej mariášník je super. Ale největší zabiják je Moučka. Ten tady měl takovou předehru k Okresu na severu. Mam pocit, že Moučka by dokázal za 5 minut přesvědčit francouzský odboráře, aby zrušili generální stávku a šli někam házet lopatou :-) 55% (18.05.2011)

Startujte kombajny, popadněte vidle a kupředu levou, soudruzi! Těžkotonážní pomaz pro všechny, kteří nezažili rudou sílu. Problémy brigádníků můžou být sebevíc banální, ale mají v sobě nepopsatelné kouzlo, díky kterému tento seriál vychází vítězně s většinou současné české tvorby. Tolik (nechtěně) hláškujících postav se jen tak nevidí. (26.07.2011)

"A KRUCI! TADY NĚKDO HRAJE FOTBAL S PRIBIŇÁKAMA!" Agitka neagitka, Dietl to měl prostě v paži a i když se můžem pošklebovat řešeným pseudoproblémům, tak premisa o nezkušeným inťošovi, na jehož bedra je naražená tíha velení bandě kombajnérskejch mazáků a handrkování se s ješitnejma lokálníma papalášema, je super, každej díl má svůj poctivej konflikt, všechno se ve finále pěkně zúročí a celou dobu to má kvalitního záporáka. Navíc to jistí kvalitní herci na čele s Menšíkem a ty Moučkovy soudruhy ředitele fakt žeru. A ty hlášky! "TO JE ALE PĚKNEJ VEČER, CO? TAKOVÝ VLAHO..." (02.11.2012)

Horovat na filmovou kvalitu seriálu lze těžko. Kamera je inovátorská, vlastně docela akční. Kameraman se nebrání prudkým nájezdům na detail ksichtů herců. Pak tu máme velký výskyt neherců. Ty ovšem tvořila banda jezeďáků, kterou klidně nechali tvůrci tlemit se bezostyšně do kamery. Pak tu máme Hanzlíka, kterému jdou monteráci a pasáčci krav naprosto skvěle. Mnoho dalších skvělých herců a komunistu Moučku. Vše odpovídá době vzniku, nemám s tím problém. Ideologicky je to ovšem jasně vyšitej seriál na míru smutné doby. Když celkem sympatický Hartl odmítl lehároš u moře, protože chce raději s brigádou JZD a hloupé mamičce, která jeho nadšení nerozumí odpověděl hned v úvodu seriálu vzdorovitým mlčením, věděl jsem, že je zaděláno na průser. Když se pak jézeďáci nakýblovali do hospody se slovy, že mají nějakou brigádu u prdele, bylo ještě veselo, ale jak se do toho vložili komunisti, bylo po srandě a šlo se s křečovitým úsměvem připomínající Jokerův odporný škleb makat. To vše během "pilotního" dílu. Jsem rád, že ta doba je pryč a s ní i tyto nesmyslně vychovávající seriály, které lidi milovali jako osinu v prdeli. Jednu hvězdu za to, že je to celé s odstupem let tak trochu vtipné a člověk si oddychne, že jeho děti nemusejí žít v něčem takovém. (13.07.2011)

Tento seriál není ani tak komunistická propaganda, jako spíš hrozná kravina. Klasický příklad toho, že z hovna bič neupleteš. Jedna hvězdička za snahu některých skvělých herců. (19.08.2007)

Tento seriál se vůbec nepovedl ne proto, že by byl nějak významněji zasažen ideologicky než všechny ostatní seriály z té doby, byl prostě blbý. (23.10.2005)

Plechová kavalérie ukazuje snad nejlíp, že to s těmi scénáristickými schopnostmi Jaroslava Dietla nebylo ve skutečnosti tak slavné, jak se traduje, že jeho "znalectví" obyčejných lidí a jejich každodenních problémů je mýtus, který se zbortí v okamžiku, kdy začneme víc do hloubky zkoumat psychologii jeho postav a jejich vzájemné (zejména milostné) interakce. Zbyde nám něco, co dnes můžeme konzumovat pouze jako nechtěnou parodii schopnou vyvolat potoky slz smíchu. Jak jinak než parodii brát od stolu z pera vycucané epizody ze života kombajnérů "bojujících o zrno" (a občas proti pribináčkům)? Jak jinak než parodii brát např. Hanzlíkovu postavu "sukničkáře" Vildy Muclingera, který by ve své červené havajské košili, ve které chodí, pracuje, jí i spí, mohl umění lásky "vyučovat na Karlovce"...? (Scéna, v níž svádí svou bytnou (Geprtová) - výjimečně v košili bílé - je bezkonkurečním kabaretním vrcholem celého seriálu). Jak jinak než parodii brát celý motiv boje za uznání autority, když hlavní postavou je tak neprůbojná figurka, jakou představuje Víťa Kubánek? Komičnost byla ze strany tvůrců jistě v mnoha ohledech záměrná a odpovídá tomu funkce některých postav (viz skvělí Menšík, Filipovský aj.), ale ryzí směšnost tryská především ze scénáristické marnosti (u níž jsou bizarní zápletky pouze jedním z projevů). A pokud to nebyl vyloženě subverzivní Dietlův & Dudkův záměr (čemuž moc nevěřím), seriál kromě toho dokonale manifestuje zoufalou nekompetentnost pod vládou jedné strany. Podobně jako např. v Zákonech pohybu se zde bez obalu ukazuje všudypřítomné podvádění, nepořádek a špína (zrezlé plechy kombajnů), příšerná infrastruktura, špatné zásobování, machismus a ryze nesoudružské vztahy... Pěkná ilustrace normalizačního marastu, která tehdy prošla jen díky klapkám na očích.__ Faktem je, že Plechová kavalérie byla propadákem už ve své době: Rudé právo tehdy seriál odbylo jako neúspěch, který "rezignuje na všechno náročnější" a že si vystačí "s něčím na způsob kulisy" [RP, 9.2.1980, s. 5], dobový komentář v Tvorbě pak dále zmiňuje "pseudokonfliktnost zápletek", "pohádkový svár dobra a zla" a "figurkaření namísto vytváření plnokrevných, životných postav" [Tvorba, 9.1.1980, s. 6] a bohyně české kritiky Mirka Spáčilová tehdy natvrdo napsala, že Plechová kavalérie je "jedním z nejslabších seriálů původní tvorby, které se v poslední době objevily na obrazovce" [MF, 29.12.1979, s. 7]. Ostatně jak moc mimo tento seriál (i jeho autoři) byl už tenkrát, naznačuje vážně míněná úvaha samotného Dietla o tom, proč nepřítomnost hlavní ženské postavy nahrazuje licitovaný mariáš: "zdá se mi, že ten mariáš sem strašně patří, že je to ten střelný prach, který voní každému mužskému" [Květy, 20.12.1979, s 47]. Toto je ten pověstný skvělý vypravěč a znalec obyčejného člověka...? Hvězdička za ty slzy smíchu. (14.11.2020)

Jestli někoho zajímají nudné historky zemědělských úderníků, nudné stranické schůze a nudné záběry na pole, pak z tohoto seriálu bude v nudném nebi. Já nebyla schopná dokoukat ani první díl a umím si představit spoustu zábavnějších činností, jak vyplnit 45 minut svého života - třeba sledovat, jak mi schnou promáčené fusekle. (02.08.2011)

Něco tak blbého, aby to vydalo na plus minus osm hodin...?!!! A je pod tím vším podepsán Dietl..?! Každý si musel vysloužit "pobyt na slunci" u mocipánů, ale takhle...? Vyjma hereckého obsazení vzhledem k době vzniku, asi bych ani nikdy neobjevil.!!! :-((( (12.07.2011)

Seriál o kombajneristech? Jeho největším svízelem je fakt, že tehdá to tvůrci patrně mysleli vážně. Leč o tom já nevím nic. Pro mě, pro študáka, který si v době vzniku Kavalérie hrál v uhláku na horníka, je tento seriál humornou vzpomínkou na časy, kdy jsme s kamarády při žních chodívali za barák na pole a nechali se vozit v kombajnech. (13.07.2011)

Režim potřeboval ukázat každé z odvětví budování socializmu . Družstva JZD byla jedním z pilířů a tak padl nápad natočit seriál (tak jak bylo tehdy módou o každé profesi) o kombajnistech. Ti v každém z dílů řeší nejroztodivnější problémy od oprav strojů, shánění dílů, pití za volantem, nutnosti v noci vyjet mlátit až po dramtické převrácení stroje na příkrém svahu atd... U nejednoho dílu se dnešní divák skvěle pobaví a proto já soudruhům z dederónských Forschrittů dávám za dvě. (16.08.2011)

tohle chce opravdu pevný nervy, aby člověk vydržel třeba i jedinej díl! ... nebo kapku šňapsu... bohužel jsem neměl nic ze zmiňovaných pomůcek... 20% (15.09.2007)

Vilda Muclinger, pravděpodobně nejdebilnější a nejtrapnější postava Hanzlíkovy kariéry, očividně vznikla tím, jak si Dietl zase rozpočítal co postava, to representace typu ve fingovaném světě, který si z toho reálného pouze vybírá témata (za jakým účelem, všichni víme). Vlastně se ani snad nedá mluvit o typech, ale jen o těch tématech. Zatímco třeba v Jakubu Skláři representují synové a zeťové titulního hrdiny (jakož i další postavy) modelové politické postoje nebo i celé společenské třídy, v Okresu na severu jednotlivé postavy suplují opět jakési typické (víceméně zfalšované) postoje (zde nikoli v historickém vývoji, nýbrž v aktuální "výstavbě socialismu"), přičemž v obou případech se odehrávají střety značné závažnosti a dosahu, tady v Plechové kavalerii, v níž jde jen o idilická osobní a provozní dramátka a lokální nešvary, jednotlivé postavy kombajnérů buď mají zcela určitou funkci v příběhu hlavního hrdiny Hartla (Menšík, Samek), nebo spíše než že by representovaly typus, nesou jen určité přidělené téma. A tak vedle tématicky monotónních postav mladého Hrušínského (jak zachránit vztah s dívkou), už uvedeného Samka (černé melouchy), dále kombajnéra, který chce být v novinách nebo kombajnéra, kterému se stýská po domácím pohodlí, je zde stejně monotónní postava Hanzlíkova, která nedělá nic jiného, než že buď úplně nemožně balí ženský, nebo o tom žvaní. Ostatně už hrubý výčet postavových témat svědčí o tom, že Hanzlíkova postava zdalaka není jediná, která je zde dementní. Ovšem v rámci žánru a zadání není Plechová kavalerie zas tak špatný seriál (viz komentář dobytek, 3 hv.). S mariášem a téměř nezletilou Kořínkovou se to dalo vydržet až do konce a třeba aféra s pribináčky mi nepřipadala o nic méně nosná než disertace dr. Sovy či jiné zápletky v Nemocnici na kraji města. Navíc si můžeme říkat, co vlastně Dietl myslel tou bývalou selskou rodinou coby reliktem minulosti a jak se na tento nejednoznačný prvek asi tvářili soudruzi. Dokonce pro nás dnes může být dietlovka o kombajnérech a jejich mladém "brigadýrovi" zajímavá jako svého druhu dobová studie hierarchie firemního řízení. Vytkl bych hlavně nepřípustnou pomlčku ve slově rostlinolékař, ale to už je asi jedno. (05.08.2018)

Ani zrno nazmar, i když ta tvůrčí půda prorostla odolným plevelem. Pánové Dietl & Dudek vejdou do dějin jako geniální agitátoři na socialistických polích, na nichž se odehrává podstatná část tohoto seriálu, který ukazoval, kam to lze dotáhnout, když máte vůli, odhodlání a dobrý kombajn. V silném hereckém ansámblu není slabých hereckých výkonů, avšak snad ze všech herců je cítit faleš a hrané přesvědčení zemědělce oddaného socialismu. Nechci jmenovat, kteří herci byli natolik ve svých výkonech nesnesitelní, a tak to shrnu v jeden celek farizejů, kteří by v čase normalizačních změn hráli i zadarmo, aby se zviditelnili. Ostřílený režisér Jaroslav Dudek tentokrát režijně selhal po řemeslné stránce a brilantně věrohodný scenárista Jaroslav Dietl ve snaze vzdát poctu kuchařům, prodavačkám a zkrátka všem profesím dělnické povahy, tak v žádném případě nesměl opomenout kolchoz a zemědělství jako takové, protože ukázat na polích práci kombajnistů, kterak brilantně na nových strojích sklízejí úrodu, je věc záslužná a komu čest, tomu čest, soudruzi. Něco tak úděsně blbého se jen tak nevidí. A to nemluvím o tom, jak to bylo poplatné době. Vzdát práci čest formou seriálu ani tak nevadí, ale klidně se doprostřed scény mohl v každé epizodě postavit otep slámy a vyšlo by to nastejno. Vždyt i ta hrající si kotata vyplnující přestávky ve vysílání, byla tehdy záživnější, než hrátky kombajnérů v čase žní a malin přezrálých. Soudržnost a oddanost osouložit každého kombajnéra z party v Nepomuku vládními papaláši, bylo z hlediska vytváření a dodržování socialistických závazků přímo aktem neocenitelným, a v podstatě ne vždy proveditelným. V létě, potažmo v době žní, se stmívá přece jen později, a tak by každá nepřístojnost na poli byla už z dálky vidět. Ovšem jít souložit mimo pole a za kombajn nelze, protože se musí dbát na družbu a vše stěžuje fakt, že ne každý kombajnér je ochoten ve své pracovní době dodržovat závazky vůči straně. Proto byl poměr mezi muži a ženami v tomto seriálu tak vyvážený a kdo nešel do páru, tak si to pak zodpovídal před komisí a dlouhou dobu si v seriálech ani neškrtl. Mám pocit, že většina herců by se místo účinkování v takové pokleslé slátanině raději nechala mlátit cepem po zádech a vsadila by se s kolegy o to, kdo dá první výpověď, tak na toho za odměnu čeká facka. Facku si však měli dát všichni, kdo se podíleli na téhle agro kravině. A že jich nebylo zrovna málo těch zasloužilých a národních umělců, co potom kritizovali to, v čem hráli. Ale tehdy byli vůbec rádi, že v něčem hrají. Mé hodnocení: 0% (20.05.2014)

Ne az tak tragicky serial, jak by se mohlo zdat. Treba takova kamera je oproti jinym "dietlovkam" v pohybu, zaostrovani je uz taky mene casty problem (i kdyz scenka v aute s "ja bych si vas chtel vzit" je natocena vazne tragicky). Objevuje se tu i nekolik zajimavych postav s atraktivnim konfliktem, kterym se vsak Dietl (logicky) nemohl moc venovat, ovsem i ta trocha je fajn - napr. silna zena v cele JZD nebo stary pan, ktery se nevyrovnal s kolektivizaci. Bohuzel se naopak az moc casto pred kamerou objevuji tezce sablonovite postavy, pocinaje nejistym mladikem v cele kombajneru a konce soudruhem Mouckou (ktery u Dietla hraje porad dokola to samy). Pozitivne ale hodnotim fakt, ze vyrazne ubylo "debilnich konfliktu", mysleno problemu, ktere postavy resi naprosto retardovane - naopak tu ustredni hrdina pekne postupne upousti od nafouklyho urazeni a mlceni a pristupuje i k jakz takz sofistikovanym resenim. A po pravde, oproti takovymu Muzi na radnici se tu dnesni divak i obcas zasmeje, ackoliv ne tak, jak tvurce zamyslel. Triminutova scena beze slov, kde se jenom masti karty? Porad omilana znelka, o ktery se vam bude jeste tyden zdat? Pribinaky?? (29.10.2014)

No tohle je něco příšerného. Opravdu v žádném případě se to nedá sledovat! (08.10.2014)