Ve znamení Merkura

Ve znamení Merkura (1978) 

Ať na to koukám sebevíc, je to pěkná, ke konzistenci poměrně vzdálená, slátanina. Chvilku to vypadalo, že to bude celkem plytký příběh Jardy Hajzlíka kterak se dal k celníkům, našel si buchtu a ochránil ji i naši republiku před zlými pašeráky. Občas proložený scénama, kterak celníci šmejdí v něčích věcech. A Janě Švandové to v uniformě sekne. Jenže už u druhýho dílu asi nevěděli co s tím, tak z toho zkusili udělat detektivku. Občas proloženou scénama, kterak celníci šmejdí v něčích věcech. To se taky nepovedlo. Proto ve třetím díle zkusili kombinaci obého, ale krom toho, že to v uniformě pro změnu slušelo Kateřině Macháčkové, to nezachránil ani závěrečný romantický odjezd milenců od hraničního přechodu. Teda pokud vás nevzrušujou záběry na celníky šmejdící v něčích věcech. Ve čtvrtém pokračování si soudruzi vzpomněli, že máme taky ňáký slováky, tak tam prdli něco z Bratislavy. Ale krom slovenčiny zas nic novýho. Jo vlastně, pozor změna, celníci šmejdí ve vlaku a na lodi. Krom klasické celnice, samozřejmě. Po tomhle intermezzu se v pátém díle tedy vracíme zpět k Hajzlíkovi a jeho (ještě ne) buchtě. Skoro. V půlce dílu se totiž ukázalo, že tam není žádnej pořádnej příběh (krom celníků šmejdících v něčích věcech), tak tam prdli vsuvku s příhodou starých dědků. Nepomohlo. Takže poučení? Dobří herci ve špatným seriálu už to nevytrhnou, každej tlustej strejda v zápaďácký káře je pašerák a imperialisti s oblibou kupujou LIAZky. Jo a všechny pěkný ženský by měly nosit uniformu (na to bych udělal zákon). (04.01.2018)