Všechno nejlepší!

Vemte jednu deci Collateralu a dvě lžíce morálního poselství z Telefonní budky a zalijte to dvěma hektolitry rozžhaveného slizu z Pánské jízdy - a máte komediální hit začátku léta. Je to možná velký skok pro režiséra Kotíka, jenž se od tří chlapů v baráku přesunul k pokusu, který lze nazývat filmem (tzn. žádný plamenomet v lednici, žádné jiskry z televize, žádné humorné vaření večeře a chybí i Dejdar s elegantním panděrem). Ale pořád miniaturní krok pro diváka, jemuž ke štěstí nestačí toporné dialogy, humor na hranici selhání srdce (tetička, pane bože, co ta tetička Jany Hlaváčvové?!) a scénář tak zběsilý, jak jen od autora Pánské jízdy může být. Jediným pozitivem je pro mě Preiss, naopak zamrzí, že Kotík semlel i herecké kvality Jana Dolanského, který koulení očima a trousení trapných hlášek nezvládl ustát. V interiérech se znovu odehrává filmařské peklo, venku se jakž takž daří. Každopádně král české situační komedie je zpátky. A i když mu nepřeju nic zlého, na vás ostatní volám: Kryjte se! :-) (12.04.2006)

Lepší než Pánská jízda, horší než většina ostatních českých filmů. Mistr Kotík si ani druhým filmem nenapravuje vizitku a opakovaně dokazuje, že neví co dělá, ať už s tužkou v ruce nebo režijní sesličkou na zadku. Je smutné vidět relativně talentované herce v hlavních rolích, kterak se dusí ve stísněném taxíku a replikách, posunujících rozhovory odnikud nikam. Pravé inferno se ale opakuje v rádoby sitcomových interiérech, kde se řeší dějová vata. A u Kotíka tohle označení můžete brát doslova. Vtipy utekly, nadsázka se odstěhovala na Island a logika si vzala dovolenou. Jinými slovy není jediného důvodu, proč byste s tímhle filmem měli sdílet společný myšlenkový prostor. Pokud tedy nejste sebevrazi. (01.06.2006)

Oproti Pánské jízdě posun v kvalitě o několik sedmimílových skoků. Ne snad, že by Kotík na druhý pokus natočil dobrý film, ale alespoň vám při jeho sledování nebude tak trapně jako u jeho debutu. Je to nuda, pokusy o humor jsem tak nějak vůbec nepostřehl (až na ten nepovedený vtip, že tu prohrála Sparta doma s Brnem), nikdo tu nehraje a laciné morální ponaučení je určeno... Nevím, pravděpodobně vůbec nikomu? (27.01.2008)

Kotík jako scénárista opět nefunkční, byť režijně to není taková hrůza jako minule. Ale jenom díky tomu, že mu děj „dovoluje“ civět většinu času skrze čelní sklo dovnitř auta, protože když se z něj vyleze, je to peklo s humorem a rozhledem Novácké Ulice. Od průseru jej zachraňují Preiss s Dolanským, kteří evidentně našli podobnou hereckou vlnu a i když sypou hlášky bez koulí, divák aspoň chvíli nechce páchat harakiri. Nuž, oproti režisérově hrůzné prvotině mílový skok, ale pořád standardní bída jak vystřihnutá ze současné produkce českého filmu. (27.01.2008)

První film Martina Kotíka byl otřesný z hlediska formy, ale dost často mě rozesmál. A herci dobře hráli. Což o tomto kousku platí úplně naopak. Po technické stránce je VN lepší než PJ (která střídala jen mechanismus "interiér-exteriér-vtip"), má dobrou hudbu, ale Jan Dolanský je překvapivě mdlý, Viktoru Preissovi zřejmě bude slušet jen televizní obrazovka, ovšem hlavně mě neuvěřitelně SRALO jak nepokrytě, bez invence a pitomě míří snímek k té vpravdě debilní moralitě, která po různých neuvěřitelných zkratkách (jak v ději, tak v jednání postav) vyznívá jako parodie. Navíc opravdu "zvláštních", či spíše nefunkčních scén je tam víc (ty s tetičkou ne, spíš bych za všechny uvedl "sexy prádélko Alice Bendové.") To jsem fakt zíral. (20.07.2006)