Tygr a sníh

Válka a láska jsou to jediné, co má tenhle film společného se snímkem Život je krásný. Benigniho herecké kreace jsou plné eruptivní energie a vodopádu slov, která přesto někam směřují. Mám ten jeho styl zkrátka rád. Druhý Žvot to není, ale nenudil jsem se, smál i dojmul a potešil mě otevřený, do jisté míry nejednoznačný konec. (30.10.2006)

║Rozpočet $35miliónov║Tržby USA $10,167 ║Tržby Celosvetovo $25,460,023║ (22.10.2008)

rozpočet : ? tržby celosvetovo : $25,460,023 (13.12.2006)

„Štyri hodiny je more času, to sa ešte stihneme niekde zastaviť na kávu.“ Z toho, čo taliansky svojráz Benigni (SYN RUŽOVÉHO PANTERA, MONŠTRUM, ASTERIX A OBELIX) predviedol v minulosti, keď ako plešivejúci PINOCHCIO v pyžamku behal po lúke a naháňal motýle, mám dodnes zlý pocit. Niečo, ako keď vidíte masového vraha priamo pri práci. Napriek tomu som si pozrel TIGRA A SNEH a musím povedať, že chápem, o čo Benignimu išlo. Prvú polhodinu vôbec netušíte, o čo ide. Ak ste čítali obsah, budete mať pocit, že pozeráte omylom iný film. No následne sa dej prekvapivo zamotá, prostredie sa drsne zmení a Benigni zasa pracuje štýlom, ako v ŽIVOT JE KRÁSNY: prostredie a udalosti (odchod Jeana Rena) sú príliš šialené na to, aby ich človek mohol prežiť bez humoru (asi, toto som vážne nezažil). Bohužiaľ, snímka nefunguje, pretože som z nej mal pocit drastického zostrihania; akoby Benigni nakrútil aspoň tri „celistvé“ hodiny, no niekto mal zasa pocit, že je to zbytočne dlhé a orezal to. Nielenže sa veci „len tak čudne dejú“ (hrdina sa chce dostať do Bagdadu, ide na letisko, tam mu povedia, že do vojnovej zóny nelietajú, strih, hrdina vykladá lieky v mene Červeného kríža niekde pri Bagdade), ale ku koncu mi to (na prvé pozretie) definitívne prestalo dávať zmysel... neviem... vôbec som to nepochopil... (19.10.2010)

Tak Benigni se pokusil navazat na uspech Zivot je krasny a i kdyz se mu to zdaleka nepovedlo, presto nejde o vylozene spatnej film. Jsou tu takovy dva problemy, Benigni, ackoliv me prijemne prekvapil svym vykonem, tak zbytecne casto zmatkuje, neustale keca a pobiha tam jak naka postavicka z grotesky a sem tam to rusi dej. Druhej problem je, ze se Benigni nak nemuze rozhodnout, co to vlastne toci. Jestli film o velky lasce (coz je zde prezentovano posedlosti Benigniho po Braschi), komedii a nebo jakys takys valecny drama (navic bohuzel o valce, ktera me nejak nezajima a nic o tom nevim), takze se tu najdou hodne silny sceny (treba krasnej konec), ale zaroven taky kraviny naprosto mimo. Navic prvnich nakejch 40 minut, nez se dej presune do Bagdadu, jsem se v tom vubec neorientoval, fakt sem z toho nepochopil, jesli to byly ruzny casovy roviny, nebo nejaky jeho sny nebo co, nastesti pak se film uklidnil a az do konce uz byl celkem prijemnej. (04.08.2008)

Benigniho představy všedních reálných prožitků jsou v mnoha směrech jedinečné a výrazově osobité,jeho styl vyprávění není možné jen tak zařadit,jako to jde u mnoha jiných.Svým naturelem bych ho malinko přirovnala k bláhovému snílkovi Donu Quijoteovi,jen s jedním zásadním rozdílem a to,že básník Attilio svou neutuchající vírou, optimismem, nadšením, prolínajícím se taktéž s poetickým nadhledem dokáže překonat jakoukoli nezdolnou překážku.Jde za svou pro něj vyjímečnou,nádhernou,až étericky křehkou životní láskou.Byl by schopen kvůli ní i zemřít?Nejspíš ano,i když jeden bez druhého setrvávat dál v tomto světě,je snad nemožné.Ještě jeden postřeh se mi vryl do paměti,že kdesi hluboce zasutý v jeho nitru se ukrývá nepatrně posmutnělý a unavený klaun. (16.05.2009)

Snad jen říct, že bych si raději pomatoval Roberto Benigni jen z La Vita è bella, tento snímek mě nijak nenadchl. Jeho vtip byl někde mimo a já taky po půl hodině jsem to sledoval jen krajem oka. (14.11.2009)

Básník Attilio je nezmar, který je sice snílek, ale v ohrožení blízké osoby dokáže zdánlivě nemožné. Rozhodně se jen tak nevzdává i když se situace beznadějná a překážky gigantické. Poetický protiválečný film. Viděno 14. 12. 2019 (na nedožité sté narozeniny mého otce) na palubě autobusu RegioJetu. (26.12.2019)

příběh mající lehkost sněhu a sílu tygra, umě kombinující obé do poetické harmonie... benigni si napsal a zrežíroval sebe sama takřka dokonale, doslazuje hořké a ztrpčuje sladké, takže chvílemi divák neví, zda se má smát, nebo brečet... možná mám kliku, že jsem tuhle one man show viděl dříve než tolik vyzdvihovaný Život je krásný, a tak nemám srovnání s údajně mnohem lepším snímkem. prostě díky gejzíru krásných slovních obratů a parádnímu konci v mé romantické části duše zavládla spokojenost na 80%. (26.11.2010)

Můj oblíbený film, který je prostě nádherný a úžasný. Roberto Benigni je tak roztomile praštěný, že si ho nejde nezamilovat - skoro takový italský Woody Allen. A Nicoletta Braschi je něco neuvěřitelného (nota bene s přihlédnutím k jejímu věku v době natáčení). Tenhle film je tak báječně romantický, nápaditý a vtipný, že jsem ho i podruhé sledoval se zatajeným dechem, utíraje u některých scén slzy smíchu a dojetí. V jedné z nich zazní třeba jedno z nejhezčích milostných vyznání, jaké jsem kdy ve filmu slyšel: "Jestli umře, mohou skončit celé tohle divadlo na světě... Mohou vše odvézt pryč, vyšroubovat hvězdy, svinout oblohu a položit ji na nákladní auto, mohou zhasnout Slunce, tak moc miluji - víte, proč ji tak moc miluji? Protože ji miluji, když na ni září slunce. Mohou si všechno vzít pryč, tyhle koberce, sloupy, domy, písek, vítr, žáby, zralé vodní melouny, sedm večerů, květen, červen, červenec, ovčí srst, včely, moře... ". Každý, kdo byl někdy taky takhle zamilovaný, musí bez nejmenšího zaváhání napsat: udělal bych úplně to samé, co Attilio. (15.03.2014)

bláznivě laskavé... (15.05.2009)

Roberto Benigni jako Ital tak otravně užvaněný, že setrvávat v jeho blízkosti je na mašli. Jako hlavní hrdina romantického melodramatu fakt kuriózní postava. Ale není to ani zdaleka tak strašlivé jako jeho Pinocchio. Možná by bylo lepší, kdyby místo podivně ambiciózních ptákovin začal opět točit normálně praštěné komedie. Jinak všem dojde, že Život je krásný byl jen šťastnou souhrou náhod (50%). (21.07.2010)

Benigni mě už po pár minutách začal srát a vtipný mi přišel je zřídkakdy, Jean Reno se ve své roli očividně necítil a nebyl přirozený, také hudba mi přišla špatně použitá a hlavně celý scénář se spoustou logických chyb je opravdu špatný, postavy jsou nezajímavé a povrchní. Párkrát zasmál, párkrát mě něco potěšilo, ale to je asi tak všechno. Benigni by si měl uvědomit, že nenatočí další Život je krásný a měl by zkusit něco jiného, hlavně už konečně jinou hereckou polohu. (26.02.2006)

Po neuvěřitelném a po právu zaslouženém úspěchu se snímkem "Život je krásný" se Roberto Benigni opět staví před i za kameru po boku své ženy Nicolette Braschi, aby natočil něco, co by mělo jmenovaný úspěšný snímek připomínat. Bohužel se jedná o neuvěřitelně prvoplánový snímek, který nemá ani zdaleka kouzlo režisérova opusu a nejen že nudí, ale hereckou kreací samotného Benigniho občas i štve. (12.04.2014)

Nedivil bych se jestli tento film vyhrál cenu nejhorší film roku. Je to komedie o chlápkovi, který jede do Iráku a uprostřed komických dobrodružství se snaží zachránit svou lásku, která je zraněna bombardováním. je to předvídatelné, nezáživné a nikterak hluboké. (15.01.2021)

Trochu zmatené a nepřehledné. Co je realita, co je sen? Na spousty divákových otázek nepřišla odpověď. A bylo to vůbec třeba? Musíme znát na všechno odpověď? Musí být vše "nalinkováno" tak, jak si přejeme nebo předpokládáme? Vždyť i náš vlastní život není nalinkovaný přímo, ale pohybuje se v mezích jakýchsi křivek, které se sice podvědomě snažíme napřímit, ale ne vždy se nám to daří. Důležité však je, že si vždy umíme uvědomit, že naše životní pouť i v těchto kritických výchylkách může být krásná, humorná a plná optimismu. (22.07.2010)

Benigni se vrátil ke žánru a stylu vyprávění, se kterým mu to vyšlo v Život je krásný. Musím říct, že tentokrát mi Benigni celý film kazil, jeho kreace se mi vůbec nelíbily a do takového typu snímku se podle mě nehodí. Ale co se týče zbytku filmu, tak je celkem vydařený. Konec je krásně poetický a trochu otevřený. Nakonec jsem se vyrovnal i s pár nedostatky ve scénáři a celý film si užil. (28.01.2007)

Tygr a sníh je milý příběh o obrovské vášni k životu, o síle lásky a o naději, že láska dokáže existovat a přežít i v těch nejtěžších časech. Scénář : Roberto Benigni a Vincenzo Cerami. Kamera : Fabio Cianchetti. Hudba : Tom Waits, Kathleen Bernnan a Nicola Piovani. (28.05.2011)

"Každý člověk je hlubina, jímá tě závrať, když do ní pohlédneš." (02.12.2017)

Roberto Benigni je v této poloze prostě vynikající, stejně jako v Život je krásný , ale to byl samozřejmě ještě o něco silnější kalibr. (04.09.2012)