Kočky neberem

Taková koukatená letní komedie o cestě v rozvrzaném křápu a s takovou dětskou hravou duší o kterou kde kdo příjde při dospívání a ani neví jak. Taky je moc fajn, když mladé lidi hrajou mladí lidé...Na člověka dýchne léto a prázdniny. Piješ pivo! Ježiš Marija ty uz jsi jako moje mama :D A6 je skoro člověku líto, že už je konec...Ono je to mnohdy i tim kdy se na to clovek podiva a jinak na nej pusobi film pocatkem leta…Kolem Slap (Rabyně apod.) behame #VR takze o to vic se mi to libilo. (01.07.2023)

Celkem ucházející road movie s pohlednými dívkami a partou kluků v buřinkách, kteří procítěně přísahají, že se nikdy nebudou ženit. Letní pohoda se zadrhne až ke konci, kdy mládežníci dostávají skvělý nápad a krátí dlouhou chvíli hrou vhodnou především pro citlivější povahy Na pravdu / fanty: „No řekni, jestli už si měla kluka, dyť je to jen hra.“ (12.02.2024)

Je skutečně málo filmů, které mne iritovaly hned během úvodních patnácti minut. Tento to zvládl už v úvodních krátkých titulcích. Ano, přiznávám se bez mučení, že jsem se na to díval kvůli Bolkovi, ale byla to taková capina, že jsem místy jel rychloposunem. Takže jsem ho asi přehlídnul. Toto dílo už nikdy více. (08.02.2017)

Tradiční úprk mladé generace za hranice fádní všednodennosti do světa her, snů a prvních poznání je provázen zajímavým dějinným vývojem. Ve třicátých letech se nad naším územím přehnala vlna trampingu, která s sebou strhla i jednoho z prvních průkopníků v této oblasti, spisovatele a vůdčí osobnost skautského hnutí Jaroslava Foglara. Jeho činnost vyvrcholila v prosinci 1938, kdy poprvé začal vycházet v časopise Mladý hlasatel seriál o dvou klukovských partách nazvaný Rychlé šípy. Po několikaleté perzekuci se v průběhu šedesátých let opět vrátili mezi novou generaci čtenářů, aby se zanedlouho opět rozloučili a na svůj velký comeback se přichystali až po pádu železné opony. A právě v tom uvolněném vakuu zlatých šedesátých se režisér Josef Pinkava rozhodl natočit komediální film pro mladé, v němž by zúročil jak Foglarův klukovský svět, tak aktuální problémy tehdejší mládeže. Úsměvná eskapáda (dnes by se použil nepříliš čitelný termín road-movie) v sobě zahrnuje reflexi doby: až magickou sílu mladické bezstarostnosti a jakoby transformující se politiku stále ještě novotnovského socialismu. Zároveň volně navazuje na podobnou situaci prvního období nacistické okupace v krátké, ale velmi výrazné preludaci písně z filmu Příklady táhnou, jehož poselství bylo v letních dnech roku 1939 totožné s atmosférou letního dne roku 1966. Zaslouženou pozornost na sebe strhává sympatický výkon mladičkého Jiřího Štěpničky, který se tehdy pohyboval na hranici dvacátého roku života, podobně jako většina dalších zúčastněných. Klasických filmů pro mládež, které by nebyly pouhou deklamativní sondou do života dospívajících máme v naší kinematografii poskrovnu. Těch dobrých pak ještě méně. KOČKY tvoří vzácnou výjimku a rozhodně nejsou výhradně generační záležitostí, jak ostatně napovídá můj komentář. (06.12.2009)

Slátanina, a ty dialogy, bože!..z tohoto už jsem vážně dávno vyrostl, možná že v té době by mě to vzalo, podobně jako dnes všechny čtyřicátníky, všecky trampy, čundráky apod., možná i v mých pubertálních letech (ale to jsem film zas neviděl), které jsou doufám už dávno minulostí, ale dnes už toto nejenže nechápu, ale ani se mě to pochopit nechce. Faktem však je, že dostat tenkrát babu nebyl zas takový problém, vše bylo takové povolnější a uvolněnější, bez určitých nároků apod..Kouzlo filmu a jisté ideje už jsou dávno pryč a pamětníci s kapkou v oku jen zavzpomínají. Jedna jen za sličné mladé holky, dnes často používaný výraz hééérečka a jakýsi country laděný hudební doprovod....P.S.: Toto a Nová vlna ? A režisér...Pinkava? Komentář zde jako 3. v pořadí.. (06.12.2009)