Obsahy(1)
Stejně jako většina ostatních představení Divadla Járy Cimrmana, sestává Dlouhý, Široký a Krátkozraký ze dvou částí - odborné části (formou přednášky nebo kratších referátů) o životě a díle Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla - v tomto případě pohádky Dlouhý, Široký a Krátkozraký. První část tohoto představení tvoří rozsáhlejší přednáška „Cimrmanova cesta za českou pohádkou“. Vlastní divadelní hra pojednává o strastiplném putování, jehož cílem je vrátit princezně Zlatovlásce její ženskou krásu - byla totiž očarována zlým obrem Kolodějem. V prvním obraze přichází na královský zámek princ Jasoň, který zjišťuje, že jeho vytoužená nevěsta - princezna Zlatovláska - má (díky čárům Koloděje) vousy a nohu „pětačtyřicítku“. Jasoň se rozhodne Zlatovlásku vysvobodit ze zlé kletby a společně s ní, s jejím královským otcem a s Bystrozrakým se vydává za Dědem Vševědem, aby jim poradil, jak na Koloděje. Vše zpovzdálí sleduje Jasoňovo dvojče - zlý princ Drsoň, který se chysdtá ve vhodnou chvíli do děje vložit a získat princeznu pro sebe.
Děd Vševěd přes silně pokročilou sklerózu poradí, aby Kolodějovi vzali jeho kouzelný prsten. To se sice nepodaří přímým soubojem, ve kterém Jasoň prohrává, ale lstí - Koloděje se povede rozplakat, takže vyndá z kapsy kapesník a prsten mu vypadne. Pohádka má šťastný konec - Zlatovlásce je pomocí ukořistěného prstenu vrácena její ženská krása. (wikipedia.org) (oficiální text distributora)
(více)Recenze (237)
U mě tedy tahle pohádka nepropadla, spíš naopak. Tohle je přesně ta cimrmanovina, která mi sedí. Škoda jen, že nikde nejde sehnat starší verze, kde děda Vševěda hrál Jaroslav Weigel a princeznu Jaroslav Vozáb. Možná je to tím, že jsem ji viděl mladší, ale mám dojem, že byla ještě o něco lepší než ta z r. 2006. Ale jinak jsou ostatní herci fantastičtí. "A nejhorší ze všeho jsou trpaslíci." ()
Společně s Vraždou v salonním coupé Českým nebem a Zaskokem patří Dlouhý Široký a Krátkozraký k vrcholům Cimrmanovy tvorby. Nemám jedinou výtku i po stopadesátém zhlédnutí je to stále ono. P.S. Hru jsem měl možnost vidět naživo a i na to že herci mají svůj věk hráli jako o život. Pan Penc je mimochodem IMHO lepšíí král než Hraběta. ()
To je tak, když se dva znesváření bratři princové Jasoň a Drsoň rozhodnou oženit s princeznou Zlatovláskou. Ale ouha, zaklel ji obr Koloděj! A princezna tolik touží mít zase zlatý vlas, maličkou nožku (teď má třiačtyřícítky), útlý pas, okrouhlý bok a ňadra dmoucí!! A tak nezbývá než navštívit děda Vševěda, na kterého se smí mluvit jen ve verších. Co dodat... jedním slovem dokonalé!! ()
Miluju Divadlo Járy Cimrmana a vůbec všechny hry. Právě tato hra mě inspirovala ke knize, které se právě věnuji. Parodie na pohádku či na pohádky mě od té doby zajímají. Cimrmani si samozřejmě dali záležet a vytvořili celou řadu parodií. A samozřejmě celá řada hlášek vydržela od vzniku až dodnes a představení je jednoznačně legendární. ()
Jako zanícený cimrmanolog, schopný hodiny a hodiny vyprávět repliky ze všech her krom Českého nebe, se kterým jsem ještě žel neměl tu čest, snad ani nemohu jinak. Mohl bych pár her vyzdvihnout, avšak žádnou bych nedokázal označit za slabší či méně oblíbenou. Stejně ode mne každá dostane "kilo", tak co... 100% ()
Galerie (8)
Photo © Česká televize / Divadlo Járy Cimrmana
Zajímavosti (15)
- Jedná se o první hru, která byla natočena na desku. Natočena byla v roce 1975 v Braníku v obsazení L. Smoljak, M. Čepelka, O. Unger, P. Brukner, J. Weigel a J. Koudelka a následně v roce 1976 byla vydána. (mnaucz)
- Jiří Menzel v jednom rozhovoru, kde vzpomínal na jeho působení v Divadle Járy Cimrmana, řekl, že hru Dlouhý, široký a Krátkozraký hrával nejradši. V představení hrával Děda Vševěda. (mnaucz)
- Roli Děda Vševěda hrál Jan Kašpar do smrti. Poslední představení odehrál 19. května 2013 (pouhé 3 týdny před smrtí) s kyslíkovou bombou na zádech a hadičkami v nose. (mnaucz)
Reklama