Papírový voják

Okrem tohto filmu som od Germana, ml. videla len Garpastum, takže všetky pomerky sú vo vzťahu k nemu ;-). V zásade opäť spojenie súkromnej línie s udalosťami národného (až svetového) dejinného významu. Tentokrát ľudí a ich bežností okolo vyslania prvého kozmonauta do vesmíru. Možno je to aj obdobím, v ktorom sa film odohráva - oproti Garpastu Papierový vojak (ako bol flm uvedený na ArtFilme 2009) postráda atmosféru nostalgie za "starými dobrými časmi". V zásade, niet sa čo diviť, keďže PV spadá do postalinského obdobia, ktoré sa neustále pripomína, či už väzenskými lágrami alebo úžasným portrétom J.V. Stalina lemovaného žiarovkami. Ladenie teda o poznanie ťaživejšie, temnejšie; trochu náročnejšie na koncentráciu. Samozrejme, pridajte si "klasicky rusky" dokonalý vizuál s rámovaním na milimeter. (22.06.2009)

Abstrakce a nuda. Když se za umění stylizovat považuje neschopnost vytvořit zajímavou věc, tak nevím. Mně to přišlo zdlouhavé a utahané. Ovšem pokud to shůry sledoval Jurij Gagarin, tak to pro něj muselo být docela k popukání. A co se týče záměru bořit mýty? Pro většinu bořičů je charakteristické, že sami nic nedokázali. Dvě hvězdy za atmosféru a scenérii. (26.10.2011)

Tento film u mě hraničí na hraně čtyř až pěti hvězdiček... Ještě si ho musím nechat rozležet v hlavě. Díky němu jsem se ale znovu setkala s herectvím Gruzína Meraba Ninidze, který mě před notnou dobou zaujal ve filmu Nikde v Africe... Mimochodem i Čulpan Chamatova svou roli zahrála dost nezapomenutelně... všechny postavy se filmu míhají jak v nějaké panoptiku oné doby. Snímku by neuškodila černobílá verze... ještě více by se vyzněním přiblížil oné době, kdy se nové dralo ke světlu, aby se to progresivní po nějaké době stalo jen matnou vzpomínkou na urputné snažení být za každou cenu v něčem první... Takový Čevengur 60. let... (22.04.2012)

Bytostně ruský snímek, jehož kvality nelze docenit bez patřičných znalostí kontextu a dobových reálií. "Papírový voják" mě odzbrojil svou dobovou autenticitou - typy herců, jejich kostýmy a účesy, pronášené repliky, atmosféra Chruščovovy destalinizace, rivalita s kosmickým programem Spojených států... Film jsem zhlédl v televizi shodou okolností krátce po 50. letém výročí Gagarinova letu do vesmíru (12. 4. 1961), což mu jen přidalo na zajímavosti, protože ukazuje odvrácenou stranu sovětského kosmického programu, symbolizovanou všudypřítomným blátem, ze kterého není úniku. Postava doktora Pokrovského je výborně napsaná i zahraná, totéž platí o kvalitách ostatních herců. "Papírový voják" je výtečný festivalový film. UPDATE 27. 3. 2015 - Film mě bavil i na druhé zhlédnutí a na původním plněném hodnocení netřeba nic měnit. "Papírový voják" je spolu s mým oblíbeným komiksem Nicka Abadzise "Lajka" výbornou ukázkou uměleckého ohlížení se zpět za odvrácenou stránkou sovětského kosmického programu. V jistém smyslu to byla vzrušující doba - nefalšované nadšení tehdejších lidí z toho, až se "člověk jako anděl vznese k nebesům a nastane lepší svět", z některých postav tohoto filmu přímo sálá - a člověk se neubrání jisté lítosti, že současná doba na dřívější megalomanské plány (kolonizace Marsu apod.) už v podstatě rezignovala, ale v jistém smyslu je to asi dobře. Jak ukazuje tento film nebo zmíněný komiks, cena za úspěchy sovětského kosmického programu byla často příliš vysoká... (08.05.2011)

6 týdnů, kdesi v kazašské stepi na jaře roku 1961. Příprava možných prvních kosmonautů na první let člověka do kosmu....Typický, ruský film. Pomalý, rozvláčný, jako by nic neříkající, bohužel pro mě, ve druhé polovině k uzoufání nudný. .Jeho smysl jsem hledal, hledal a hledal, ale bohužel zase jaksi nenašel nebo on mě, teď fakt nevím. Za dva. (24.01.2015)