Přistání naslepo

TV interiérový filmeček o práci leteckých dispečerů řídících letový provoz na letišti v Phoenixu. Ambiciózní šéfka na sebe naloží příliš, (pozor!, že by "občas" za něco mohlo i ženské plémě? - samozřejmě si v průběhu děje reputaci napraví) hlavní hrdina s sebou nese tragický pracovní šrám z minulosti, venku bouře, blbne elektronika, no znáte to.... Obyčejně otázka chvíle, než najdu ovladač a přepnu. Ale vydržel jsem u toho až do konce. První film, který vypadal reálně, i když práce na letové věži až příliš jednoduše (nebo ve všech jiných filmech zbytečně složitě). Žádné efekty, nic nového, žádný nábor do toho či onoho, nakonec vše dobře dopadne, ale kupodivu jsem ani jednou nezačal běhat po obýváku a vykřikovat cokoliv o trapnosti. (29.10.2005)

Podľa plagátu som čakal film plný akcie a výbuchov a hovno z toho. Ale teraz vážne. Neviem presne, čo chceli týmto filmom povedať. Pokiaľ to malo ukázať jak to asi funguje na leteckom dispečingu, tak potom som rád, že som nikdy lietadlom neletel a už ma do neho ani nikto nedostane. Taký bordel a chaos, ktorý riadia také ľudské trosky sa len tak nevidí. Našťastie to pôsobí tak šialene, že tomu nikto neuverí. Ten relatívne nudný pohľad do práce dispečerov, ktorí sú milimeter pred psychickým zrútením sa v poslednej tretine rozhodli zdramatizovať epizódkou s lietadlom, ktorému hrozí reálne zrútenie. No a to bolo síce zábavné, ale zase totálne pritiahnuté za vlasy. Už som čakal, že niekto použije legendárnu hlášku: nejaký červený puntík sa približuje k zelenému puntíku. A myslím, že my sme ten zelený. :-) Tak ja neviem, čo si o tomto filme myslieť. Výsledkom je film na jedno pozretie, ktorý ponúkne miestami tragikomický náhľad do práce dispečerov. P.S: rovnaké WTF ako film je to, že táto volovina má už 4 CZ dabingy a o piatom sa uvažuje. :-) 5/10. (14.04.2021)

Mám rád vše co nějak souvisí s letadly a nemusí to tedy být jen věci válečné. Pozemní kontrola - Ground Control - je filmem o práci leteckých dispečerů na věži mezinárodního letiště. Ano jsou to Ti, kteří se sluchátky s mikrofony sledují blikající počítače s dráhami letů jednotlivých strojů a za pro někoho nepochopitelné hatmatilky složené ze slov jako Alpha Bravo Charlie Delta Echo Foxtrot Golf Hotel India...navíc proloženými čísly bezpečně řídí letecký provoz. I naše letadla o všech těch služebních cestách a dovolených odstartoval a dosedla jen díky práci těchto machrů. Mají můj obdiv, protože to musí být opravdu stresující dřina. Filmaři nám takový večer na Nový rok předvedli v celé parádě. A aby se herci i diváci nenudili, nejen že venku zuří bouře, ale dispečerům vypadávají počítače díky stařičkým elektronkám v mašinách a nakonec dojde k vyjímečné situaci s neovladatelným letounem. Bohužel, já se chvilkami nudil. Věděl jsem, že to celé graduje někam, kde se ukáže, zda hlavní hrdina Keifer Sutherland obstojí, či nikoliv. Navíc mám problémy s amnéziemi (ne tedy přímo já) ale když je vídám ve filmech a je mi jedno jestli to zrovna postihlo Mavericka v F14 , nebo dispečera Sutherlanda... Jednou vidět stačilo a opravdu nevím, jak by se to líbilo někomu, kdo se o letectví a letištní prostředí nezajímá... U filmu jsem si také uvědomil, jak moc poskočila technika, hlavně počítačová. Film je z roku 1996 a všechny počítače tam působí opravdu předpotopně! A to jsme byli v tehdejším čase v USA! :-) No když to shrnu - Letiště (1970) bylo 100x lepší! Tři papírky s čísly letounů. * * * (31.10.2015)

Nevýrazný žánrový hybridek, který v sobě nosí všechna standardní klišé svého žánru. Přistání naslepo nefunguje ani jako katastrofické drama ani jako dramatická cesta do duše člověka, který se viní za těžkou chybu. Zde navíc těch „bolavých“ duší bylo chvílemi nějak moc a charakterové rozvíjení bylo až na jediný případ utnuto v polovině, která místo očekávaného napětí s ohroženým letištěm nepřinesla nic jiného než další snůšku nudy. Ani další příjemně civilní výkon Kiefera Sutherlanda nedokázal pozvednout mdlou úroveň snímku, jehož námět sliboval mnohem více potenciálu, než kolik ho bylo nakonec dohromady promrháno. Scénáristicko – režijně nevyužitá šance a ukázkový příklad „zbytečného filmu“. (29.10.2005)

Zase další podhodnocený film. Trvalo mi asi prvních dvacet minut, než jsem si vzpomněla, že jsem tenhle film měla kdysi dávno nahraný z televize na VHS. Jaká klasika. Pravda je, že literární scénář snímku GROUND CONTROL se patrně skládal z 98% jen z čísel (takže jestli jsou všechny ty údaje, a jak věci fungujou pravda, tak ave tomu, kdo ho psal). A přesto - nebo snad možná proto, mě tento film přijde naprosto fascinující. Nejen kvantum textu, co se museli herci naučit, ale také pro svou dynamiku. Myslím, že málo uživatelů, kteří tady nadávají, jak je to primitivní, přihlouplé a bez napětí, si ve skutečnosti uvědomují, že kdyby oni byli na místě letového dispečera, tak se zhroutí po první minutě. Nevím, jestli to v reálu vypadá takhle, ale dokážu si představit, že když se něco vyse*re, tak se letoví dispečeři dost podobně nejspíš cítí. Sympatizuji s komentářem od "Primavera". Krásně to vystihl. Moje hodnocení je 70%. A to jedině proto, že jako mínusy vidím, že film je ve 4:3, není v HD, a občas je tam trochu dementní kamera. A jestli si někdo chce stěžovat na hlášky mezi pozemní a letovou, tak ať si poslechne nahrávku mezi řídící věží a piloty z pátku 24. června 2011, 12:03 - New York. Ne zrovna sterilně pracovní rozhovor... (02.08.2011)