poster

San Junipero (S03E04) (epizoda)

Drama / Komedie / Horor / Sci-Fi / Thriller

Velká Británie, 2016, 1 h 1 min

Tvůrci:

Charlie Brooker

Režie:

Owen Harris

Scénář:

Charlie Brooker

Hudba:

Clint Mansell
(další profese)
  • fallanga
    ***

    Nejslabší episoda z celého BM. Za prvé, nejde o žádnou temnou budoucnost, ani o žádnou temnou verzi reality. V tomto díle ve skutečnosti technologie prospívají lidem a ač jsem čekal na nějaký zvrat, který by ukázal jak je celý svět zvrácený, tak nenastal. A za druhé, něco podobného jsem už viděl v SAO a to snižuje výsledný dojem. BM bylo vždy originální, tohle zase tak moc není.(21.1.2017)

  • Helmutek
    ***

    První polovina mě bavila obrovsky, naštěstí jsem totiž patřil k těm, co si nepřečetli (pro mě nepochopitelně spoilerovitej) popis epizody - ale takový to, kdy člověk vůbec nechápe, co se děje, kde se to děje a o co vlastně jde, to bylo spoečně s tou podivnou psycho postavou Yorkie a jejím podivně milostně?/přátelskym vztahem s Kelly asi vůbec to nejzajímavější. Obecně vzato - jako u BM už klasicky, ten nápad je samozřejmě zajímavej. Jinak jsem z toho ale celkově spíš rozpolcenej a za pravdu musim dát třeba Ghoulmanovi, že jde trochu o zjednodušující iluzi neberoucí v potaz obrovský množství souvisejících problémů, kterejm se film prostě a jednoduše nevěnuje: problematiky psychickýho vlivu, zneužitelnosti a závislosti na "tom druhym životě", nevěnuje se ani problematice toho, že ani tohle samozřejmě nebude žádná "věčnost", byť tomu uživatelé bezvýhradně věřej a je to tak podávaný (máme omezenou funkčnost/určitou trvanlivost systému z hlediska technologií nebo dalšího technologickýho vývoje, máme tu nutnost údržby a závislot na energiích, máme tu samozřejmě taky rozpad samotnýho fyzickýho materiálu, ale ve hře je i třeba takovej konec lidský společnosti - cojávim? Zní to možná trochu vystřeleně, ale v momentě, kdy se bavíme o tom, že něco je "na věčnost", tak to přehnaný samozřejmě bejt přestává). Aspoň jeden díl BM má ale sladkej (možná až přeslazenej) konec a aspoň jeden díl nekončí děsivě, kde technologie přinášej jen zkázu, jen mě osobně to prostě nějak nepřesvědčilo: Kelly nejdřív tvrdí, že tam zůstávat nechce, protože (cituje svýho manžela) "jak by tam mohla zůstat, když tam nemůže bejt s jejich zemřelou dcerou" (a teď už teda ani tim manželem, se kterym strávila celej život, a kterej se po smrti do Systému kvůli dceři nenahrál), ale přesto je Kelly schopná si v rámci svejch posledních tejdnů života užívat tak, jako kdyby byla bezstarostnou dvacítkou - pro mě je to trochu nekonzistentnost jejího rádoby morálního stanoviska životem protřelý matky a manželky, to v kontrastu s nevázanou zábavou bez výčitek (zábavou pro zábavu, zábavou pro zážitky). Ten její konečnej obrat o 180° ("seru na manžela a dceru a celej můj dosvadní 80 letej hetero život, jde se pařit s mojí novou holkou!") mi ale přišel hodně zvláštní, to je obrat skoro jak v nějaký telenovele. Pro mě by třeba byla zajímavější otázka, jestli by vůbec bylo (kdybychom na to měli po fyzický stránce) pro lidi v nějakejch 80, 90 letech vůbec možný si takhle "po mladicku" znovu užívat, jestli by po celym tom životě, už s dospělejma dětma, možná vnukama, po životě strávenym ve vztazích a po tom, co se přece jenom mysl a psychika v porovnání s mladší verzí sebe sama nevyhnutelně změnila, jestli by vůbec člověk měl náladu/chuť/žaludek chtít se takhle bavit i s vědomím všech těch už prožitejch životních radostí a bolestí. Možná jo, nepozchybňuju to, jsem ale přesvědčenej, že by to nebylo tak jednoduchý nebo jednoznačný - protože mládí člověk prožije jen jednou (myšleno i mentálně). Ale i kdybych měl pravdu, samozřejmě se to nevylučuje s chováním postav načrtnutym seriálem - jasně že i v životě je spousta lidí, co ani v 80 letech nevěděj, co chtěj a nejsou vyzrálí, tak proč by o nich nemoh bejt seriál?... A možná to chápu moc úzkoprse - je mi jasný, že ten kontrast byl i mezi Yorkie a Kelly (jedna si užívá, protože jí to bylo upíráno, a druhá proto, že se loučí), ale prostě to na mě nepůsobilo tak přesvědčivě, aby to pro mě byl jeden z nejlepších dílů vůbec, jako to je očividně pro většinu (nejen místní, ale i na imdb).(12.2.2018)

  • Eywa11
    *****

    Diel, ktorý vo mne vzbudil veľké množstvo otázok a emócií a verím tomu, že keby mám na konci života tú možnosť žiť "večne" veľmi by som to zvažovala...no chcela by som to vlastne? chcela by som žiť vo svete, ktorý síce na prvý pohľad ponúka obrovské množstvo možností, ale z ktorého v podstate nemám možnosť úniku......... ? neviem či by som po tých stáročiach medzi ľuďmi, hoc aj virtuálnymi mysľami, neskončila otupená a apatická voči životu...a stále viac by som chcela nazrieť za oponu......posunúť sa do ďalšieho levelu tejto hry, ktorú hráme všetci....hry zvanej život............(28.12.2017)

  • poppy75
    *****

    z tretej serie som bola mierne sklamana-potom prislo toto...spociatku nechapacka-ale absolutny zaver bol uuuuzasny...vacsinu zivota si myslim,ze sme tu preto,aby sme zbierali spomienky, vyberali si zo sveta to dobre,a z tych malych dielov vystavali svoj vlastny svet po smrti...a tu nam niekto tento raj ponukol...ale-tiez vas vydesil ten trojuholnik s ocami uplne v zavere,ktory sa hrozivo objavil?sice nam stroje nechaju vedomie stale ,,zit"-je to vsak diablova pasca,tento raj?...(5.2.2018)

  • ladno
    *****

    Charlie Brooker prekvapil. Na rozdiel od všetkých ostatných dielov tento nebol katastroficky zdrvujúci a zničujúci... Alebo žeby predsa? Však, čo môže byť zdrvujúcejšie ako ten mix šťastia, nešťastia, beznádeje, života a smrti v jednej epizóde, v jednom San Juniperu? Asi je fakt jedno, či Brooker píše pozitívne alebo negatívne ladenú epizódu, výsledok je nemenej ničivý. Akurát tentokrát nie som pohltený smútkom a zdesením, ale eufóriou a radosťou. Intenzita zážitku je však stále rovnaká. Hodnotenie: 100%(2.12.2017)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace