Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Will Francis je úspěšný architekt a se společníkem Sandym získal významnou zakázku při rozsáhlé přestavbě londýnské čtvrti Kings Cross. Jejich firma je krátce po sobě dvakrát vykradena a muž zjistí, že jedním ze zlodějů je patnáctiletý imigrant Miro. Will žije s přítelkyní Liv, se kterou vychovává její zčásti autistickou dcerku Beu, posedlou gymnastikou. Vztah s Liv prochází krizí a muž se sblíží s Mirovou matkou, temperamentní bosenskou muslimkou Amirou. Z cizinky a Brita se stanou milenci, jejich vztah je ale odpočátku poznamenán nedůvěrou... Svým předposledním snímkem, komorním dramatem Dveře dokořán, se britský režisér Anthony Minghella (1954–2008) po výpravných mezinárodních produkcích (Anglický pacient, Talentovaný pan Ripley, Návrat do Cold Mountain) vrátil do ulic současného multikulturního Londýna. Film se zabývá aktuálním tématem lidí žijících blízko sebe v různých sociálních vrstvách, jež se míjejí, srážejí a proplétají. Působivý snímek zdobí kromě kultivované režie především herecké výkony. Willa hraje Minghellův dvorní herec Jude Law, ženské postavy ztvárnily Juliette Binocheová a Robin Wright Pennová. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Recenze (179)

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Civilní. Příliš civilní a obyčejné. Anthony Minghella jako jeden z mých oblíbených režisérů si vybral film s tématem, které mě neuspokojilo a ani herecké obsazení nebylo schopné osladit mi tuto hořkou kávu do přijatelné chuti. Jude Law nastavuje svůj obličej a nějak mu nedošlo, že to začíná nestačit, vedle něj R. W. Penn, která už ani nemá co nastavovat. Jediná moje favoritka uspěla a tou je Juliette Binoche, protože tahle roztomilá a velmi sympatický herečka nedokáže nepodat nadprůměrný výkon i na minimálním prostoru. Postavy jsou příjemné vykreslené, ale nevěřím jim tolik jak bych měl. Bohužel v důsledku obyčejnosti příběhu mi přijde konec naprosto beztvarý a nezajímavý. Příště trochu více osobitého pohledu na nějaké pořádné téma a ne znovu lidské příběhy, které jsou pro diváka spíše nudné a nezajímavé než velké nosné sloupy skvělého filmu. Anthony vrať se k romanci většího kalibru! ()

Superpero 

všechny recenze uživatele

Není to tuctový film a minimálně jeden zvrat je fakt nečekaný (fotky Juliette Binoche), ale prostě mě to nějak ne a ne bavit. Mám rád Jude Lawa, ale tady byl jakejsi divnej. Hrozně citlivej atd. Přišlo mi to jako červená knihovna, kde se o drsnosti té čtvrti jen mluví, ale ve skutečnosti, když vám tam někdo ukradne komp, nebo káru, tak to stejnak do týdne vrátí. ()

Reklama

Matty 

všechny recenze uživatele

Dveře dokořán jsou evropským psychologickým filmem, do něhož zběhly postavy z filmů amerických, tuze nepsychologických. Postavy vyjadřují se výhradně kostrbatými metaforami, postavy, jejichž jednání je podmíněno diváckým očekáváním, nikoliv logikou a hlavně postavy, které nemlčí v momentech, kdy by mlčet měli. Do sebe zakuklená zápletka je nadto vláčí od osudového střetnutí k nešťastné náhodě a zpět, nedá jim chvilku oddychu, dějovost staví před věrohodnost. Chyběly mi (čím překvapuji sám sebe) dlouhé bezeslovné scény, podepřené pěknou hudbou a silnými hereckými výkony. Dveře dokořán mají jenom tu hudbu, která je navíc využívána tak, že ji nejspíš vůbec nezaregistrujete. O špatný film nejde především zásluhou Anthonyho Minghelly – ten dobře zrežíroval to, co špatně napsal. 65% Zajímavé komentáře: novoten, castor, Damiel, Crawler-D ()

kOCOUR 

všechny recenze uživatele

Okázalé herecké výkony v ne-až-tak vrstevnatém scénáři, který se navenek tváří velkoryse, ve skutečnosti toho však moc nesdělí. A když se má film doklopýtat ke svému závěru, učiní tak čistě proto, že už trvá ke dvěma hodinám a ne proto, že by vše logicky a uspokojivě završil. Minghellovo podchycení životních pravd je nicméně odzbrojující! ()

Isherwood 

všechny recenze uživatele

Touha po nalezení lásky ve spalující vášni bohužel naráží na neprostupnost šedivých betonových zdí okrajových částí města nad Temží, které snad jako by ani štěstí, nejenom v lásce, nikomu nepřály. Minghella tahá spoustu pravd o tom, jak může vypadat láska bez naděje z obyčejných dialogů, které však v sobě skrývají neskutečně podmanivé kouzlo, jež se snaží prodrat na povrch skrz bezkrevné kulisy industriální čtvrti plné albánských přistěhovalců. Dvě hodiny jsem poctivě skládal střípky pocitů, které se naplno scelily až při závěrečných titulcích. Tak silně, až jsem ochoten tu nevěrohodnou výpověď u kárného řízení pozapomenout. ()

Galerie (65)

Zajímavosti (4)

  • Lupiči při krádežích ve filmu používají styl parkour, který se objevil kupříkladu v bondovce Casino Royale (2006). Parkour spočívá v rychlém běhu a skákání přes překážky v městském prostředí a v současnosti je velmi populární zejména v evropských metropolích. (imro)
  • Snímek měl premiéru na zářijovém Filmovém festivalu v Torontu. (imro)

Reklama

Reklama